Tento špičkový mobil jsme vám zde představili prostřednictvím Michala Houdka už při jeho prvním předvedení před měsícem v Londýně. Teď ale jsem měl k disposici jeho ostrý kus a mohl si ho pořádně provětrat. Podotýkám, že jednodušší dvojník tohoto typu se u nás neprodává, jde tedy o variantu Pro.



Huawei Mate20 Pro má tělo ze skla v kovu, odolnost má třídy IP68. To je vysoký stupeň odolnosti proti prachu (6) a vodě (8 - znamená to 30 minut metr pod vodou, nezkoušel jsem :-) ). Displej je 6,39´´ HDR AMOLED s rozlišením 1440 x 3120, krytý Corning Gorilla Glass. Osmijádrový procesor podporuje operační paměť a úložiště 256GB/8 GB RAM nebo 128/6 GB, plus je zde slot na kartu NM (NanoMemory, vkládá se do slotu pro druhou SIM). Baterka (pevně vestavěná) má kapacitu 4200 mAh s nabíjením 40 W a oboustranným 15 W nabíjením. Operační paměť je Android 9.0 Pie. Odemyká se rozpoznáním tváře, ale i čtečkou otisků, která zde je pod displejem, nikoli vzadu. Výstup je USB – C. Rozměry jsou 157.8 x 72.3 x 8.6 mm, váha 189 g.

Umí to samozřejmě GSM/HSPA/LTE mobilní připojení, Wi-Fi i Bluetooth, nemá to v sobě FM rádio (to v mobilech nebývá, máme internet...). Navigaci umí A-GPS, GLONASS, BDS, GALILEOa QZSS.

Fotoaparát
Tento model posouvá hranice zase o jednu příčku nahoru. Kromě selfíčkového fotoaparátu najdeme zde tři fotoaparáty propojené do jediné jednotky, tedy tři Leica brandované foťáky, : jeden je širokoúhlý, druhý základní a třetí tele. Ten základní má rozlišení 40 MP na 1/1,7´´ čipu, objektiv má ekv. 27 mm, tedy je též širokoúhlý, na F1.8 s PDAF a laserovým autofokusem: zde připomenu, že laserové ostření využívá emitor laserového paprsku, který se odráží a podle odezvy se nastavuje rovina zaostření; funguje to limitovaně a na krátkou vzdálenost a je to v podstatě doplněk klasického AF využívajícího analýzu kontrastu. Ve specifikacích se to ale velmi dobře vyjímá. Systém AF/laser zde mají všechny tři foťáky.



Zpátky k fotoaparátům: hlavní atrakcí je 20 megový ultraširoký 16/2.2 aparát s čipem 1.7´´ a ten je pak doplněn osmimegovým 80/2.4 se stabilizací, čip je 1/4´´ velký. Při nízkých světelných hladinách přichází ke slovu dual-LED fleš. Selfíčkový fotoaparát je 26/2.0 čtyřiadvacetimegový. Hlavní blok fotoaparátů snímá video 4K a též 2160p/30 fps a menší, selfíčkové video je 1080p/30 fps.
Bedlivý pozorovatel si asi všiml, že v novém triu odpadl oproti minulosti tolik vychvalovaný černobílý fotoaparát. Ten byl inzerován jako významná výpomoc při nízkých světelných hladinách, což by byl, kdyby to skutečně byl aparát s čipem bez Bayerovy masky, která požírá cca 1/3 světelné energie: málo platné, je to filtr. Osobně mám hluboké pochybnosti, že šlo skutečně o čip bez filtru a také efekt nebyl nijak markantní, já tedy věru nepláču, že u tohoto modelu se bez čb foťáku obejdeme.

Pokud jde o 40 MP čip, jde o Quad-Bayer řešení: vždy čtyři mikro diody jsou spřažené do jedné normální fotodiody. Při HDR režimu ty mikrofotodiody jsou schopné snímat pod a pře-exponované snímky a skládat je do jednoho výsledku (podobné řešení měl Fujifilm už před patnácti lety) a lze zde ukládat 40megové snímky. K věci se vrátím v praktické části. Zde je schema:



Každopádně opakuji, že hlavní atrakcí je (aspoň pro mě) 16mm zobrazení. Připomenu že mobil LG G6 má objektiv s ekvivalentem 11mm, ale to už je opravdu skoro rybí oko s limitovanou použitelností, kdežto ta šestnáctka, to je velmi příjemné ohnisko, majitelům APS-C fotoaparátu opakovaně doporučuji 10 mm pevná skla nebo zoomy třídy 10-20 mm fyzického rozsahu ohnisek. Na krajinu a na reportáž je to naprosto super.

Všechny reklamy do nás perou umělou inteligenci Huawei. Jde o softwarovou výbavu, jmenuje se to Master AI 2.0 a má se opírat o analýzu 1500 scén. Tzv. umělou inteligenci měl už P20 a na displeji jsme viděli naskakovat hlášky o Blue Sky (nebe) a Green (tráva), někdy to bylo přebarvené, verze dva nula je mírnější a lze to navíc vypnout v Nastavení.

Jak se s ním fotí
Výchozí režim, aktivovaný po zapnutí funkce Fotoaparát, je Fotografie. To je plně automatický režim, vypolštářovaný umělou inteligencí (na screenshotu vidíte, jak přístroj zdůrazňuje zeleň. Na liště nahoře je zleva HiVision, další výron umělé inteligence, foťák se na něco podívá a zjistí co to je – funguje to jen v některých zemích, nejlíp je to zahubit hned zkraje. Následuje blesk, na ukázce je vypnutý, pak je tu režim Živá fotografie, známá funkce, kdy spolu s fotkou se nahraje vteřinový klipík; lze tu nastavit živé nebo tlumené barvy a je tu ozubené kolečko = setup. V tomto auto-režimu nelze aktivovat RAW, nicméně je možné měnit rozlišení, záznam GPS údajů, samospoušť a aktivovat ultramomentku = po dvojím stisku tlačítka pro hlasitost se otevře fotoaparát i na uzamčeném mobilu nebo lze nastavit aby rovnou fotil. Je možné zde aktivovat exponování dotykem. Na ukázce rozložení ovládacích prvků vlevo v automatickém, vpravo v PRO režimu.



Hlavní fotografický blok disponuje třemi ohnisky. Výchozí je ekv. 27 mm, nicméně následuje volba 3x – což ovšem je cca 80 mm ohnisko, pak 5x, to už je i digitální zoom a na čtvrté pozici je 0,65, to je ekv. 15 mm. Ono to trochu vede ke zmatení, protože rozsah ohnisek není trojnásobný, ale pětinásobný, když počítáme rozpětí od nejkratšího do nejdelšího. Ale trocha hlavolamu nám bystří náš mozek.

Vraťme se ke spodní liště, byli jsme na volbě Fotografie. Portrét a Clona jsou velmi podobné funkce, ve výsledku přístroj vymaskuje objekt, eventuálně obličej a rozostří pozadí. Ve funkci Clona je defaultně je nastavena F4.0 a ve skutečnosti jde o dílčí softwarové rozostření obrazu – clona F16 je bez rozmazání a je to vlastně fyzická clona 1.8. Velmi nešikovně se to ovládá, na sluníčku je to v podstatě nepoužitelné.



Naprosto skvělá je funkce Noc. ISO je na hodnotě 100 a přístroj snímá dlouhou expozici, vidíme postup nabírání kresby a proces můžeme kdykoli zastavit. Ve výsledku získáme dokonalý obrázek bez šumu. To už měly předchozí modely a v recenzi se tu vždycky rozplývám. Přirozeně že to nelze dělat z ruky. Na ukázce je maximální, tedy 27 vteřinová expozice. Obrázek je silně zprocesovaný, nicméně je to skutečná nočka při 100 ISO.



Z předchozích modelů známe Pro režim. Ten otevírá cestu k RAW – a tento režim zde má smysl a to velký! V něm lze výrazně pracovat v oblasti vysokých jasů a značně rozšířit dynamický rozsah. V režimu Pro se dále nám otevře přístup k nastavení režimu měření expozice (celoplošné, středové, bodové), nastavení ISO, čas, korekce expozice plus / mínus a autofokus – jednorázový nebo průběžný a ruční nastavení ostření. Poslední nastavitelná položka je vyvážení bílé.

Zcela vpravo je režim Další. V něm je mnoho zajímavých vymožeností. Především je to HDR. Tedy, ona ta umělá inteligence hodně s metodou skládání snímků s různou expozicí souvisí, navíc sama konstrukce čipu k HDR vede, nicméně funkce HDR významně možnosti rozšíří. Zde je srovnání, vlevo obyčejný obrázek, vpravo pořízený touto funkcí.



Najdeme tu i panorama. Běžně snímaný obrázek má 3648 x 2736 bodů, v poloze na výšku pořízené panorama má výšku (tedy šíři užší strany) nad 3000 – ono záleží na tom, jak přesně vedeme fotoaparát ve směru šipky, pak totiž po složení panoramatu dojde k ořezu a o něco vždycky přijdeme.



Podstatná pro praxi je program line, tedy chování expoziční automatiky při změně světelné hladiny. Za ideálních světelných podmínek přístroj volí 50 ISO a clona je vždy rovna světelnosti, objektivy mobilních fotoaparátů nemívají clonu (výjimka potvrzuje pravidlo). Při poklesu intenzity světla se při 50 ISO prodlužuje osvit až po 1/100, pak se zvyšuje ISO až na 400 ISO a pak při 500 ISO jde na 1/50 vteřiny, ale i ve velmi nízké hladině jde na 12800 ISO a 1/16 s. Přirozeně že pak už je kresba velmi problematická. Celkově vzato je tento průběh velmi rozumný.

Zpoždění spouště odpovídá normě mobilu, nicméně výrazně se prodlužuje při focení na RAW. V tomto režimu se ukládají dva separátní obrázky, jak RAW tak JPEG pod různým názvem (číselně se liší o jednu pozici), nicméně ani to nevidím jako důvod, proč by mělo být zpoždění skoro půlvteřinové – pro momentní fotografii je přístroj v tomto režimu nevhodný.

Přístroj nabízí i 40megové rozlišení. Zajímavé je, že fotky jsou při 40 Mpx a 10 Mpx jinak tmavé, při 40 Mpx jsou tmavší při stejné expozici. Nicméně, málo platné, při tom vysokém rozlišení jsou ty fotky ostřejší a mají více detailů: je to jak praví básník, o něčem jiném.


Shrnutí:
Huawei Mate P20 Pro nepochybně patří k současné špičce, pokud jde o výkon fotoaparátu. Do krajnosti využívá výpočetní kapacitu osmijádrového procesoru a to mu umožňuje jednak vynikající automatický režim, jednak použít speciální techniky, jako je Noc, HDR, malování světlem a podobně. Vítaná je možnosti focení do RAW, s tou výhradou, že to zvyšuje prodlevu spouště. Pokročilí fotografové uvítají zařazení ultraširokého objektivu s ekv. 15 mm, to je skvělé jak pro krajinu, tak pro živou fotografii.

Ukázky:
Rozdfíly v úhlu záběru jsou doufám dobře patrné.

 

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16
17 18
19 20

Chcete znát názor prodejce, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky mobilního telefonu Huawei Mate P20 Pro?