Na společné fotovýpravě Digineffu a F22 jsme s Michalem Houdkem zkoušeli mimo jiné i poslední vydání bezzrcadlovky APS-C z dílny Canonu. Jeho kvality jsme prověřili v krásné krajině skotského ostrova Skye.
Na společné fotovýpravě Digineffu a F22 jsme s Michalem Houdkem zkoušeli mimo jiné i poslední vydání bezzrcadlovky APS-C z dílny Canonu. Jeho kvality jsme prověřili v krásné krajině skotského ostrova Skye.
Jaký je
Od běžných M modelů se liší vestavěným elektronickým hledáčkem (2.4 Mpx), který je v malé kapličce a dává jí vzhled zrcadlovky. Snímač APS-C má 24 mega a je duální, takže ve spolupráci s některými objektivy se výrazně zrychluje ostření. Týká se to objektivů EF-M 55-200, EF-M 18-150 a EF-M 28 mm pevné ohnisko. Tyto objektivy komunikují se 143 AF body, které jsou rozmístěné na 100% ploše vertikálně a 88% horizontálně – tak na tohle zrcadlovky nemají a nemohou mít. Nicméně prakticky všechny běžně dostupné M objektivy a EF objektivy s redukcí mohou počítat s krytím 80% vertikálně i horizontálně. Při jednorázovém ostření přístroj nabízí detekci oka – vyzkoušel jsem a funguje to… Přístroj je vybaven vyklápěcím a přetáčecím dotykovým jednomegovým displejem. Série při jednorázovém ostření dosahuje rychlosti 10 fps, při průběžném ostření 7,6 oken za vteřinu.
V terénu
Aplikací elektronického hledáčku se modelová řada M dostala na jinou úroveň už v modelu M5 z roku 2016. To je řešení na mirrorless přístrojích vcelku obvyklé – jedna řada je s EVF, druhá se omezuje jenom na displej. S EVF máte pocit, že držíte malou svižnou zrcadlovku s dokonalým obrazem v hledáčku, doplněným kompletní sadou informací, včetně kontrol nafocených obrázků – a vše lze nastavit tak, aby vám to vyhovovalo. Přístroj teď (červen 2018) stojí něco přes 15 tisíc tělo, s cashbackem až 14 tisíc. Je tedy koncipován jako nízká třída cenově a do jisté míry výbavou: má jenom jeden roller (ovládací kolečko) a to je vždy známka low end přístrojů. Je to sice určité omezení, na druhou stranu to ale šetří místo a nejsme zatíženi nutností studovat a ovládat celou galaxii volitelných tlačítek. K disposici jsem měl širokoúhlý zoom 14-45/3.5-6.3 STM, to je ekvivalent cca 21 – 70. To je hodně zajímavý rozsah pro běžné použití. Objektiv stojí 7 tisíc. Jeho kvalita rozhodně není špatná, má omezení v malé světelnosti, zato je příjemně svižný. Originál fotky jsou v původní velikosti na proklik.
Musím ale přiznat, že mě zlákala představa použití univerzálního objektivu. To je Canon EF-M 18-150/3.5-6.3 IS STM, ten stojí po cashback pod 11 tisíc. Takto vykreslí celkovou krajinu:
Po přezoomování na 100 mm máme krásný klidný pohled – záběr je ze stejného místa.
Ohnisko 150 mm má po přepočtu úhel záběru odpovídající cca 240 mm kinofilmového formátu.
Přístroj nabízí i formát RAW. Ten je ve formátu CR3, který je úsporný datově – jde o komprimovaný datový formát. Bohužel ho neumí ani nejnovější inkarnace Zoneru (sestavení 71) a nevidí ani jeho náhled. Má dvě možnosti, jedna je s větší komprimací (rozdíl je značný – typicky 20 a 30 MB jeden obrázek), ale v Zoneru není vidět ani jedna, ani druhá (koncovka CR3). Je pikantní, že Zoner se chlubí, že je první aplikace na světě, která umí číst HEIF formát od Apple, ale neporadí si s CR3 uvedeným už v únoru. Zpracováním z RAW získáte možnost zvládat i nevlídné skotské počasí. Toto je záběr na krátké ohnisko.
Zde je varianta se 150 mm:
Širokoúhlý záběr:
Klidný záběr ekvivalentem cca 50 mm:
Z formátu RAW (CR3) získáme maximum z dynamického rozsahu. Tady jsme narazili na limity, přepaly se odstranit nepodařilo:
JPEG varianta téhož obrázku vypadá takto, i to je argument pro fotografování v RAW:
Shrnutí:
První dojmy ze setkání s Canonem EOS M50 byly tedy velmi příznivé. Zalíbil se mi širokorozsahový zoom pro běžnou cestovní fotografii. Doplnil bych ho ještě širokoúhlým 11-22/4.0-5.6. K disposici je ještě 55-200, ale ten se s tím širokorozsahovým hodně překrývá. Chtělo by to nějakou pevnou dvoustovku, ale to berte jako moje zbožné přání a ne jako nějaký náznak něčeho, co se chytá. Ve zkoumání tohoto zajímavého přístroje pokračuji.
