Koncem dubna se v zahradě Trojského zámku v Praze konal společný seminář Digineffu a firmy Carl Zeiss. Odbornou garanci převzal zástupce Zeisse pan Andreas Bogenschütz, který přivezl do Prahy kufr objektivů. Účastníci si mohli pevná skla od Zeisse vyzkoušet. O výsledku svědčí povzdech jednoho z nich: Že já jsem sem lez! Ono totiž ochutnání super kvality nutně vedlo k chuti si takový objektiv dopřát.
Koncem dubna se v zahradě Trojského zámku v Praze konal společný seminář Digineffu a firmy Carl Zeiss. Odbornou garanci převzal zástupce Zeisse pan Andreas Bogenschütz, který přivezl do Prahy kufr objektivů. Účastníci si mohli pevná skla od Zeisse vyzkoušet. O výsledku svědčí povzdech jednoho z nich: Že já jsem sem lez! Ono totiž ochutnání super kvality nutně vedlo k chuti si takový objektiv dopřát.
Připomenu, že firma vznikla v roce 1846 v Jeně, založil ji optik Carl Zeiss. K němu se o dvacet let později připojil mechanik Ernst Abbe a o dalších dvacet let později chemik a odborník na optická skla Otto Schott. Ze slavných modelů zná asi každý zeissovský Tessar z roku 1902, objektiv Sonnar z roku 1929 se v modifikacích vyrábí dodnes. Dodnes vyráběný a používaný Distagon vznikl až po válce, kdy firma byla rozdělena a v Západním Německu fungovala v Oberkochenu (zde vznikl Distagon), kdežto širokoúhlý Flektogon vznikl v roce 1950 ve východoněmecké Jeně. Zeiss dodnes vyrábí i kinofilmový dálkoměrný přístroj Zeiss Ikon a k němu příslušné objektivy.
Všechny výrobky Zeiss jsou vyráběny s největší péčí a vynikají kvalitou. Už tradičně se hodně dbá na podání barev a jak upozornil pan Bogenschütz, barevné podání různých zeissovských objektivů je totožné. Objektivy určené pro zrcadlovky Nikon a Canon se nevyrábějí dlouho, od roku 2006 respektive 2008. Přijetí prvních modelů určených pro Nikon nebylo nejlepší, navíc byly vyráběny v Japonsku firmou Cosina. Obecně vzato, jejich hendikepem není ani tolik cena (za kvalitu se platí), ale manuální ostření. Jak se dozvídám „off record“, Japonci nechtějí mezi sebe evropského výrobce pustit, takže Canon či Nikon jsou ochotni pustit patentová práva japponskému výrobci jako je Tamron nebo Tokina, ale ne bílému ďáblovi z Oberkochenu.
Co bylo na semináři
Měli jsme k disposici 15mm/2.8 Distagon, 21mm/2.8 Distagon, 35mm/2.0 Distagon, 85 mm/1.2 Planar a 135mm/2.0 Apo Sonnar. Z nich jsem zde recenzoval jednadvacítku a nedávno i stopětatřicítku. Nemohu zde samozřejmě nic víc než stručné představení jednotlivých kusů. Zkoušel jsem je na přístroji Canon EOS 6D – full frame 24×36 mm.
15mm/2.8 Distagon,
Objektiv zaujme zabudovanou sluneční clonou, kterou je ale možno nechat odstranit, dělá se to v servisu a stojí to tuším dva tisíce euro… Ostří od 25 cm, má 15 členů ve 12 skupinách. Zajímala mě jeho eventuální soudková vada – linie jsou rovné jako když střelí.
21mm/2.8 Distagon
To je ten objektiv, který jsem recenzoval, takže jen krátce předvedu jeho schopnost proostření scény při F16
Distagon, 35mm/1.4
Tento objektiv se mi moc líbil. Pětatříca na kinofilmovém formátu patří ke klasice. Umožňuje dobrou práci s prostorem, aniž by zkreslovala, takže výsledek je velmi přirozený.
85 mm/1.2 Planar
Jde o portrétní objektiv v extrémně vysokou světelností. Ta samozřejmě vede k minimální hloubce ostrosti. Tu jsem zkoušel zde na kytičkách, světelné podmínky a rychlost závěrky mě nepustily za F2,2:
135mm/2.0 Apo Sonnar
Druhý objektiv, který jsem už recenzoval
Všechny zmíněné objektivy Carl Zeiss, opakuji, mají ruční ostření. Pracuje se s nimi dobře, chod prstenců je perfektní, máte pocit dokonalé přesnosti. Myslím si ale, že smysl mají takové objektivy hlavně na full frame zrcadlovkách. Nejde jen o kvalitu výsledku. Jde o to, že ruční ostření vyžaduje velký a jasný hledáček a málo platné, ve velkém hledáčku je toho víc a líp vidět. Navíc, v tomto ohledu přece jen hledáčky Nikon mají výhodu i proti full frame Canonu. Důležitá je vyrovnaná kresba v celém rozsahu clon a v celé ploše obrazu.
Seminář se díky spolupráci s německým Zeissem i jeho českým zastoupením, a zejména přispění Andrease Bogenschütze byl velmi přínosný. Osvědčily se kvalitativní přednosti pevných ohnisek, přičemž výrobky Zeiss patří tradičně ke světové špičce. Jsou náročné finančně, ovšem naproti tomu časem neztrácejí na ceně.
