Tentokrát je dán volný průchod fantazii a photoshopení. Je opravdu těžké hodnotit – každý den se pozastavuji v údivu nad důvtipem zasílaných prací! Jaké kritérium určit pro hodnocení? Vtip? Originalitu? Technickou dokonalost? Někdo poslal montáž, jiný zase postřeh a je to čistá fotka: co je hodnotnější? Na posledním místě je momentálně fotka muchomůrky s domalovaným červíkem. Beru to jako milý pozdrav a za fotku děkuji, nicméně si myslím, že si umístění zaslouží. Vyberu tedy fotky, které mě zaujaly a sahám dovnitř peletonu, nikoli na špici.
Moc mě potěšila fotka Brexit od Mirka Prouzy. Důvody jsou osobní. Pro rok 2000 jsem měl novoročenku přesně takto koncipovanou. Byli jsme na ní se ženou a psem Bartem, já měl v ruce pušku, měli jsme tam konzervy a chlast a dříví na otop. Taky takový postkatastrofák. A všechna čest, Neviditelný pes tenkrát kvůli přechodu tisíciletí fakt krachnul. Ale jen na pár hodin, pak se to vyřešilo.
Milé je Pokušení Jarmily Teglové. Tuhle autorku dobře známe, ona miluje montáže a hříčky a tahle se jí skvěle povedla. Má nápad, styl, provedení, všechno je super. Jak jsme od autorky zvyklí.
Jsou tu i práce vysloveně abstraktní, je to foto – grafika, nebo dokonce opravdu grafika. Viz dílo Rudy Chorvata. Na jeho práce se podívejte na stránkách
skvělého serveru NaPokraji a pochopíte, že opravdu ani tato fotka nevznikla náhodou. Červené kolečko je Rudyho
trade mark a pokud se do nich chcete víc zahloubat, navštivte
Rudyho blog.
Zmiňoval jsem se o fórech: sem bych řadil Levitaci od Tomáše Madaje. Vymyšlené, nafocené, smontované, výborně to dopadlo.
Nakonec jednu retro – aktuální, muzeum zdi. Ono je to asi fakt focené v muzeu, ale je dobře si určité věci připomínat. Vyfotil Martin Doležal.
A v záhlaví? Jednoduchá, klidná a poetická fotografie V opuštěném hotelu od Kateřiny Havlíkové. Citlivě nafocené a příjemně zpracované v postprodukci. Ano, každá z těchto fotek si zaslouží být na špici. Tohle kolo se bude hodně těžko hodnotit…
