Zima Martina Pekárka

Posledně jsme tu měli dívčí akty, teď se ponořme oběma nohama do zimy. Martin Pekárek si zimy užil dost, než získal kouzelné snímky zasněžené horské přírody!

Martin Pekárek je profesionální fotograf, designér a grafik – jeho práce si můžete prohlédnout na jeho stránce Feomzky. Mám tu dvě ukázky z jeho prací.

Na techniku tohoto panoramatického snímku jsem byl mimořádně zvědavý. Je tu zvládnuté slunce v záběru – a jde o panorama, tudíž jeho pravá část je expozičně úplně jinde než ta levá. Jak toho dosáhnout? Martin Pekárek mi dal jen maličkou nahlédnout pod pokličku – používá polarizační filtr, nikoli přechodový filtr, a konkrétně tento snímek dal „hodně práce v počítači“. To si dovedu představit! Připomenu, že při použití polarizačního filtru dělá problém i širokoúhlý objektiv, protože efekt filtru závisí na úhlu oproti směru dopadu slunečních paprsků. Nejúčinnější je, kdy optická osa jde kolmo – a tento úhel se samozřejmě zásadně mění při použití širokoúhlého objektivu.

Druhé dvě ukázky Jsou z vrcholu Sněžky – žádného triku dle sdělení Martina Pekárka použito nebylo, kromě triků pomáhajících překonat pekelné počasí, které tam vládlo. Zásada „černého sněhu“ je zde dodržena doslovně – kromě kotoče slunce tu bílého není zhola nic a přesto snímek působí úžasně mrazivou náladou.

Druhá ukázka je komponovaná obdobně, jen „na druhou stranu“. Můžeme si ověřit, jak jinak působí kompozice řešení tak či onak – obdobný motiv, avšak zrcadlově převrácený. Oba snímky mají v sobě silný náboj, ale kdybych si měl vybrat, sáhnu po tom horním.

Jsou to ukázky klasické krajinářské fotografie, klasické i tím, že byly vykoupeny nemalým fyzickým úsilím fotografa. Další příklady a kontakt na autora získáte na jeho stránce Feomzky.

Posledně jsme tu měli dívčí akty, teď se ponořme oběma nohama do zimy. Martin Pekárek si zimy užil dost, než získal kouzelné snímky zasněžené horské přírody!

Martin Pekárek je profesionální fotograf, designér a grafik – jeho práce si můžete prohlédnout na jeho stránce Feomzky. Mám tu dvě ukázky z jeho prací.

Na techniku tohoto panoramatického snímku jsem byl mimořádně zvědavý. Je tu zvládnuté slunce v záběru – a jde o panorama, tudíž jeho pravá část je expozičně úplně jinde než ta levá. Jak toho dosáhnout? Martin Pekárek mi dal jen maličkou nahlédnout pod pokličku – používá polarizační filtr, nikoli přechodový filtr, a konkrétně tento snímek dal „hodně práce v počítači“. To si dovedu představit! Připomenu, že při použití polarizačního filtru dělá problém i širokoúhlý objektiv, protože efekt filtru závisí na úhlu oproti směru dopadu slunečních paprsků. Nejúčinnější je, kdy optická osa jde kolmo – a tento úhel se samozřejmě zásadně mění při použití širokoúhlého objektivu.

Druhé dvě ukázky Jsou z vrcholu Sněžky – žádného triku dle sdělení Martina Pekárka použito nebylo, kromě triků pomáhajících překonat pekelné počasí, které tam vládlo. Zásada „černého sněhu“ je zde dodržena doslovně – kromě kotoče slunce tu bílého není zhola nic a přesto snímek působí úžasně mrazivou náladou.

Druhá ukázka je komponovaná obdobně, jen „na druhou stranu“. Můžeme si ověřit, jak jinak působí kompozice řešení tak či onak – obdobný motiv, avšak zrcadlově převrácený. Oba snímky mají v sobě silný náboj, ale kdybych si měl vybrat, sáhnu po tom horním.

Jsou to ukázky klasické krajinářské fotografie, klasické i tím, že byly vykoupeny nemalým fyzickým úsilím fotografa. Další příklady a kontakt na autora získáte na jeho stránce Feomzky.