V minulých létech jsem se rozepisoval po značkách, tentokrát to shrnuju.
Velmi dobrý rok to byl pro Canon. Osm novinek ve foťácích v rozsahu od profi 1D X Mk III (byl jen oznámen, ale ve statistikách už figuruje) až po kompakt G7 X Mk III, to je úctyhodné. Za největší zmínku asi stojí 90D, kdy se sloučily dvě řady zrcadlovek, sedmičková série s dvoucifernými zrcadlovkami střední třídy: vzešel z toho asi nejlepší přístroj třídy DSLR s čipem APS-C. Pochválit je ale třeba i Canon RP, levnější verzi plnoformátové bezzrcadlovky. Za pětatřicet tisíc i s adaptérem, to je víc než slušná cena.
Fujifilm oslnil svým X-Pro3, špičkovým mirrorlessem APS-C, ovšem co zanechalo mne i nejen mne s ústy lehce pootevřenými, to je středoformát GFX 100 se 102 megapixely. Ono se proslýchalo už dlouho, že 100 mega je na pořadu dne, a že se na tohle rozlišení už vyvíjejí objektivy, ale to naplat, proslýchání je proslýchání a GFX100 je na krámě. Za příjemnou cenu 284 tisíc, s objektivem za něco míň pod tři sta pade.
Nikon měl hlavní tahák Z50, jednadvacetimegový APS-C mirrorless s bajonetem Z. Mám ho čerstvě v ruce, dneska jsem ho vracel a pojednám o něm po Novém roce. Ovšem co mnou fakt třísklo o zem, to je objektiv Nikkor Noct 58/0.95, ručně ostřené monstrum a neuvěřitelnými optickými vlastnostmi. Našel jsem ho pod stromečkem? Ne. Ježíšek je starý lakomec a nechtěl vytlačit čtvrt mega, radši si koupil auto a odjel s ním na severní pól.
Olympus měl letos pěknou OM-D E-M5 III, tahle em pětka udělala slávu celému systému a trojka ji jistě bude udržovat. Úctyhodný je ovšem profi přístroj OM-D E M1X. Jde o systém MFT (v obou případech), tedy o Micro Four Thirds neboli čtyřtřetinový formát, který je zhruba poloviční než APS-C čip. No a váha zařízení je taky poloviční až třetinová, než u srovnatelných přístrojů APS-C, natož pak FF.
Panasonic předvedl tři S plnoformátové bezzrcadlovky, videograficky zaměřenou S1H, pak obyč S1 a S1R s vysokým rozlišením 47 mega. Tady ji máte na obrázku:
Sony rozvíjí svoje osvědčené systémy, plnoformátové bezzrcadlovky řady 7 a 9 jakož i APS-C bezzrcadlovku řady 6000, ty vytlačil dokonce tři modely. Nezapomněl na kompakty RX100, venzku už je sedmička. No a akční kamera RX10 už má taky římskou dvojku. Mě pochopitelně nejvíc zaujal 7R IV, protože mám trojku a štve mě, že je venku 61mego s velkými knoflíky. Ale nemůžu mít všechno.
Novinek bylo tedy hodně, dokonce tolik, že byste neodhadovali žádnou stagnaci. Nicméně prodeje klesají všem výrobcům mraky se stahují nad Olympusem a nejen nad ním. Ono je to myslím i tím, že fotoaparáty uzrály, že kdo si koupil předloni foťák nemá žádný důvod inovovat a na trhu jsou skvělé přístroje pět let staré za minimum peněz – nemluvě o přístrojích z druhé ruky. Takže znovu, mraky se stahují ale nebojte, fotit bude čím a bude co fotit. Co víc si přát?
