Karel Bucháček aneb Vzpomínka na starý Žižkov
Poslal mi kamarád výběr fotek z díla už zesnulého amatérského fotografa Karla Bucháčka (1932-2008). Pracoval v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky a ve volném čase fotografoval. Nechal po sobě 70 tisíc negativů, tady je nepatrný výběr z toho, jak dokumentoval asanaci starého Žižkova – podotknu, že jde o klasicky proletářskou pražskou čtvrť, kdysi pokládanou za Žižkovskou republiku. Tam jsem vyrůstal a mám tedy k těm fotkám i osobní vztah. Dílo tohoto neobyčejného člověka nejlépe poznáte na facebookové stránce, věnované jeho fotografiím. Nemyslete si, v době, kdy tyhle fotky vznikly, se fotografové také věnovali UMENÍ s Velkým U, stejně jako dnes a před padesáti a před sto lety…
Ale nakonec nějak to UMENÍ oprší a zůstane to, v čem je fotografie nepřekonatelná – autenticita.
Pro vysvětlení mladé generaci, o co jde – tyhle fotky zřejmě pocházejí už z dosti pokročilého normalizačního období, z 80. let. Tady v Praze (a jinde jistě taky) padaly všechny omítky a chodníky bývaly kryté dřevěnou ochranou.
![](/obrdg2020/tvorba/200601buchacek/200601buchacek_01.jpg)
![](/obrdg2020/tvorba/200601buchacek/200601buchacek_02.jpg)
Ano, toto je už vyvrcholení normaizace. Všichni mají auto a sedí doma u televize.
![](/obrdg2020/tvorba/200601buchacek/200601buchacek_03.jpg)
No jo, co k tomu dodat. Skvělá streetovka, dneska by vás za to dali k soudu.
![](/obrdg2020/tvorba/200601buchacek/200601buchacek_04.jpg)
Můj koment: dneska je hodně keců kolem asanace Žižkova. Ale ty baráky byly na zbourání víc než zralé. Jeden hajzl na patře, leckde i společný kohoutek s vodou pro tři partaje. Nekecám, i u nás v baráku to jeden čas tak bylo. Takže ty staromilské kecy jsou podle mě jen staromilské kecy.
![](/obrdg2020/tvorba/200601buchacek/200601buchacek_05.jpg)
![](/obrdg2020/tvorba/200601buchacek/200601buchacek_07.jpg)
Skvělé fotky, ale v té době neměly šanci prorazit. Ne že by nebyly fotografické časopisy a spolky atd., jenže tohle tenkrát nebylo UMENÍ.