Aktuality, Tvorba

Fotografie na cestách(2)


Cestovní fotografie… To jsem si vybral téma zrovna pro tuhle dobu! Nicméně určitou logiku to má. V březnu se na prvním místě naší průběžné soutěže umístila půvabná fotka Jiřího Bíny. Téma bylo U nás doma – překvapilo mě to, protože jsem znal Jiřího Bínu jako fotografa a cestovatele. Křížem krážem šněruje světem a fotí a poutavě o tom vypráví na svém blogu. Takže slovo dalo slovo a Jiří Bína svěřil Digineffu svoje vyprávění a fotky. Zde je první část, věnovaná technice.

Vypráví Jiří Bína:

Cestování na kole má tu výhodu, že se můžete zastavit prakticky kdekoliv a udělat fotku. Na to cestovatelé v autě můžou zapomenout. V autě si říkáte, “to mohla být dobrá fotka”, ale než najdete místo k zastavení, tak je scenérie pryč. Na kole prostě zastavíte, kolo odhodíte do příkopu a z řídítkové brašny vylovíte foťák.

Úskalím cestovní fotografie jsou celosvětově profláklé motivy. Tam v podstatě není šance na stejně úžasné fotky, jakými vás ohromují obrazové publikace, turistické průvodce a pohlednice. Musí se setkat správné stanoviště, světlo, mraky a to se vám skoro nikde nepodaří. Profesionálové si na správný moment počkají a mohou dokonce dočasně vyhnat davy turistů, zamořující dané místo. No a samozřejmě jsou mnohem lepší fotografové než jsem já.

Výjimečně se zadaří a objeví se nějaké zajímavé světlo jako například duha na podvečerní fotce z kambodžského Angkor Wat.

Snažím se to vždy nějak obejít. Pomáhá focení detailů památek – viz například Lincolnův památník ve Washigtonu D.C. nebo detail dvojčat z malajského Kuala Lumpuru.

Jiným příkladem je vyfotit něco, co evokuje dané místo, přestože fotka neobsahuje žádné objekty, které byste na ní čekali. To je příklad zbytku bunkru z původního odpaliště raket na Mysu Kennedy, kde místo očekávané rakety stojí starý dřevěný sloup.

Někdy se uchyluji k šílenostem, které se ale většinou líbí jenom mne a ostatním nic neříkají. Příkladem je mázlá noční fotka melbournského Federation Square, která podle mého soudu vystihuje genius loci místa. Dominantní stavba na náměstí totiž neuznává pravý úhel a je pojata hodně “umělecky”.

Čím více cestuji, tím větším jsem patriotem a na naší zemi nedám dopustit. Jak se někde objeví něco českého – starý traktor Zetor na Novém Zélandu, česká vlajka a podobně, neobejde se to bez fotky. Občas jsou to opravdu kuriozity, jako česká podtabulka značky Škody Yetti na Tchaj-wanu. Těchto škodovek tam jezdilo docela dost a všechny měly identickou podtabulku.
Největším šokem však bylo, když jsem objevil sako od uniformy pražské hradní stráže v australském outdoorovém obchodě.

 

Ani snahy o vtip nejsou k zahození a čtenáři mého blogu je dokáží ocenit, alespoň podle jejich reakcí. Udělat čistě fotografický vtip je hodně náročné, na to je u nás nepřekonatelným mistrem František Dostál. Mně se spíše daří doplnit fotografii vtipným textem. Vánoční fotka z chilského pivovaru Kunstmann ovšem žádný doprovodný text nepotřebuje.

Dopravu v Thajsku řídí primitivové

Módní salón specializovaný na Císařovy nové šaty

V posledních letech dávám do blogu také video. Časové nároky na editaci jsou enormní. Natáčím ve 4K, potom to přibližně sestřihnu v Movie Makeru, uložím ve FullHD a počkám, až se dostanu ke kvalitnímu internetovému připojení. I tak někdy trvá upload krátkého videa celou věčnost.
Výhodou 4K videa je, že z něj můžete vytáhnout osmimegovou fotku. Občas to použiji, jako například selfíčko z jízdy na kole v jihoafrické Botswaně. Foťák jsem přitom držel v natažené pravé ruce, docela makačka.


Chcete-li se o mém cestování dozvědět něco více, podívejte se na mé stránky Kolemkolem .

(C) text a foto Jiří Bína

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: