Aktuality, Fotografujeme

Samyang AF 14/2.8 FE a hloubka ostrosti

Samyang je specialista zejména na širokoúhlé objektivy, manuální čtrnáctku dělá pro Nikon Z, loni předvedl autofokusovou verzi pro Canon FE (v Americe se prodává jako Rokinon), to byla jeho AF premiéra v ekosystému Canonu, dělá se i v provedení pro Nikon. Není to však týž objektiv, který jsem zkoušel na Sony, z roku 2016, po slevách teď stojí cca 17 tisíc (duben 2019). Tyto objektivy jsou určené především pro plnoformát, protože 1,5 x crop factor formátu APS-C z nich udělá 21 mm ekv., což je taky širokáč, ale už ne ultraširokáč pro ultra efekty. Ještě se k němu dostanu, dnes se podíváme na specialitu.

Víme, že čím kratší ohnisko, tím je větší hloubka ostrosti. Dále víme, že se ultraširokých objektivů používá velmi často ke krajinářským záběrům, kdy využíváme popředí a zároveň zabereme i celek. V literatuře narazíme na pojem hyperfokální vzdálenost, což je taková rovina zaostření, která v pásmu hloubky ostrosti zabere jak nejbližší motiv, tak vzdálený obzor… Hodně složité, jsou na to tabulky a kolem toho spousta řečí. Podívejme se na tuhle záhadu prakticky a jednoduše.

Toto je výchozí situace. V popředí mám borovici a v záběru je celá zahrada. Jak to udělat, aby bylo v záběru všechno ostré, od blízkých větviček až po partii kamenů v pozadí?

Odpověď je jednoduchá. Absolutně ostré to nebude, od roviny zaostření ostrost klesá – směrem k nám víc, směrem od nás pozvolněji, ale klesá. Jde tedy o nějaký přijatelný kompromis, to je první věc, kterou musíme mít na paměti.

Hloubka ostrosti narůstá s vyšší clonou, tedy když zacloníme na F2.8 (zde = plná světelnost), pak je hloubka ostrosti nejmenší, kdežto při F22 je největší. Jenže taky víme, že kresba není při všech clonách nejlepší: optimální bývá někde uprostřed svého rozsahu, obvykle kolem F8.0. Toto připomínám, abych upozornil, že vždy půjde o nějaký kompromis. Začněme tedy s pokusy. Zacloníme na F8.0 (nejlepší kresba) a zaostříme na popředí. Na ukázce je 100% zobrazení, vlevo pozadí, vpravo popředí. Vidíme jasně, jak silně je pozadí oproti popředí neostré. Ukázkové snímky jsou na poklep – zvětšíte si je.

Stejný pokus, ale tentokrát jsme zaclonili na F22. Zase je zaostřeno na popředí. Vidíme, že pozadí je nadále méně ostré, ale je výrazně ostřejší než na předchozí ukázce.

Pokračujeme. Tentokrát jsem zaostřil na trávník, asi tak do míst ve třetině vzdálenosti od kamenů k borovici. Nastavím clonu F8.0 (optimální kresba) a srovnávám ostrost popředí a pozadí.

Stejné ostření, tedy na třetinu vzdálenosti, clona F22. Pozadí i popředí jsou přijatelně ostré.

Třetí runda, ostřím na pozadí. Nepřekvapí vás, že při cloně F8.0 bude popředí hodně neostré.

Zacloním na F22, ostřím na pozadí a vida, popředí je pořád jakž takž v ostrosti.

K tomu ale podotknu, že se tento Samyang AF 14/2.8 FE při zaclonění na F22 chová mimořádně dobře. To nebývá, obvykle použitelná kresba končí na F16 a při F22, neřkuli F32 je to humus – pravděpodobně je to dáno materiálem clony: čím je ocelová planžeta tenčí, tím méně se projevuje difrakce = ohyb světelné vlny o hranu clony. Což tedy dělá z tohoto Samyanga velmi nadějný nástroj pro krajinářskou fotografii. Tam se velmi často snažíme o maximální ostrost od blízka po horizont. Poučení z toho plyne – ostříme na třetinu vzdálenosti a cloníme… Což ovšem předpokládá stativ, tady mi expozice vycházela na 1/30 a fotit krajinu z ruky třicetinou, to je odvážný kousek.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: