Klimbim aneb Konverze do barvy

První fotografie světa vznikla po osmihodinové expozici asfaltové emulze v roce 1826 a byla samozřejmě černobílá. Černobílá fotka se držela v popředí až do devadesátých let minulého století a barva definitivně zvítězila až s příchodem digi. V černobílém provedení máme rozsáhlé obrazové dědictví, je v něm zakleta historie větší části devatenáctého i dvacátého století. Co s tím, když se nám líbí barevné fotky?
Konverze do barvy se ujali koloristé. Ovšem, i zde je to jako se vším, dá se to dělat dobře, ale také skvěle – a do té druhé kategorie spadají práce ruské koloristky Olhy Širniny. Z běžných kolorovaných fotek kouká ta původní předloha jak péro z gauče. Olga Širnina, její nick je Klimbim, umí dělat zázraky: věřili byste, že předloha této fotky rodiny cara Nikolaje II. je černobílá?

Samozřejmě i Klimbim je vázaná na kvalitu původní předlohy. Z technického hlediska bychom tomuto Leninovu portrétu mohly vytknout nedostatky v kresbě, ale zase, barevnost je tu přesvědčivá.

Pro zajímavost, zde je srovnání předlohy a výsledku, na obrázku je Leninova manželka Naděžda Krupská.

Klimbim převádí do barvy portréty významných osobností, zde je to Marlene Dietrich.

Zajímají ji historické reportážní fotografie – zde car Nikolaj vyprovází 37. divizi do rusko-japonské války v roce 1905.

Kosa ale narazila na kámen. Myslíte snad, že jde o porušení autorských práv? To by se dalo pochopit, protože ono to je do značné míry porušení práv. Ale ne, tentokrát šlo o něco jiného. Facebook dal Klimbin záraz neboli ban za nebezpečné fotografie z 2. světové války:

Tohle rozum nebere. Instagram nezůstal samozřejmě pozadu.

Ano, dějí se zázraky. Černobílé fotografie jsou najednou barevné a cenzura přichází ze Spojených států amerických, v moderní době kolébky politické a myšlenkové svobody.

V záhlaví je opět car Nikolaj. Napadá mě, že kdyby Klimbin měla kolorovat konec cara a jeho rodiny, spotřebovala by hodně červené barvy.