Huawei P30 Pro – je opravdu tak dobrý?

Je to doslova žhavá novinka a kde kdo o ní mluví. Měl by to být aktuálně nejlepší fotoaparát v mobilu. Můj první dojem? Ano, je to pravda.
Stručně oddrmolím, že má osmijádrový procesor Kirin 980 a běhá na Androidu 9.0 a je v provedení jak pro jednu, tak pro dvě simky. Do slotu pro druhou simku lze vložit NM kartu až 256 GB, vnitřní paměť je 128 / 256 / 512 GB. Měří 158 x 73,4 x 8,4 mm a váží 192 g, je to tedy na dnešní poměry normální velký mobil vybavený vším, co se od špičkového kusu dá čekat.

Nás ovšem zajímá jeho fotografická stránka. Fotografické moduly má tři pro hlavní focení, doplněné senzorem na měření vzdálenosti. Ten základní je 27/1,6 mm (samozřejmě, že jde o ekvivalent na kinofilm, ve skutečnosti má fyzicky 5,56 mm) a umí až 40 MB obrázky. Jemu sekunduje ultraširokoúhlý s objektivem 16/2.2, ten je dvacetimegový a třetí je ta hlavní bomba, jde o 5x optický zoom periskopové konstrukce, jakou odjakživa mají vodě odolné tough fotoaparáty. Jen je osmimegový a dosáhne ekvivalentu 125 mm při světelnosti F3.4., píše se ve specifikacích, v EXIF se uvádí 135 mm ekv., fyzicky je to 14,46 mm.

40 megové fotky
Zdaleka to není úplná novinka, nicméně běžné to není, aby foťák v mobilu měl rozlišení 40 mega. Lezou z toho datově objemné cca 15 MB fotky – a když je porovnáme se standardními desetimegovými, je to nebe a dudy. Srovnání je nabíledni:

Asi nemusím vysvětlovat, která fotka je deseti a která čtyřicetimegová. V tom čtyřicetimegovém rozlišení dokáže tenhle mobil konkurovat i foťákům vyšší třídy. Kdo se rád plazí nosem po ploše dvaatřicetipalcového monitoru a počítá pixely, najde mírné rozostření v rozích, nicméně suma sumárum, kresebně i tonálně jsou ty fotky prostě skvělé, tečka. Podstatné je, že ani při 40 mpx se nezvětšuje zpoždění spouště. Na původní P20, která taky způsobila hodně poprasku, psal jsem o ní skoro přesně před dvěma lety, byla také inzerovaná jako nejlepší fotomobil světa. Nicméně byla trochu pomalá na pohotovou fotografii – nikde to nebylo publikované, ale myslím si,že ten hokus pokus s kombinací barevného a černobílého obrazu ničemu nepomohl a zdržoval a proto se od něho upustilo.

Dodám ještě, že snímač nemá filtry RGB (červený, zelený a modrý), nýbrž RYYB (červený dva žluté a modrý). S jinou než Bayerovou maskou se laborovalo už před dvaceti lety, čtyřfiltrové čipy měly Canony (byly doplněné o azurový), nicméně o RYYB slyším poprvé. No a foťák je stabilizovaný, dodám ještě.

125 (135) teleobjektiv
Mluví se o něm jako o zoomu, ale tomu nerozumím, prostě nastavíte 5x a aktivuje se tento fotografický modul. Dovede spolupracovat s hlavním fotoaparátem, pak máme 10 x hybridní zoom. Smysl to nemá, obrázek bez hybridních kouzel je perfektní a když z něho udělám odpovídající výřez a zvětším ho na 8 mpx, je lepší než výsledek toho hybridního čarování. Navííc je třeba brát v úvahu, že při focení mobilem vcelku automaticky a přirozeně držíme přístroj v prstech, tedy nestabilně. Ten 125 (135) mm teleobjektiv je myslím to nejdelší, co má smysl od mobilu očekávat, ledaže někdo vymyslí nějakou superstabilizaci. Takže znovu, teleobjektiv tu funguje naprosto skvěle a lze od něho čekat perfektní obrázky.

16 mm širokáč

Šestnáctka, to je ohromně efektní objektiv, na krajinu i městskou fotografii. Pro street je trochu moc široký. Dvacetimegové rozlišení je zcela dostatečné a díky inteligentnímu zpracování obrazu jsou fotky naprosto skvělé.

Další funkce

Pro stanovení program line, tedy křivky průběhu poměru času a ISO vychází z dobrého vědomí, že nemusí se stydět za vyšší hodnoty citlivosti. Dlouho drží setinu a pak přejde na dvacetinu a nastavuje 1600 ISO i výš. Může si to dovolit. Kromě běžné automatiky nabízí Mistra umělé inteligence, to je Ai režim, který rozpozná scénu a nastavuje parametry. Když to zapnete, získáte jaksi líbivější barevnost.

Přístroj nabízí vychytávky známé z předchozích modelů. Je to samozřejmě PRO režim, ten je vcelku – všude na mobilech – nešikovný na ovládání, nicméně umožní zapnout RAW snímání, to ve standardním režimu nejde. Dává tedy smysl si PRO zapnout, zapnout RAW a o nic dalšího se nestarat. Známé jsou režimy Portrét a Clona, ty simulují rozmazání pozadí pomocí maskování a rozostření. To bylo už v předchozích modelech, ale díky čtvrtému modulu TOF je to mnohem lepší. I tentokrát budu chválit režim Noc, to je postupné snímání za ztížených podmínek. Tohle je fotka od nás z kotelny, 5 vteřin z ruky – a na té expanzi přečtete co je tam napsáno!

Umí to až 400 tisíc ISO, ale to je spíš legrace bez praktického použití.
Další vychytávky pak najdete pod položkou Další, tam je zajímavé Supermakro a také HDR (vícenásobná expozice s různou hodnotou, aby se vyrovnaly jasy) – nicméně to jediné mě nepotěšilo. Nicméně podotýkám, že jsem měl v ruce syrový kousek, nikoli s finálním firmwarem.

Shrnutí
V provedení dual SIM stojí 22500 (duben 2019). Vzhledem k cenové politice čínského výrobce se dá čekat snížení ceny jistě o pět tisíc do půl roku, nejdéle do roka. Každopádně cena odpovídá naprosto špičkové kvalitě, pokud jde o fotoaparát, pak jeho vlastnosti v mnohém ohledu překonávají možnosti standardních fotoaparátů. V provedení 40 mpx málokdo uvěří, že jde o fotku z mobilu. Ohnisko 135 mm je podle mého rozumný limit. Posuzovaný kousek neměl ještě finální firmware, takže například nefungovalo HDR a v nabídce nebyla „rozmazaná voda“ – to jsou pro zábavné focení velmi užitečné funkce. Že budou fungovat skvěle nepochybuji podle zkušeností z předchozích modelů. Když tedy úplně shrnu – já tady na Digineffu nikdy nic špatného nerecenzuju, to se raději recenzi vyhnu. Převážně tedy chválím a ve výjimečných případech dávám najevo nadšení. Což je tento přístroj, Huawei P30 PRO.

Ukázky:

Ohnisko ekv. 27, 16, 135 a 270 (podle EXIF), dále živé fotky a č. 16 je v režimu Noc – 9,2 sec z ruky…