Sony RX100 VI

Kompaktní fotoaparáty postupně odešly stopou dinosaurů, s výjimkou bridge systému (ultrazoomy) a kompaktů s jednopalcovým čipem. U Sonyho je to řada RX100 a ta má už šestou inkarnaci s významnými, dá se říci převratnými změnami: prodloužil se rozsah zoomu a přibyl dotykový displej.

Jaký je a komu je určen
Jde o kompaktní fotoaparát, jeho čip je dvacetimegový ultrarychlý vrstvený CMOS Exmor RS s 315 body na fázovou detekci rozmístěné po 65% ploše, což umožňuje průběžné ostření i při frekvenci 24 oken za vteřinu (do vyrovnávací paměti se vejde 233 JPEG snímků). Video je 4 K, je zde speciální funkce umožňující zpomalené video až 1000 fps. Výklopný dotykový displej lze vyklopit nahoru o 180 stupňů a dolů o 90. Dotykový displej je zde vítaná změna. Kupodivu ho lze použít jenom pro nastavení ostřicího bodu a k exponování, nikoli k pohybu v menu nebo listování v obrázcích, je to stejně nepochopitelné jako je to, že se Sony bránilo zavedení dotykového displeje v předchozích modelech. Procesor přístroje je Bionz a výrobce poukazuje na příbuznost s jeho vlajkovou lodí, bezzrcadlovkou Alpha 9, zde se naráží na akcelerační modul LSI, který se stará o snížení šumu. Závěrka v režimu elektronická závěrka dosahuje hodnoty až 1 / 32000 vteřiny. Tichý režim je samozřejmostí.

Pozornost budí objektiv Zeiss, je to 8,3x zoom 24-200 se světelností F2.8-4.5. Až dosud to byl rozsah 27 – 70. Zde je dobře připomenout, že 24-70 je léty zavedený standard univerzálního středního zoomu pro plnoformátové přístroje. Ovšem 70-200 je zavedený rozsah pro telezoomy pro univerzální použití. Nad tuto hranicí jsou už speciální telezoomy, používané hlavně na sport a přírodu. Sony v tomto objektivu spojil rozsahy těchto dvou univerzálů. Přitom ale zachoval kompaktní rozměr přístroje a ani tento opulentní zoom nezabírá v zataženém stavu moc místa, vyčnívá z líce přístroje jenom o něco víc než o centimetr! Objektiv 24-200 má 15 členů ve 12 skupinách, dva jsou ED asférické a osm asférických, z toho čtyři pokročile asférické, to je vskutku nevídané množství. Stabilizace by měla ustát 4 EV delší časy (uvidíme). Podobně jako předchozí modely má i šestka vyskakovací elektronický hledáček, ale ten už nepotřebuje povytažení do provozního stavu. Maličkost, ale tohle opravdu potěší.

Tento kompakt lze charakterizovat i jako Alpha 7 Mk III v kompaktím těle: především je vybaven ultrarychlým AF systémem, založeným na 315 fotodiodách na registraci fázového posunu, jež jsou rozmístěny na 64% plochy. Tím pádem schopnost ostření na oko (eye tracking) se vyrovná výkonu A7 Mk III a dokonce i A9 (za 150 tisíc full frame…).

Přístroj má wi-fi a lze ho ovládat z telefonu. Váží 301 gramů a měří 102 x 58 x 43 mm, Používá baterku NP-BX1 s kapacitou 240 fotek. Stojí 34 tisíc a u toho je třeba se zastavit.

34 tisíc, to je opravdu raketa. V souvislosti s tímto přístrojem je třeba zapomenout na předsudek, že kompakt je cosi do kapsy a chtít za to víc než tři a půl litru je lichva. Tohle je ostří břitvy soudobé fotografické techniky, výkonově na trhu nic lepšího není. Nabízí se srovnání s hodinkami, ale i to kulhá, protože Rolexy ukazují stejný čas jako Swatch, kdežto technologie uvnitř RX100 VI jsou vidět na výsledku. Tohle je absolutní špička a tomu odpovídá i cena. Hledáte naprostou špičku mezi kompakty? Tady jste ji našli.

Ovládání a menu
Zapíná se tlačítkem na horní stěně, ale přístroj lze zapnout i vypnout vysunutím, respektive zasunutím elektronického hledáčku, opakuji – a je to jedna z významných změn oproti předchozím modelům, nic se na hledáčku nevysouvá, on prostě vyskočí a hledáčkuje. Vidíme v něm potřebné údaje, případně si tam můžeme pustit vodováhu a histogram. Nemá a nemůže mít očnici, oční vadu korigujeme páčkou nad pevnou očnicí.

