To jsou ti žurnalisté: přehánějí, malují pastózními barvami, aby zamotali lidem hlavu a přesvědčili je o své usmolené pravdě! Není pravda, že zrcadlovka jako systém zemřela. Canon loni předvedl svůj EOS 90D pro vyšší level a pro ten nižší je EOS 250D, Nikon oznámil vývoj super profi sportovního speciálu D6 a lidu fotografickému loni nabídl D3500 a Pentax od roku 2015 nic jiného než zrcadlovky nevyrábí, letos oznámil plnoformát K-1 Mk II. Takže zrcadlovka mrtvá není.
Až na to, že v podstatě je.
Desátého října zavedl Nikon novou řadu, předvedl bezzrcadlovku Z50. To je přístroj třídy AOS-C, definovaný především svým bajonetem a ovšem i systémem bez zrcadla. Canon má v tomto ohledu pětiletý náskok se svým systémem M. Jeho model M50 byl v Asii vůbec nejprodávanější fotoaparát. Nabízí malé rozměry a váhu a objektivy M jsou malé, lehké a velmi kvalitní. Nikon určitě půjde stejnou cestou. Už v den nasazení předvedl dva objektivy určené k nové zetce, základní 126-35/3.5-6.3 a telezoom 50-250/4.5-6.3. Což o to, ale proslýchá se, že ve výhledu až do roku 2021 Nikon počítá jenom s novinkami pro bajonet Z, tedy pro svoje bezzrcadlovky, jak plnoformátové, tak od nynějška DX.
Čísla vedou neúprosnou řeč. Klesá počet světově prodaných přístrojů s výměnnou optikou. Podívejme se, jak vývoj sleduje CIPA. V roce 2012 se jich prodalo 20 milionů, v roce 2017 je to jenom 11 a půl. Loňská čísla nemáme, ale těžko budou lepší. V roce 2012 byl poměr prodaných zrcadlovek vůči bezzrcadlovkám 16 : 4. Zatímco počet prodaných zrcadlovek zvolna klesá a stlačuje celkové výsledky dolů, v létech 2013 až 2016 se prodeje bezzrcadlovek držely na hranici tří miliónů, v roce 2017 se vyhouply na 4 milióny. To je zásadní pětadvacetiprocentní vzestup.
Nenechme se mýlit statistikami založenými na datech poskytnutých profesionály. Ne moc
reprezentativní, nicméně přece jen na datech podložený obrázek podává přehled přístrojů použitých pro pořízení vítězných fotek World Press Photo v roce 2017. S velkým náskokem vede Canon 5D Mk III, následován Canonem 1DX. Zde je zajímavé, že v obou případech jde o starší modely, ty novější do statistiky nevstoupily. Následují Nikon D4s a Nikon D810, přičemž bezzrcadlovka zde není ani jedna.
Brzy se tedy ukáže, jak se naplní úsilí předních výrobců vlomit se do této sféry profesionální fotografie, ambicemi se netají Sony s řadou Alpha 9, Panasonic s novou řadou S a samozřejmě Fujifilm se systémem GFX. Nicméně na celkovém osudu zrcadlovek jako systému se to neprojeví. Zde hrají nepředvídatelné vlivy, zasahující nálady zákaznické obce. Prostě, bylo to tak, že zrcadlovka se stala synonymem kvalitního zařízení, zaručujícího optimální výsledek. Výrobci se přizpůsobili a proto dnes běžně vidíme v terénu lidi se zrcadlovkami s pořizovací cenou pod deset tisíc za tělo. Ne snad, že by to byly špatné přístroje, nevyhovující fotoaparáty dnes na trhu nejsou. Ale je to spíš demonstrace puncu kvality, než záruka dobrého výsledku.
Nálada se však mění a viděli jsme to na statistice CIPA. Zrcadlovka začíná být z módy, asi jako býval sklopný fotoaparát s harmonikou, když nastoupily dvouoké zrcadlovky na svitkový film a malé dálkoměrné přístroje na kinofilm. Kdo chce dnes být v souladu s trendy, kupuje bezzrcadlovku. Dnes už to má smysl, protože základní vývoj je ukončen, všechny aktuální modely pracují rychle a ostří přesně a svižně. Mají jedinou nevýhodu – laik na nic na první pohled nepozná, že jsou to vysoce kvalitní stroje. Kdybyste viděli novou Alphu devítku, neřekli byste, že stojí sto čtyřicet tisíc.
Když ale se vrátím ke statistice CIPA, a další statistiky naznačují obdobný trend, bezzrcadovky mají sice vzestup, ale je to vzestup v úpadku. Mobilní telefony nemilosrdně válcují celou branži. Pokles prodejů se projevuje i ve zmenšování reklamního trhu. Takže se dozvídáme, a je to smutná tečka za tímto chmurným sloupkem, že po dvaceti letech loni končil prestižní server Imaging Recource. I to je důsledek těch neúprosných statistik, nad nimiž jsme tu smutně pokyvovali hlavami.
