Tématem byla lidská tvář, tedy portrét, ať už svícený a režírovaný anebo živá fotka reportážního typu. Sešlo se celkem 230 prací. Měl jsem tu i nějaké reklamace kvůli technice (brutálně doostřená fotka atd.), nicméně rozhoduje vždycky celkový dojem. Je ta fotka působivá? Tak zní ta prvotní otázka. Porota tentokrát ponechala pořadí, jak se vykulilo v průběhu soutěže postupným hodnocením.
Zvítězil snímek Emoce od Tomáše Madaje, živá fotografie, která zaujala svým neobvyklým výrazem. Foceno Nikonem D5000 objektivem 35/1.8, díky malé cloně je ten pěkný bokeh v pozadí. A ohnisko 35 mm je na APS-C (DX) formátu střední padesátka kinofilového přístroje… Je to klidné ohnisko vhodné pro uvážlivou fotku.
Jako obvykle a zde už mnohokrát – vtipná, perfektně vymyšlená a připravená režírovaná fotografie Vlasty Rašky. Nazval ji Hous love a není k ní mnoho co dodat. Autor má hravého ducha, nápady a dovede je ztvárnit. Foceno na plnoformát ohniskem 88 mm, tedy klasickým portrétním ohniskem.
Týž autor se usadil i na třetí příčce snímkem Křik. Opět je to připravený a technicky dokonalý snímek. Tentokrát je to širokáčem 24 mm zacloněným na F5.0 pro dosažení maximální ostrosti. Tak tohle je další fotka, kterou si člověk zapamatuje.
Svým způsobem podobná je fotka Bez názvu od Boba Gajdoše. Stejně jako vítězná fotka je pořízena Canonem a pětatřicítkou na F1.8. Příjemné přirozené osvětlení odpíchlo tvář od tmavého pozadí. Ono to funguje, když se podíváte na celkové pořadí, tak s jedinou výjimkou jedné fotky všechny práce do pořadí 11 mají neutrální pozadí. Hodně taky záleží na oblečení, tady je to tmavé, nerušivé… košile s kytičkami portrét zaručeně zahubí.
Vítěznou pětici uzavírá Dana Klimešová svou Lucií. Je to zvláštně barevné, modře tónovaná fotka, ze stran do toho jde to, čemu se pohrdavě říkávalo šlajer. Normálně je to chyba, zde je to bráno jako autorský záměr. Dejme tomu… nicméně samo aranžmá portrétu je klasické, jako z devatenáctého století…
Porotce zaujaly i fotky mimo automatické vítězné pořadí, zvláště pak Lejla od Františka Golombka. Taky je to tak trochu drtikolovská klasika a s doostřováním očí se tu možná až přeháněla, nicméně výraz ta fotka má a za pozornost stojí.
Všechny fotky březnového kola pak můžete shlédnout zde.
