Aktuality, Fotografická technika

Fujifilm X-T3 a Slunovrat

Jízda slunovratu se jela v Dolních Břežanech už posedmé. Vypravil jsem se tam se svou kamarádkou Ivanou Tačíkovou, veteránem mé Dílny a po mnoho let správcem naší průběžné soutěže.Ivana nedávno přešla od plnoformátového systému Nikon na APS-C Fuji a všechno dala pryč a vybavila se systémem kolem těla Fujifilm X-T3. Tento přístroj se objevil loni a právem vzbudil velkou pozornost. Podrobně o něm píšu zdejší, jen dodám, že Fujifilm nedělá žádné experimenty a drží se osvědčeného retro pojetí. Časy, korekce expozice a dokonce i citlivost je na kruhových voličích, clona na prstenci na objektivu. Korekce funguje i při plném manuálu i v režimu automatického ISO. Tento šestadvacetimegový přístroj má opět o něco lépe řešený šum než jeho předchůdce X-T2, takže za slušných světelných podmínek opravdu není třeba se o expozici starat. Přístroj skvěle padne do ruky, bleskově ostří a rychlost autofokusu neztrácí ani v horších světelných podmínkách. Momentálně je na tělo příjemný cashback 2600 Kč (červen 2019)

a to je o důvod víc, proč se zajímat o tento přístroj, který je vyzrálá bezzrcadlovka s dlouhým vývojem za sebou.

Předností Fujifilmu je i optika. Tím že se Fujifilm věnuje APS-C formátu a nepokukuje po plnoformátu (pro superprofi třídu má středoformát GFX), jeho objektivy jsou počítané výhradně pro APS-C včetně dlouhých skel. Měl jsem tedy příležitost se krátce seznámit s ultra-profi XF 200/2.0 R LM OIS WR. Je to objektiv nejvyšší třídy (155 tisíc, momentálně cashback 7700 Kč) , je kompatibilní s telekonvertorem 1,4 x.

Díky vysoké světelnosti je ekvivalentní plnoformátovému 300/2.8, a to je klasika (Sony ho prodává za 230 tisíc…). Ken Rockwell o něm napsal, že výkon odpovídá ceně a to je velká pochvala. Kresba, bokeh – ale i stabilizace a rychlost autofokusu. Veteráni nejezdí rychle, to je pravda, ale aby bylo každé okno stejně ostré, to taky nebývá často.

Je to objektiv po všech stránkách náročný, ostatně váží 2250 g. Má pořádný úchop a použití monopodu není nic za co by se měl uživatel stydět.

Pokud jde o tělo, kromě rychlosti ostření jsem se zajímal i o dynamický rozsah X-T3. Temná vrata, bílá stěna napálená sluncem a keř růží je docela dobrý zkušební objekt. Kresba je jak v jasech, tak ve stínech.

Výřez z předchozího – nepatrné přepaly RGB a v R kanálu a maličko slité nejhlubší stíny. Ale pozor, jde o JPEG bez jakékoli úpravy.

Přirozeně jsem tam taky fotil svou sonkou, tentokrát i objektivem 55/1.8 Zeiss. Taky se to dalo pochytat, ovšem když srovnáte moji fotku se snímkem autíčka nahoře, uvidíte ten rozdíl v podání prostoru – a v hloubce ostrosti.

Ale stejně nejraději fotím svou osmadvacítkou. Je toho na fotce nějak nejvíc vidět.

V záhlaví článku je Ivana s tou dvoustovkou.