Aktuality, Fotografujeme

První kroky s Graflexem

Začnu tím podstatným. Jsem nadále přesvědčený, že digitální fotografie dnes předčí analog ve všech kvalitativních parametrech. Snad výjimku tvoří velkoformátová fotografie, transparence 13 x 18 cm velké apod., s nimi nemám zkušenost a nemohu se tedy vyjádřit. Koupil jsem si americký reportážní Graflex z roku 1949, je o čtyři roky mladší než já. Má rozměr negativu 4 x 5 palců, to je nějakých 10 x 12,5 cm. Negativy vyvolávám, výsledky skenuju na skeneru. Výsledky jsou technicky horší než co vypadne z mobilu. Nicméně, a to je podstatné: focení na analog je zábava a dobrodružství. Tím neříkám, že focení na digi je nějaká nuda, naprosto ne. Nicméně je fakt, že už to, že něco vyfotíme a nevíme, jak to dopadlo, už to má svoje kouzlo a je to milé.

První, co jsem vyfotil: vůbec na prvním záběru je pan Kopecký, fanda analogové fotografie. Fotí analogovou leicou a vyrobil si ze dřeva fotoaparát na 4×5 palcové ploché filmy. Ostří distančními kroužky pod objektiv, klobouk dolů! To je on, na mé první fotce.

Druhá fotka, taky portrét. Michal Houdek, můj dlouholetý kamarád a kolega ze serveru F22, fanda všecho hi-tech, co si dovedete představit. Má na fotce uříznuté nohy, to jsem se špatně koukal na matnici. Ono je to, ehm, hlavou dolů…

Pokusil jsem se fotit naše pejsky, vlevo je Nora, vpravo Gari. A protože jsem zpychl, že odhadnu vzdálenost. Neodhadnul jsem. Jsou mimo ostrost, zaostřeno na pozadí. Nicméně je to moje historicky třetí fotka Graflexem.

Původně jsem si myslel, že zkusím Graflexem fotit reportážní fotky, abych byl jako Weegee. Tak to se nepovedlo. Čekal jsem, že zjev Graflexu vzbudí rozruch a že se lidi budou stylizovat a že z toho něco vzejde. Nevzešlo. Relativně dobře dopadla skupinovka lidí, kteří měli na Václaváku setkání fanoušku anime. Taky jsem to ostřil od oka a jakž takž to dopadlo.

Co se osvědčilo a co ne? Každopádně, jak řečeno ze začátku, je to zábava. Prima je vyvolávání jednoho, dvou kusů plochého filmu, maximálně jsem jich vyvolával šest a to už je v misce masakr a hrozí nebezpečí, že se film poškrábe.Jak negativy skenuju, o tom časem taky napíšu. S tím Weegee-stylem reportáže , na to budu muset ještě cvičit. Soustředím se na statické fotky, jim asi velkoformát přece jen líp vyhovuje. Až něco vyrobím, zase se přihlásím.