Už dlouho jsem se neodhodlal vytáhnout svůj velkoformát Speed Graphic Graflex na ploché filmy 4 x 5 palce. Vylákali mě Michal Houdek a Radek Holan, když u Iva Lukačoviče v hangáru fotili motocykly Indian, sto let starého veterána a fungl nový stroj. Jak dopadne v konfrontaci fotka z digitálu? Pořád hledám nějaké řešení, něco, co by opodstatnilo tu piplavou práci s analogovým focením. Takže tohle je fotka, jak jistě uhodnete, z digitálu, jde o Sony Alpha 7R Mk III, objektiv 55/1.8 ZA.
Záběr z téhož místa Graflexem. Celkem dobrý, nicméně kdybych prohnal ten digi přes NIK Silver Effex, asi bych došel ke stejnému záběru.
Umí tedy ten Graflex něco, co tikitál nedokáže? Ano. Má naklápěcí standartu, přední desku, na které je objektiv. Tím pádem se rozhodí ostrost, vznikne tilt-efekt, ovšem nikoli softwarově, ale opticky. V praxi to vypadá takto:
Takže se do toho pustíme. Nakloníme standartu (Přemysl Koblic tomu říkal
čelůvka) a uvidíme, jaký to má efekt. Tohle je nakloněno do maxima. Je to možná až moc přehnané.
Další záběr – zase nejdřív digitál za stejných podmínek.
Graflex jsem pojednal jak uvedeno výše, se standartou nakloněnou. Ostrost je na horní části válců, ale už nápis Indian je mimo. Holt, nezbylo než z toho udělat UMENÍ a nasadit na to filtr…
Nezbývá mi ještě jedna oblast pokusnictví. Pořád ty obrázky zkoumáme a posuzujeme na obrazovce. Jenže ono je zapotřebí je tisknout. Ale v tom je háček. Mám svoji tiskárnu Epson L1800 a jsem s ní trvale spokojený… pokud tiskne barevně. Na černobílou ale nemá žádná inkoustová tiskárna, leda by byla pigmentová. Což je opravdu neúnosně drahá legrace s ohledem na ceny náplní. Budu tedy muset poslat fotky na tisk ke Škodovi, jestli mě to přesvědčí, že systém negativ pozitiv přináší jiný benefit, než zábavu s překonáváním obtíží. Zatím je moje největší obtíž svinstvo v prací vodě. Byl jsem línej koupit v drogerii destilku…