Spoušť je zapuštěná, takže nad povrch horní stěny vyčnívá jen nepatrně. Snadno se nahmatá a je s ní spojena páčka pro obsluhu zoomu. Zapuštěný je i kruhový volič režimů. Ty jsou PASM (program, priorita clony / času, plný manuál), automat a inteligentní automat s volbou režimu snímání, scénické režimy, panorama, video a HFR volba. To znamená High Frame Rate a je to vychytávka pro milovníky zpomalených videí. Lze dosáhnout až frekvence 1000 oken za vteřinu velikosti 800 x 270 bodů, má to zvláštní menu a v příručce je příležitost ke študování.
Kolem objektivu je ovládací prstenec. Je volitelný, po zkušenostech s předchozími modely si myslím, že nejpraktičtější je navolit na něj ovládání zoomu – skokově, po standardních hodnotách.

Na zadní stěně je tlačítko pro spoušť videa, pak jsou Fn a Menu tlačítka. Čtyřcestný volič má standardně určené volby nahoře režim displeje, vpravo blesk, dole korekce expozice a vlevo režim pohonu (jednotlivé obrázky, série a samospoušť).

Menu
Obecně je třeba k menu podotknout, že je značně obsáhlé a některé položky jsou složité k vyjádření, takové to Vym.reg.obl.AF je docela slušný hlavolam, ale jak to vyjádřit stručně? V praxi ale asi nebudeme často registrovat vymezenou oblast ostření… Co je dobré: někdy položka menu koliduje s tím, co je nastaveno jinde, když třeba fotíme ro RAW, nelze nastavit obrazový efekt, uvádím to jako příklad z mnohých. Chválabohu, zde je vždy poznámka, co nám koliduje, v uvedeném případě je to Formát souboru – RAW. To je velmi dobré!

Menu má šest oddílů: dvě fotografování (v tom je i video), wi-fi, přehrávání, setup (ikonka aktovky, nikoli klíč, jak to bývá) a Mé menu (hvězdička)..
Oddíl Fotografování 1 má dvanáct obrazovek. Je dobře je všechny projít a seznámit se s nimi. Upozorním na mimořádně důležité body: Na obrazovce 4 je položka Oblast ostření. Zde je dobře nastavit Střed. On je to paradox. Tenhle model už má dotykový displej. U předchozích modelů jsem doporučoval nastavit Pohyblivý AF bod. Jenže se stává, že si ho neblaze přestěhujete nechtěným dotykem displeje, kdežto Střed je natvrdo. Kreativní styly a Obrazové efekty jsou u Sonyho vždycky velmi dobře pojednané, nicméně je užitečné si tyto položky navolit v oddílu Mé menu, je trochu nepraktické je hledat ve Fotomenu 1 na obr. 9. V obr. 9 také zle nastavit Profil obrazu – tedy obrazové parametry, jako je kontrast, doostření sytost. Tam se také nastavuje míra odšumění při dlouhé expozici a vysokém ISO, nicméně ve výchozím nastavení je to nastaveno rozumně na Vypnuto a nedoporučuji na to sahat, pokud si naprosto nejsme jisti, čeho chceme dosáhnout, což není zcela jednoduché, vyžaduje to součinnost s příručkou.

Fotomenu 2. má první 4 obrazovky video. Dále je ve Fotomenu 2. na 7.obr je Displej živ. náhledu, tady je dobře si zapnout Efekt nastavení – pak totiž můžeme kontrolovat tmavost / světlost obrázku při korekci a manuálním režimu ( vysvětlím: v místnosti nastavíme v M režimu dejme tomu 1/500 na F5.6; když vypnu Efekt nastavení, na displeji uvidím normálně světlý obrázek a nic mě neupozorní na brutální podexpozici). Na obr. 9 se nastavují Vlastní klávesy, právě tady můžeme svůj přístroj do značné míry přizpůsobit. Tady se zapíná Zaostření dotykem, eventuálně exponování dotykem.

