Nezařazené

Známe vítěze listopadového kola

Prosincové kolo průběžné soutěže Digineffu mělo jako téma noční fotku. Do soutěže se dostalo 479 fotek, a jako obvykle – na prvních sto místech jsou vynikající práce. Svědčí o tom fakt, že bodové rozdíly na prvních 60 místech jsou minimální, vítěze dělí od 60. místa pouhých 10 procent. O vítězi není rozhodnuto – dokud se nepřekulí půlnoc dne uzávěrky a poslední porotce se neodkulí do postele. Já včera porotoval v 11.40 a ráno byl vítězem někdo jiný… třebaže tedy, pravda, se jen přeházela místa na prvních deseti. Takže, ti co jsou zde v první pětce jsou z mého pohledu všichni vítězi… Ovšem pravidla jsou pravidla, takže…

the winner is…

Richard Horák se svým snímkem Arcibiskupství pražské. Už jsem si jí všiml v polovině prosince a napsal jsem: Jediné co se zde vymyká klasickým parametrům noční fotky je absence světelného zdroje – ten dle kanonických předpisů dělá noční fotku noční fotkou. Ale je to nádherně postavené a světelně je to zcela skvostná věc, včetně těch lidiček v ploše náměstí.


V polovině soutěže jsme poznali i snímek Pod lampou Aleny Cmielové. Má všechny rysy výtečné fotografie, je originální provokativní, neobvyklá. Hodně geometricky řešená, přísně symetrická. Skvělý efekt dodává rozmazaný mokrý sníh. Není tu ani o milimetr plochy navíc, je to škola fotografovy kázně. Přitom to ale není vyšpekulovaná schválnost. V polovině soutěže byla na prvním místě, teď je na druhém – i tahle úpornost na špici svědčí o její kvalitě.


Fotka Petera Reichela se mi nesmírně líbí svou výrazností, jednoduchostí a dynamikou. Je to v celém souboru bezmála půl tisícovky prací ojedinělý příklad živé noční fotografie. I to je ukázka vybroušeného fotografického vidění. Efektu bylo dosaženo čistě fotografickými prostředky… ne že někdo vyfotí pěkná západ slunce. Nic proti západům slunce, ale ten vidí každý, kdežto toto… uviděl a vyfotil jen Peter Reichel.


Silueta od Ladislava Vejtruby je dokonale aranžovaný, vypozorovaný a provedený snímek. Důkaz, že působivá noční fotka se dá pořídit i v opravdové tmě, nejen v happy hoour (jako ostatně byla pořízena vítězná práce). A další porušení kanonických zásad – je to přísně symetrická kompozice. Ovšem: záměr je z toho absolutně patrný, ba naopak – kdyby to NEBYLO symetrické, bylo by to špatně.


Symetrické a dokonalé jsou Petronas Twin Towers od Jana Kvasničky. Jde o páté nejvyšší mrakodrapy světa (452m) a stojí v Kuala Lumpuru v Malajsii. Spojení s Měsícem je úžasné a je úplně jedno, zdali jde o montáž… Opět: jde o dokonale provedený záměr, jde o vybudovanou fotografii, předem vytvořenou v mysli autora. Šel, viděl, vymyslel a přišel na to, jak to udělat. A výsledek je úchvatný.


Výtečných fotek se sešlo hodně, podívejte se na ně sami http://soutez.digineff.cz/soutez/20-nejlepe-hodnocene-fotografie/strana-1 , kdo nevyhrál zdaleka nebyl poražen. Vznikla galerie, ze které můžete sami brát ppoučení a inspiraci.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: