Sony Alpha 6400

V jednom má Sony ojedinělou prodejní politiku – nejnovější modely jsou na trhu spolu i s těmi staršími. Letošní A 6400 je tedy v prodeji spolu s pět let starou A 6000. Tehdy v červnu 2013 zapůsobila nová šestitisícovka jako zjevení. Celý tento systém patří oblasti bezzrcadlovek, tedy je to kompakt s výměnnou optikou. Rozlišení je 24 megapixelů – opět, to platí o celé šestitisícovkové řadě. Elektronický hledáček je skrytý v těle, které celých těch pět let drží rozměry – délku 120 mm a výšku 67, přičemž A 6400 je nejtlustší – 60 mm. K disposici je tedy přístroj tak akorát do ruky s jasným elektronickým hledáčkem a dnes už rozsáhlou nabídkou optiky a dalšího příslušenství. Displeje jsou vyklápěcí, A 6400 ho může otočit až o 180 stupňů nahoru, to je pro videografy, když chtějí natáčet sami sebe. Sony byl jaksi skoupý co se týká dotykového displeje, v téhle řadě je dotykáč na A 6500 z prosince 2016 a samozřejmě i na této novince.

Poněkud hlavolam je kolem vřazení A 6400. Vyšší číslo A 6500 stojí 35 tisíc (březen 2019), kdežto A6400 27 tisíc. Když se podíváme na specifikace, abychom zjistili, co získáme za osm tisíc, tak je to jen pětiosá stabilizace. Já ji taky mám, na Sony A7R Mk III – a mám ji vypnutou, ale to je můj vrtoch vycházející z předpokladu, že spolehlivě fungující stabilizace je stativ a u živých fotek to řeším krátkým časem. Nicméně pro video je stabilizace naprosto a nepopiratelně užitečné zařízení. Skutečně hlavním soupeřem je zde zřejmě A6300, která je v prodeji za 21 tisíc Kč. Jaksi i oficiálně tento A 6400 nahrazuje A 6300. Hlavní a zásadní rozdíl je v dotykovosti displeje a to si myslím, že je pro praxi hodně důležitá pomůcka.

Fotíme buď na displej nebo pomocí hledáčku. Při focení pomocí hledáčku vcelku není žádný problém držet se středového ostřicího bodu a pak dokomponovat obraz s blokovanou rovinou ostrosti. Při focení na displej se to dělá obtížněji a pak je dotykovost nesmírně dobrá pomůcka. Dotykem definujeme oblast ostření, eventuálně můžeme rovnou komponovat. Tento Sony A 6400 má naprosto bleskovou odezvu a touto metodou tedy plně využijeme možností, nabízených displejem výklopným nahoru i dolů. Ten není přetáčecí je to vše osobní volby, pokud jde o mne, dávám tomuto řešení přednost. V praxi totiž chce přetáčení displej ode mne o pohyb víc, kdežto klasický výklopný vykloubíme jediným pohybem.

A 6400 je vybaven možností požít displej jako touchpad při focení hledáčkem. V menu lze nadefinovat, dali si přejeme, aby se touchpad roztáhl na celou plochu nebo jen na půlku displeje – praktičtější je druhé řešení. Nicméně, všiml už A 6500 má při tomto způsobu mnohem nižší citlivost displeje, takže přece jen je pohodlnější držet se středu a dokomponovávat, jak se to dělávalo vždycky.

K silně propagovaným funkcím A 6400 je ostření na oko s možností přepínat levé a pravé oko. Opravdu fo funguje, nicméně obličej musí být jasně a pokud možno plošně osvětlen. V nižších hladinách a v protisvětle to nefunguje, jak by mělo – naštěstí ale zpravidla zůstane funkčnost rozpoznávání tváře. Funkce je to jistě zajímavá, A 6400 ji přináší poprvé, během jara se má rozšířit upgradem firmware i na přístroje řady Alpha 7, nicméně pro praxi to vnímám spíš jako technickou lahůdku než něco nezbytně použitelného. Na ukázce to vidíte, opravdu to fungovalo – samozřejmě ostření na vzdálenější oko jaksi postrádá smyslu, ale jako součást pokusu ano. Zvěčte si to, pak je vidět ten rozdíl.

Pěkně funguje sledování objektu, nicméně si myslím, že starost s nadefinováním bodu a následným vypnutím bodu zabere víc času, než běžné ostření na střed v hledáčku – a nejlepší pak je dotykové ostření na displeji. Nehledě k tomu, že čas pro zaostření v režimu sledování objektu je zřetelně delší než normální ostření na jeden bod, to je skutečně bleskové. Přístroj se dodává jako tělo i v kitu, jednak s objektivem 16-50/3.5-5.6 za 30 tisíc, jednak s objektivem 18-135 za 37 tisíc. Zkoušel jsem první variantu, ta má elektrický posun zoomu, nicméně má i kroužek a lze zoomovat kroužkem (zase elektricky). Objektiv to rozhodně není špatný, viz ukázkové fotky dole a k jeho přednostem patří i malé rozměry a váha. Kdybych já si pořizoval tento přístroj, tak tělo a k němu objektiv Sony 10-18/4.0 s ekvivalentem 15-27 mm.

Jaký vybrat
Ta šestitisícovková řada je skvělá a vyrábí se v pohodě pět let a jistě ještě vydrží. Ta původní A 6000 je oproti novějším modelům poněkud omezená v rychlosti ostření, ale to neznamená, že by ostřila nějak nesnesitelně pomalu. Pro běžné fotografování ostří naprosto dostatečně rychle a taky fotí 11 oken za vteřinu. Na druhé straně škály je volba mezi draží a starší A 6500 a novější levnější A 6400. Stabilizace je hlavní rozdíl, v kombinaci A 6400 + kitový 16-50 objektiv musíme spoléhat na stabilizaci v objektivu. Nicméně o této věci jsem se vyjádřil. Takže nakonec ta vážná volba podle mého názoru je mezi A 6300 a A 6400 a tady je to opravdu hlavně o stabilizaci. A 6400 má větší vyrovnávací paměť (116 – 47 JPEG a 46 – 21 RAW), nicméně si nemyslím, že to bude hlavní kritérium určující volbu.

Připomínka specifikací
Sony A 6400 je bezzrcadlovka s výměnnou optikou, snímač má formát APS-C, rozlišení 24,4 Mpx, procesor je nejnovější generace Bionz-X9, použitý i v Alpha 8. Zpoždění ostření je jen 0,02 vteřiny, tedy hluboce pod tím, co fyzicky vnímáme. Ostření je na čipu a stará se o něj 425 senzorů s fázovou detekcí i analýzou kontrastu, které jsou rozprostřeny na 84% plochy. Velká péče byla věnována Eye AF, tedy rozpoznávání oka – a zaostření na něj, jakož i sledování pohybujícího se objektu. Ukázky: