Aktuality, Fotografická technika

David Neff vyzkoušel Canon 1D X Mark III

Kdo by byl víc povolaný k vyzkoušení, než dlouholetý fotoreportér deníku Mladá fronta Dnes, který má každodenní zkušenost s 1D X Mk II a před tím prvním DX a před tím… a to bychom se dostali až ke staré praktině, se kterou fotil, když se u mě ve svých deseti letech motal v temné komoře.


Jaký je Canon 1D X Mark III

Je to ryze profesionální plnoformátová zrcadlovka, určená především k reportážní a zvláště pak sportovní fotografii. Canon ji předvedl 7. ledna v roce olympijských her, které se budou konat v Japonsku. Změny oproti předchozímu modelu nejsou revoluční. Rozlišení zůstává na 20 megapixelech, generačně povýšil procesor na Digic X, takže ISO v rozšířeném módu stouplo na 819200 a v základním na 102400. Kromě JPEG a RAW ukládá i v desetibitovém Heif formátu.

Na čipu jsou fotodiody pro analýzu fázového posunu, zaostřovacích bodů e 191, přičemž křížových je 155. Displej je 3,2 palcový pevný a plně dotykový s 2,1 megapixel. Hledáček je optický hranolový se 100% pokrytím. Rozsah časů je od 30 vteřin do 1/8000, frekvence série stoupla na 20 fps. Zápis má dva sloty pro karty typu CFexpress. Přístroj je vybaven wi-fi a může komunikovat se smartfonem, dá se odtud ovládat. Tělo je robustní z hořčíkové slitiny a s vestavěným battery packem, takže má ovládání pro focení na výšku. Kapacita aku se zvýšila na 2850 fotek, rozměry 158 x 168 x 83 mm zůstaly, avšak váha klesla na 1440 g. V nabídce je tato novinka za pěkných 199 tisíc, Mark dva je dál v prodeji za 135 tisíc. Jde samozřejmě o výhradně profesionální fotoaparát, zaměřený především na fotografování sportu, je ovšem i univerzálně použitelný.


Pohled profesionála
David zkoušel přístroj především z hlediska rychlosti ostření a využil k tomu svého angažmá v kynologickém sportu. Psi dokážou vyvinout ohromnou rychlost a pro jakýkoli autofokus to vyžaduje maximální výkon. Je to skutečně náročná zkouška a je o čem si povídat a co ukázat. Podotýkám, že všechny zveřejněné fotky jsou syrové, neupravené JPEG snímky, v tom stavu, jak vypadly z foťáku – jen zmenšené pro rozměry webu.

Otázka DN: Co na tu novinku říkáš?

Hned v prvním momentě mě nadchla spoušť. Je prostě fantastická, má ohromně rychlou odezvu. Nevím, jestli by laik poznal rozdíl, ale mně připadala jako vymazlená spoušť pistole. Nejvíc mě zajímal autofokus. Zkoušel jsem canona s objektivem 300/2.8, to je standardní sklo na sport. Autofokus má ohromně rychlý nástup. Jde samozřejmě o zlomky vteřiny, ale když jsem na nějaký standard zvyklý, tak to urychlení poznám. První den jsem fotil za špatného světla. Tělo psa je malé a má podobný odstín jako tráva. Autofokus to zvládal perfektně, ve špatném světle mnohem líp než předchozí model.

Nejhorší je ostřit na psa který běží přímo na mě. Vyvine maximální rychlost a to je pro průběžné ostření velký nápor. Ve výsledku byl ale prakticky každý snímek ostrý.

Často fotím motocyklové závody. Vždycky se blbě fotily motorky, když jezdci jedou od fotografa pryč. To dělalo autofokusu problémy, přijíždějící motorky pochytal dobře, odjíždějící mu utíkaly. Když někdo běžel od tebe, tak se autofokus hůř chytal. Tohle se hodně zlepšilo.

Otázka DN: Jaké jsou ty různé režimy ostření?

To strašně složité menu je teď ještě složitější. Hrabal jsem se v něm celý den a zkoušel všechny funkce autofokusu.
Věnovat se složitému menu je v praxi nemyslitelné, je velký rozdíl si s foťákem o víkendech pohrát a radovat se nad množstvím funkcí a opravdu s nim denně fotit. Každý fotograf si svůj foťák nastaví podle toho, co se v praxi osvědčí, aby si byl jistý, že když ho dá v rychlosti k oku, bude ready. Musíš být na své nastavený zvyklý. To jsou představy amatérů, že fotograf bude před každým focením něco jiného nastavovat.

Na téhle trojce přibyla taková bradavice, takový jeden bazmek, něco jako dotykový joystick. Ten mi připadá jako naprostý nesmysl. To aby ses soustředil na to aby sis palcem posouval zaostřovací bod během akce a hlídal si ho jestli je na pohybujícím se objektu ti akorát odvede pozornost od focení samotného.
Když fotím toho psa, jak na mě běží, dokážu ho v zaostřovacím bodu udržet. Je to komická představa, že budu ten bod během focení pohybu ještě palcem někam strkat. Potřebuju hlídat především ten záběr, ne jestli jsem stihl dobře šoupat zaostřovací bod. Navíc si neustále omylem jak se ten joystick dotýká těla rozhazuješ nastavení ostřícího bodu a když dáš foťák k oku je někde v rohu a jsi v pytli. Než se zorientuješ akce je pryč. V tom jsem se shodl se všemi kolegy co jsme měli foťák v ruce, joystick vypnout jako první. Ty potřebuješ svou reakci přenést na foťák a zahájit akci. Všechno ostatní tě přivede jenom do nesnází.

Otázka DN: Ale co ty různé režimy, jako je sledování objektu?

Samozřejmě jsem to zkoušel, ale nefunguje to spolehlivě a to pro mě znamená, že to nefunguje vůbec. Trochu líp to funguje přes live view, ale přece nebudu zrcadlovku s nasazenou pětistovkou držet před sebou v natažených rukách. Nedávno jsem zkoušel Sony 9, tam to fungovalo líp. Pro mě je základ ostření na středový bod, s aktivací tlačítkem na palec. Zkoušel jsem všechny ty režimy. Například překrytí: máš zaostřeno a někdo vleze do záběru. Teoreticky by měl ten zaostřený objekt zůstat v ostrosti. Nefunguje to spolehlivě, tady je toho ukázka.

Manuálně si dokážu tohle překrytí vychytat sám. Pomáhá mi to, co je rychlejší než já. Dřív jsem byl rychlejší než první generace autofokusů. Pak přišla řada Canon EOS 1 a od té doby manuální ostření ztrácelo svůj význam. Při sportovní fotografii nic jiného než autofokus neexistuje.

Otázka DN: Zaznamenal jsi další změny k lepšímu?

Určitě při vyšším ISO. Ta fotka co máš v záhlaví článku je při 2000 ISO a je perfektně ostrá bez šumu. Taky mám pocit, že to má menší sklony k přepalu. Dřív jsem měl u DX Mark II problémy, když někdo v černé bundě stál před bílou zdí. Taky se mi celkově zdá, že ty fotky jsou víc ostré, brilantní. Jsou to ale nuance, žádný zásadní skok.

Otázka DN: Co by se ještě dalo zlepšovat?

Je fajn, že tam dali dotykový displej, to je super. Jenže pořád ještě nevyřešili, abychom mohli k fotce napsat na displeji popisek a poslat ho s fotkou do redakce. Nechápu, proč to ještě neudělali. Vždyť malé děti posílají fotky s texty z mobilu a tady to nejde. Mám představu, že by mohla být ve foťáku datová SIM a všechno by se posílalo jako z mobilu. Nevím, proč to nejde.

Poznámka Digineffu
Ta nechuť profesionála k technickým serepetičkám je tradiční a široce sdílená. Nicméně směr vývoje je neúprosný, tudy cesta vede, zlepšování je patrné model od modelu. A třeba nadejde chvíle, kdy i sporťáci budou tracking běžně používat. Ostatně, mnozí ho používají i teď – a zde se projevuje technická přednost bezzrcadlovky nad zrcadlovkou. Zmiňuje se o ní i David v poznámce o sony devítce. Kdyby to fakt fungovalo, bylo by to super. Jenže zatím je třeba… držet zaostřovací bod na čumáku čokla ve výskoku v rychlosti 60 km za hodinu… Ještě dodám: mně osobně onen bazmek neboli touchpad tak marný nepřipadá. Funguje to jako joystick, je to velmi rychlé a dá se tomu regulovat citlivost. Chápu, že ho vypne fotograf zvyklý na pevný zaostřovací bod. Je tu ale možnost získat i jiné návyky na jinou konfiguraci.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: