Retrospektivu svého rozsáhlého díla vystavuje Alexandr Paul v Galerii Českých center v Praze, v Rytířské ulici 31. Pro orientaci Pražákům, je to ten palác u Stavovského divadla, kde bývala Berjozka. Alexandr Paul patří k fotografické dynastii založené Alexandrem Paulem starším (1907-1981). AP mladší pokračoval doslova od dětství v otcových šlépějích, byl veden přísnou rukou (v jinošském a postjinošském věku jsem byl u toho) a v sedmdesátých létech se plně věnoval náročné práci profesionálního fotografa, mistrovsky ovládajícího tehdy nesnadnou technologii barevné fotografie. Takto vypadá dnes:
Z této doby pocházejí vystavené obrazy. Byly pořízeny technikou dnes už takřka nedostupnou: zpravidla velkoformátové diapozitivy 13 x 18 exponované komorami Sinar nebo Linhof Technika. Tyto velkoformátové diapozitivy se posléze zvětšovaly na diapozitivní materiál Cibachrome (produkt Ilfordu) – nešlo tedy o proces negativ – pozitiv, nýbrž dia – dia. Vystavené obrazy pocházejí z té doby, od roku 2013 už se tento materiál nevyrábí a tudíž nelze udělat další kopie. Obrázek je z vernisáže, hrál Felix Slováček, v pozadí s foťákem Richard Horák.
Paulovy obrazy jsou charakteristické snivou atmosférou. Překvapí vás, jak jsou barevně vyrovnané – vznikly dávno před vynálezem Photoshopu! Autor ujišťuje, že z 80% jsou vyrovnané už původní diapozitivy.
Většina je pořízena brzy z rána, pokud možno v mrazu… Ale co je podstatné: většina z nich byla předem vychozena a vykoukána, stanovena kompozice, určena technika a pak teprve, s nákresem v ruce, šel fotograf pracovat na místo.
Tento obraz je z roku 1990 s posunutou barevností. Nicméně je zachována zásada, musí být – pro laika – hodně nefotogenické počasí. Těsně před deštěm, říká autor.
Autor dodává vzpomínku. Získáno povolení fotit z nejvyšších míst chrámu svatého Víta. Doprovod: soudruh od Státní bezpečnosti. Teplota: mínus pětadvacet. Tak dělejte, dělejte, pobízel soudruh, když se nahoru dovlekli. Jak dlouho to bude trvat? Tak dvě tři hodiny, pravil fotograf. Tak to tu buďte sám, pravil soudruh a šel zradit soudruha Husáka útěkem ke kamnům. Fotograf na mrazu vydržel.
Podloubí Havelského trhu už takhle neuvidíte. Zničila ho komerce a turisti, konec konců, jako celou starou Prahu. Paul často používal speciální objektiv Imagon, ten dodával obrazům zvláštní snivou atmosféru.
Drobnosti ze zákulisí. Záběr z Maltézského náměstí, vpravo starodávný hostinec U Malířů. Muž s plátnem, to je samozřejmě zjednaný statista. Jak to ale, že tam neparkují žádná auta? Fotograf si obstaral značky Zákaz zastavení a bez posvěcení tehdejších úřadů (hluboká totalita) si zjednal prostor.
Tribuna na závodišti v Chuchli už také zmizela, vidíte ji v záhlaví článku. Také příklad zvláštního podání reality objektivem Imagon.
Společnost Českých center, která se zaobírá kulturním děním jak v České republice, tak v zahraničí uvádí, že úplně první výstava s názvem Pražské imprese se odehrála v roce 1984 v Galerii u Řečických a nyní se odehraje podruhé po třiceti letech. Potrvá do 4. září.
