Kdo vyhrál v únorovém kole – Experimenty

Byly tím míněny experimenty editační, tedy kejkle v Photoshopu, Zoneru nebo v čemkoli jiném, nicméně jsou experimenty i v aranžmá… Příkladů různých pojetí se sešlo hodně. O první místo dlouhodobě usilovaly dvě práce. První místo získala Jana Vážná svým vizionářským obrazem Sabina. To je skutečná malba v Photoshopu (nebo čím to autorka vytváří). Navíc je třeba vzít v úvahu, že má v první desítce hned tři vynikající práce. Její vítězství je tedy bezesporu plně zasloužené.

Experiment v aranžmá se dá dokumentovat na kompozici Vlasty Rašky Něco o větru. Autor je jistě dobře známý pravidelným návštěvníkům soutěžní stránky. Krom jiného má i představivost a dovede spolupracovat s modelem – a dovede si sehnat modelky, které jsou schopné jeho mnohdy až výstřední nápady realizovat.

Kompozice Jany Berkové je na hraně grafiky a fotografie – a připomíná experimenty z dvacátých let. Každopádně je to ale seriózní práce, experiment, který do konceptu únorové soutěže rozhodně patří.

Variace na čapí téma Ilony Hromádkové je výrazná fotografika, krásně graficky vyvážená, perfektně rozpohybovaná. Připomíná japonské tušové malby – v brutálním černo – bílém provedení, ovšem.

Jana Vážná podruhé. Už jsem předeslal, že Jana ovládla špici peletonu, má tři fotky v první desítce. Jako porotce jsem hlasoval tak, aby na prvních pěti pozicích byli různí autoři, ne všichni porotci ale takto uvažují…

Proto zařadím i šesté místo, vtipná, graficky působivá je tato práce Standy Krčky. Výtečných prací najdete samozřejmě v únorovém kole víc, odkaz na ně je zde.

 

Do záhlaví jsem dal půvabnou kompozici Bohuslava Rybína Cibule. Nejen že je to krásně komponováno, krásně a odvážně (3 / 4 plochy volné, hlavní motiv úplně v rohu – tady je ukázka zásady, že se kompoziční pravidla dají porušovat, pokud je z výsledku patrné, že je to záměr a autor ví co dělá a vede to k efektu ). Autor s motivem hodin pracuje, viz další jeho obrázek V časovém presu. Perfektní aranžmá, nápad, vtip. Prostě, skvělá fotka.