Máme za sebou začátek roku se záplavou novinek – další nás čeká před létem a pak taky na podzim, protože se letos v Kolíně nad Rýnem koná Photokina. Některé novinky mi leží v hlavě. Co znamenají a kam vývoj směřuje? Tak především Canon rozptýlil dohady stran svých záměrů stran mirrorless přístroje – a rozhodl, že zatím veřejnosti předloží kompakt BEZ výměnné optiky, avšak s obrazovým výkonem srovnatelným se špičkovými „zrcadlovkami bez zrcátka“, tedy velkými kompakty s výměnnou optikou, pro něž se zatím neujal český název. Canon tedy představil model G1X vybavený půldruhapalcovým čipem CMOS 18.7 x 14 mm , obsluhovaný procesorem Digic 5. Recenzoval jsem ho zde.
Tento čip je o něco menší než je rozměr APS-C užívaný v běžných zrcadlovkách, avšak je větší než Four Thirds, v provedení Micro používaný v mirrorlessech Olympusu a Panasonicu. Kompakty bez výměnné optiky už tady jsou, nabízí je Leica i Fujifilm. Logika toho rozhodnutí je mi sympatická. Ono se totiž ten kompakt uplatňuje hlavně ve spolupráci s kratším ohniskem. Kompakt má výhod v malém rozměru a váze a v nenápadnosti. Nevidím moc velký smysl v půlmetrovém objektivu nasazeném na kompakt. Dlouhé ohnisko v kombinaci s kompaktem má smysl hlavně v dodatečném nasazení elektronického hledáčku – a pak už je to všechno na hlavu postavené, protože máme fakticky a funkčně zrcadlovku. Takže v tomto vidím opodstatnění volby Canonu ustoupit od možnosti výměny skla, přičemž se samozřejmě počítá s eventuální předsádkou, která ohnisko přece jen prodlouží. Verdikt o vhodnosti nebo nevhodnosti ale nakonec vynese zákazník, který teď už má v oblasti špičkově výkonných kompaktů opravdu velký výběr.
No a druhé překvapení předložil Fujifilm. Nabízí vrcholně profesionální přístroj s čipem APS-C a výměnnou optikou, určený k vážné práci. Podobně jako GX1 má i tento model X-Pro1 průhledový hledáček, ale ten je jaksi „o něčem jiném“. Ten canonský je tak dobrý, abychom věděli, zdali míříme na hrušku nebo na Marušku, kdežto Fujifilm pokračuje ve vývoji hybridního hledáčku, použitého poprvé v kompaktu X100 (bez výměnné optiky). Během tří let má být k disposici devět objektivů Fujinon, zatím jsou tři, širokoúhlý, ultrasvětelný a makro. Měl by být k disposici i adaptér pro použití jiných objektivů, především pak M objektivů Leica. Do soutěže jde tento model hlavně s NEX sedmičkou Sonyho. Tento model (ostatně jako už dodávané pětky) umí s adaptéry a objektivy jiných značek spolupracovat velmi dobře a možná že právě tato vlastnost rozhodne, kterým směrem se bude ubírat zákaznická sympatie.
Poslední novinkou na tomto poli je „retro“! Model Olympusu OM-D. Právě dnes jsem v Amsterodamu, abych si mohl přístroj aspoň zběžně prostudovat a vyzkoušet. Olympus se drží Micro Four Thirds, ale vestavěl do těla výkonný elektronický hledáček. Oklikou se tedy vrací aspoň k náznaku zrcadlovky – začal s E řadou zrcadlovek pro Four Thirds, pak do nich přešel k řadě PEN a nyní je tu zase něco co vypadá jako zrcadlovka, avšak… není.
Přestože jde o různé koncepce, jedno je v pozadí – společné. Zrcadlovky sice pořád ještě kralují, nicméně jejich rozměry a váha jsou vnímané jako obtíž. A kdybych měl předvídat, pak si troufnu tvrdit, že k rozhodujícím faktorům bude patřit hledáčkový systém. Foťák může malovat jako Rafael, ale když na sluníčku na displeji nevidím, co maluje, je mi jeho umění tak na ty dvě věci. Právě dnes jsem měl kratičce v ruce ostrou verzi přístroje Sony NEX 7 s dvouapůlmegovým elektronickým hledáčkem. Říkal jsem si:_ tak tohle chci. Budu ještě chtít zrcadlovku..?
Ale to víte že ano. Nicméně pro běžné ocení takříkajíc na krátko, pro pouliční fotografii, pro živou fotku, budou mirrorless stále častěji užívaným formátem, takovou předpověď si troufnu bez váhání.