Panoramatické obrázky byly odjakživa doménou Sony. Přístroj nabízí široké a užší panorama a jenom při daném ohnisku – ve Fotomenu 1. na Obr. 1. Naštěstí lze korigovat expozici, aspoň že tak. V menu lze navolit šíři a také směr panoramatu. Jistě že je rozumné fotit přístrojem postaveným na výšku.
Oddíl Přehrávání má tři obrazovky, nadále tu není postprodukce fotografií, pouze zkrášlovací efekt na obličeje – zde se upravuje tón pleti a hladkost. Zkoušel jsem to na sobě, efekt nebyl velký, ovšem zkrášlit mě, to je věru nesnadný úkol.
Oddíl Nastavení ( ikonka aktovka, 7 obrazovek), se týká hlavně chodu fotoaparátu (jas displeje atd.), zde najdeme i formátování karty – doporučuji si formátování zanést i do Mého menu. Na obr. 3 lze nastavit dotykovou plochu, pokud chceme ostřit dotykem – ze nastavit i touch pad metodu, kdy komponujeme přes hledáček, ale palcem měníme umístění ostřicího bodu.

Jak se s ním fotí
Musím přiznat, že mě novinka nejdřív zaskočila a jaksi ne-naladila: stávající rozsah zoomu řady RX100 se měnil v rozumných mezích a vůči rozsahu 24-200 jsem měl pochybnosti. Však to bylo první po čem jsem v praxi šel, když jsem přístroj zkoušel na husitských slavnostech v Praze 3. Řeknu takto: objektiv kreslí skvěle i při ekv. 200 mm od plné světelnosti, při nejvyšší cloně F11 mírně povadne, ale naprosto v mezích přijatelnosti. Zde je srovnání při čtyřech clonách, 100% zvětšení.

Jenže je to třicetidekový aparátek a je tedy třeba maximální obezřetnosti. Zkoušel jsem stabilizaci. Při ekv. 100 mm je 1/13 vteřiny z ruky velmi dobrý výkon.

Nicméně je na to třeba myslet – i při velké míře inteligence zdejší automatiky je stabilita zásadní starost při použití delšího ohniska. Je třeba volit kratší časy a to často narazí na úroveň světla a s tím související schopností zvládat vysoké ISO. Dobrá zpráva: tento přistroj to umí výborně. Zde je srovnávačka od 800 do 6400 ISO, 100% výřez:

Pořád ale jsme u objektivu. Ten má vskutku vynikající vlastnosti. Je mi jedno, jestli je to softwarovým dorovnáním, je ale fakt, že ani při 24 mm ekv. nemá o nějakém soudku cenu mluvit:

Ani tmavnutí ve směru od středu vás nebude budit ze sna.

K fotoaparátu jako takovému. Podívejme se na program line, tedy na průběh expozičních hodnot čas / clona / citlivost v souvislosti se světelnou hladinou. Program line je hodně opatrná, raději drží kratší časy na malou clonu i při vysoké světelné hladině. Ale nebojí se zvednout ISO na 400 už při prvním znatelném poklesu. Hodnota 1/1000 na F2.8 při ISO 1000 při ekv. 24 mm je dosti zarážející, je to ale spíš úlet. Většinově se prodlužuje čas až na 1/30 a na 1/20 při 800 ISO. Byl jsem zvědav, zdali program line zohledňuje prodloužení ohniska – nikoli, je stejná při dlouhém jako při krátkém. O to je třeba větší obezřetnosti při použití delších hodnot ohniska. Ostření nedělá žádné problémy a velmi přesné a rychlé je i průběžné ostření při sériovém focení.

Shrnutí
Sony RX100 VI je state of art soudobé fotografické techniky v kompaktním provedení. Obrazový výkon je po všech stránkách skvělý. Přístroj velmi dobře vyhoví i neznalému fotografovi, pokud se spolehne na inteligentní automatiku. Menu je na přístrojích Sony vždycky složité a ani tento aparát není v tomto smyslu výjimkou. Koncepčně je tu přístroj, který se hodně blíží cestovním fotoaparátům – poněkud méně světelný zoom má víc než osminásobný rozsah. To zavdává úvahu, zda volit tento model nebo pětku. Ta je výkonově hodně podobná a možná tedy lépe vyhoví tomu, kdo o optickou flexibilitu nestojí. Nicméně jako univerzální přístroj nemá šestka svými vlastnostmi mezi soudobými jednopalcovými kompakty konkurenci – ani ve vlastní rodině Sony. Je ovšem nejdražší, stojí 34 tisíc v srpnu 2018.

Ukázky:

1 až 8 rozsah zoomu, 18 kresba 200 mm ekv. ze stativu, 19 a 20 ISO 4000 – 6400