Nezařazené

Zápisník z cest (3) – Palírna pisca

Pokračujeme po stopách fotoexpedice IDIFu v Peru. Tentokrát jsme se zastavili v palírně pisca, pálenky z vinných hroznů.
Nebudeme se bavit o tom, jak pisco chutná – je to něco jako slivovice, ale z hroznů, jenže to chutná jinak než koňak: čirá tekutina, peruánská borovička. Co s tím – fotograficky? Byl jsem trochu bezradný.

V palírně stáčejí výsledek do keramických nádob. Jsou podobné antickým amforám. Je tohle dobrá cesta k fotce? Vypadá to nějak takto:

Na nádvoří palírny mají vyskládané nádoby a ty čekají na naplnění, odvezení a vypití. Pojďme se tedy přiblížit:

To už začíná mít nějakou figuru. Odbourali jsme část toho, co tam nepatří. Ale pořád tu jsou rušivé prvky, vlevo nahoře a vpravo nahoře. Takže půjdeme ještě blíže.

Náklonem jsme získali diagonálu, pozornost je soustředěna jen na tvary nádob. Ztrácí se popisnost, soustřeďujeme se na strukturu, už nás nic nerozptyluje. Je to plošná kompozice, kde není nic zbytečného. Ale můžeme si hrát dál:

Tady je to víc srovnané a diagonála se lomí do jakéhosi “Z”. Z nádob se staly geometrické tvary, komponenty, mozaika. Ten předešlý obrázek se mi ale líbí víc, protože je víc v protisvětle, takže je plastičtější.

A kde zůstal chlast?
Podívejme se tedy na destilační jednotku. Je úctyhodná, pod protekcí nikoho menšího než Ježíše Krista. Samozřejmě, samotný destilační přístroj je ve vedlejší místnosti, tady je jenom pípa, ovšem posvěcená:

Ale tady musíme zasáhnout editačně. Ten člověk byl mimo dopad světla, takže spodek obrázku je mnohem tmavší než horní část. V editoru je tedy třeba spodek zesvětlit. Bezproblémově to lze v Photoshopu, pomocí rychlé masky a přechodu. Výsledek je potom takový:

Je totiž třeba vymaskovat horní část obrázku – ovšem plynule, tedy pomocí přechodu. Pak se snadno spodní část zesvětlí. Takže – na zdraví, pisco teče z pípy, kterou teď díky Photoshopu dobře vidíme!


Předchozí články seriálu:

Pyramida v Limě ZDE.
Ostrovy miliónů ptáků a tisíců lvounů ZDE.

Pokračujeme po stopách fotoexpedice IDIFu v Peru. Tentokrát jsme se zastavili v palírně pisca, pálenky z vinných hroznů.
Nebudeme se bavit o tom, jak pisco chutná – je to něco jako slivovice, ale z hroznů, jenže to chutná jinak než koňak: čirá tekutina, peruánská borovička. Co s tím – fotograficky? Byl jsem trochu bezradný.

V palírně stáčejí výsledek do keramických nádob. Jsou podobné antickým amforám. Je tohle dobrá cesta k fotce? Vypadá to nějak takto:

Na nádvoří palírny mají vyskládané nádoby a ty čekají na naplnění, odvezení a vypití. Pojďme se tedy přiblížit:

To už začíná mít nějakou figuru. Odbourali jsme část toho, co tam nepatří. Ale pořád tu jsou rušivé prvky, vlevo nahoře a vpravo nahoře. Takže půjdeme ještě blíže.

Náklonem jsme získali diagonálu, pozornost je soustředěna jen na tvary nádob. Ztrácí se popisnost, soustřeďujeme se na strukturu, už nás nic nerozptyluje. Je to plošná kompozice, kde není nic zbytečného. Ale můžeme si hrát dál:

Tady je to víc srovnané a diagonála se lomí do jakéhosi “Z”. Z nádob se staly geometrické tvary, komponenty, mozaika. Ten předešlý obrázek se mi ale líbí víc, protože je víc v protisvětle, takže je plastičtější.

A kde zůstal chlast?
Podívejme se tedy na destilační jednotku. Je úctyhodná, pod protekcí nikoho menšího než Ježíše Krista. Samozřejmě, samotný destilační přístroj je ve vedlejší místnosti, tady je jenom pípa, ovšem posvěcená:

Ale tady musíme zasáhnout editačně. Ten člověk byl mimo dopad světla, takže spodek obrázku je mnohem tmavší než horní část. V editoru je tedy třeba spodek zesvětlit. Bezproblémově to lze v Photoshopu, pomocí rychlé masky a přechodu. Výsledek je potom takový:

Je totiž třeba vymaskovat horní část obrázku – ovšem plynule, tedy pomocí přechodu. Pak se snadno spodní část zesvětlí. Takže – na zdraví, pisco teče z pípy, kterou teď díky Photoshopu dobře vidíme!


Předchozí články seriálu:

Pyramida v Limě ZDE.
Ostrovy miliónů ptáků a tisíců lvounů ZDE.