Ta situace nastává velmi často při focení v místnosti pod umělými světly. Narazíme na ni ale i venku v běžném světle. Vysvětlím na příkladu. Zde je fotka mého kamaráda, fotografa Richarda Horáka. Zachytil jsem ho při hodně měkkém horním světle. Jeho světlé vlasy jsou na hraně přepalu a část obličeje i bunda jsou hodně do temných tónů.
Poučný je pohled na histogram této fotky. Připomenu, že je to graf, který nás poučí o zastoupení odstínů ve fotce. Odstínů je 256, zcela vlevo je úroveň nula = černá, zcela vpravo úroveň 255= zcela bílá. Zde je většina pixelů vlevo od středu, nicméně i vpravo od středu pixely jsou.
Kdybych za této situace potáhl pravý (bílý) jezdec doleva v nástroji Úrovně, fotku bych sice zesvětlil, ale všechny ty světlé tóny bych zničil, přeměnil bych je na bílou.
No a takhle by to dopadlo s fotkou – vlasy a čelo jsou vypálené. Co tedy s tím? Je třeba najít způsob, jak fotku celkově zesvětlit, ale zachovat světlé partie nedotčené.
V poslední době se ve světě hodně používá pojem luminosity mask, dalo by se to přeložit vymaskování světla. Je na to mnoho metod, zde se podíváme na nejjednodušší. Poslouží nám nástroj používaný k výběru, totiž kouzelná hůlka. Ta vybírá části obrazu ne podle tvarů (kruhový výběr, pravoúhlý výběr) nebo od ruky (laso, magnetické laso, polygonové laso), nýbrž podle zadání.
V ZPS X ji najdeme v sekci Editor v nabídce Nástroje výběru a je to ikonka klacík s paprsky – všechny editory toto zobrazení jakési prskavky používají. Nastavují se tomu parametry jako každému jinému výběrovému nástroji, tedy zleva Nový výběr (je to na ukázce), dále Přidat k výběru, Odebrat z výběru a Průnik výběrů (nikdy jsem nepochopil, k čemu je to dobré).
Rozmazání znamená, jaké rozpití od okraje si nastavíme a Tolerance, jaký rozsah příbuznosti potřebujeme.
Pro náš účel je ale hodně důležitý čtvrtý parametr, Režim porovnání. Nastavíme Jas, kouzelná hůlka teď bude vybírat příbuzně světlé oblasti.
Další postup vyžaduje metodu pokus – omyl. Není žádný předpis, jaké rozmazání a jaká tolerance je správně, Musíme to vyzkoušet. Při úpravě běžného obrázku, dnes typicky 24 megového (6000 x 4000 bodů) obvykle nastavuji rozmazání nějakých 20 bodů a začínám na toleranci 50. Pomůže i úvaha. Tady chci Richardovi vymaskovat vlasy a čelo někam po obočí a brýle. Výběr v tomto případě odpovídá toleranci 75 a rozmazání jsem nastavil na 50. Výběr lze zvýraznit a pak ho uvidíme názorně:
Teď nezbývá než výběr obrátit, chceme přece, aby aktivní byla tmavá partie. Volíme tedy volbu Invertovat výběr a od toho momentu jsme si připravili k zesvětlení vše, co je tmavší než Richardovy vlasy a čelo.
Začneme pracovat – opět, jako všechno, dá se to dělat různě, nejjednodušší jsou nástroje Úrovně, eventuálně Křivky. Brzy zjistíme, že je třeba vykrýt ještě lesk na nose, na bradě a na kožešinovém límci. Trpělivě pracujeme s funkcemi Přidat k výběru a Invertovat výběr a následně aplikujeme Úrovně a zase je rušíme, až se dopracujeme k uspokojivému výsledku. Zde jsem vykryl červenou barvou skryté, nevybrané části:
V Úrovních zesvětlujeme posunem Bílého a Středního jezdce doleva, v křivkách pracujeme pomocí bodů na křivce a posouváním nahoru, k vyšším jasům. No a nakonec máme Richarda vyloupnutého a vlasy má jak mají být, fešácké.
