Aktuality, Recenze

Samsung Galaxy S10+ , jak se s ním fotilo

Špičkové Samsungy tradičně patří k tomu nejlepšímu, co je na trhu. V poslední době se hodně bouřilo kolem firmy Huawei. Její model P30 PRO jsem tu heroldoval jako skvělý a pořád si za tím stojím. Nicméně tady ten S10+ je přece jen o něčem jiném. I když se to fotoaparátu přímo netýká, jeho terrový model překročil magickou cenovou hranici 40 tisíc korun a to už je opravdu raketa. Nicméně s 512 GB jde za 28 tisíc a v provedení 128 GB za 26 tisíc, to si myslím že za ty ušetřené dva litry nestojí. V provedení 512 GB je o málo dražší než zmíněný Huawei s 256 GB. Podobný je i koncept fotoaparátu, i zde jsou tři foťáky s ekvivalenty 13 mm, 26 mm a 52 mm a to je prostě skvělé. Ojka majitel iPhonu 8 PLUS mohu zodpovědně konstatovat, že je se svým fotovýkonem iPhone sto let za opicemi a kdyby fotoaparát byl jediné kritérium,vůbec bych neváhal a iPhonu bych se obloukem vyhnul. Takže jsem si zanaříkal a to je tak asi jediné, co ve věci mohu podniknout.

Jaký je

Nasadili ho letos v únoru, je to tedy letošní novinka. Rozměry má 157.6 x 74.1 x 7.8 mm  a váží 175 g, v keramické verzi 198 g. Je buď jedno nebo dvousimkový, lze ho máčet půl hodin v hloubce 1,5 m. Displej je AMOLED 6,4 palcový s rozlišením 1440 x 3040 pixelů. Procesor je Snapdragon, operační systém Anroid 9.0. Terrový model má 12 GB RAM, nižší modely 8 GB RAM. Umí rychlé i bezdrátové nabíjení, umí NFC a USB je 3.0 typ C. Samé dobré zprávy.

Fotoaparáty jsou tři, 16 MP, f/2.2, 12mm , 1.0µ, 12 MP, f/1.5-2.4 pevný objektiv bez autofokusu (123 stupňů zobrazovací úhel), 16MP 26mm, 1/2.55″, 1.4µm, Dual Pixel PDAF, OIS a 12 MP, f/2.4, 52mm , 1/3.6″, 1.0µm, AF, OIS, 2x optický zoom. Zajímavé je, že v EXIF se píše u ultraširokáče 13 mm, ale to je vcelku detail. Tento objektiv je tedy novinka, kdežto standard a tele (relativně…) jsou převzaty z předchozích modelů S9+ a Note9. Zvláštní je, že základní objektiv má sice 16 MP čip, ale generuje 12megové obrázky. Je také vybaven clonou, lze přepínat mezi F1.5 a F2.4. Objektiv je stabilizovaný, stejně jako „tele“ 52 mm.


Ovládání a menu
Fotoaparát se dá aktivovat i při vypnutém mobilu dvojím stiskem vypínače, to je příjemná pomůcka, kterou je ale možno vypnout. K lahůdkám je třeba připočítat zobrazení na celý displej – pak vidíme na krásném zaobleném displeji jasný, ostrý, dá se říci ideální (nebo idealizovaný?) obraz. Ovládací prvky menu ovšem zůstávají i v tomto celoplošném režimu na svém místě.
Výchozí nastavení je to, při kterém byl předešle přístroj vypnut. To je hodno velké pochvaly. Mnozí uživatelé budou využívat hlavně funkci Pro, tedy s ovladatelnými prvky a je pohodlné se k ní snadno vracet. Nicméně začněme funkcí Auto. Ovládací prvky jsou řešené klasicky, tedy ve spodní části displeje je spoušť fotoaparátu eventuálně videa a ikonka pro přehrávání pořízeného materiálu. Vpravo od spouště je přepínání na selfie (kamery jsou dvě, širokoúhlá a normální). Nad tím je nabídka všeho, co přístroj umí. Od výchozí Fotografie doleva je to Živé zaostření (uměle vytvořená malá hloubka ostrosti), režim Pro (nastavení ovládacích prvků), Panorama a Jídlo. Vpravo od Fotografie je Video, Superpomalý, Pomalý pohyb a Hyperčas. Nahoře pak je zleva Nastavení funkcí, Blesk, Samospoušť, poměr stran a barevné filtry. Na ukázce je to samozřejme nikoli dole ale vpravo – při držení na šířku.

V pravém rohu – zde tedy horním – je přepínání optimalizátoru scény: teď už volí jednu ze 30 variant nastavení, které odpovídá daným světelným podmínkám. Praktický efekt to velký nemá a o to méně užitečná je nápověda záběru – navzdory i těm elementárním poučkám se téhle nápovědě nejvíc líbí středové symetrické řešení.

Co je šílené a rozčilující je Bixby. To je ten Aladinův duch, který vám má stát za zadkem a pořád něco hučet do ucha. Má svoje tlačítko na levém boku pod kolébkou na ovládání hlasitosti, ale taky ikonku vlevo nahoře, více méně v těch místech, kam vám padne palec, když fotíte na šířku. Chcete něco vyfotit a bác ho, máte Bixbyho na displeji. V autě mám pořád svítící kontrolku tlaku pneumatiky, tu jsem si přelepil černou páskou. Kdyby byl tenhle Samsung můj, asi byl zalepil Bixbyho. Nejraději bych ho zastřelil. Ono vůbec, z důvodů estetických má tento přístroj kulaté hrany, ty jsou aktivní a taky vám hodně zkomplikují ovládání, než si zvyknete. Nejlíp je zavřít je do futrálu.

Režim PRO umožňuje nastavit ISO, clonu, parametry obrazu (ikonka hvězdička), zaostření a nastavení bílé. Nicméně, zcela upřímně s rukou na srdci, praktický smysl to má jen proto, že to dovede souběžně ukládat i v RAW formátu. Kdo si přeje optimální výsledky, nechť si nastaví RAW. Tato možnost je ještě rafinovaněji ukryta než ve verzi S9, najdeme ji v Nastavení fotoaparátu – Uložit možnosti a tam lze nastavit ukládání v úsporném HEIF formátu a v RAW. Snímky označené příponou DNG najdeme v běžné složce DCIM spolu s JPEG fotkami, což není v mobilech zcela běžné. Režim PRO je tedy dobře používat, ale musíme oželet ultraširoký fotoaparát. Ten do RAW fotky neukládá.


Jak se s ním fotí

O režimu PRO jsem se zmínil, zde – a platí to samozřejmě obecně – je třeba upozornit, že v terénu, na sluníčku, je nějaké prstíčkové nastavování na dotykovém displeji mimořádně obtížné. Kdo chce parametry, ať si koupí foťák, síla mobilu je v dokonalé automatice. Korigovat expozici lze snadno, prostě klepnutím na obraz a tažením nahoru nebo dolů, tím zjasňujeme nebo ztmavujeme. Nicméně kdo má trpělivost, nechť hejbá táhly v PRO režimu. Automatika funguje výtečně, je tu možnost permanentka zapnout HDR a vyrovnávání jasů, optimalizátor scény informuje, co s obrazem provádí. Přístroj je sebevědomý, nerozpakuje se při poklesu světelné hladiny jít do vyšších hodnot ISO až na 1250 v automatickém režimu. Takto je lidově vyjádřena jeho program line.

Obrázky jsou působivé. Ve srovnání s Huawei P30 PRO jsou možná příliš doostřované, nepůsobí zcela přirozeným dojmem – hodně záleží na konkrétních světelných podmínkách, co všechno automatika s obrazem provádí. Některé fotky naopak vyjdou tak dokonale, že by člověk nevěřil bez pohledu na EXOF, že vypadly z mobilu.

Pro srovnání: toto je ultraširoký záběr:


Normální širokoúhlý záběr je pak tento:

Zde je výsledek práce delšího ohniska.

Samozřejmě lze jít na větší zvětšení, ale to pak je digitální zoom se značně sníženou kvalitou obrazu.

Pokud jde o vysoké ISO, vede si velmi slušně pomocí vícenásobné expozice. Toto je foceno v podstatě potmě:

Ukázky:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16
17 18
19 20