Nezařazené

Zakřivený snímač

Obrazový snímač je zařízení, které je jádro digitálního fotoaparátu a prochází prudkým vývojem, přičemž tempo neklesá. Jen si připomeňme, že v posledních pěti letech jsme svědky tří technologických převratů – nastoupily hybridní čipy umožňující autofokus s fázovým posunem, čipy CMOS s předním osvitem, které na rozdíl od předchozího řešení má světlocitlivou vrstvu předřazenou před servisní obvody a v posledku to jsou vrstvené čipy s paměťovou jednotkou, urychlující přenos dat. V poslední době se stále častěji mluví o zakřivených snímačích.

Obrazový snímač je zařízení, které je jádro digitálního fotoaparátu a prochází prudkým vývojem, přičemž tempo neklesá. Jen si připomeňme, že v posledních pěti letech jsme svědky tří technologických převratů – nastoupily hybridní čipy umožňující autofokus s fázovým posunem, čipy CMOS s předním osvitem, které na rozdíl od předchozího řešení má světlocitlivou vrstvu předřazenou před servisní obvody a v posledku to jsou vrstvené čipy s paměťovou jednotkou, urychlující přenos dat. V poslední době se stále častěji mluví o zakřivených snímačích.

Vcházejí z poznatku slovenského učence z devatenáctého století Josefa Maxmiliána Petzvala, který si uvědomil, že plocha maximálního zaostření je na kulové ploše, nikoli na rovině – lépe než slova to vysvětlí obrázek:



V době analogové fotografie to nikoho nijak zvlášť nevzrušovalo. Doba digitálu se svými až nesmyslnými nároky na ostrost začala nejdřív řešit úhel dopadu na plochu čipu. Paprsky kolem optické osy dopadají kolmo, kdežto paprsky dopadající do krajů a rohů pod úhlem – i to je patrné na diagramu nahoře. Tyto úvahy vedly ke konstrukci unikátního Olympusu E10 v roce 2000 s čipem 8,8 x 6,6 mm velkým a výstupní čočkou objektivu s průměrem větším než úhlopříčka čipu: tím se mělo zajistit, aby všechny paprsky dopadaly kolmo. Šlo o průzkum bojem pro brzy na to uvedený systém Four Thirds, který měl mít též paralelní výstupní paprsky. Idea pak byla opuštěna, protože obrazový efekt neodpovídal námaze a s ní spojeným nákladům. Nicméně vývoj pokračoval a sběrné čočky snímačů vyšší třídy mají jinou osu na krajích než ve středové oblasti, jaksi „vidí nakřivo“ čímž zmírňují Petzvalův efekt.

Možná že už samotného Petzvala napadlo, jak by to bylo pěkné, kdyby objektiv promítal obraz skutečně na kulovou plochu- Což je základ myšlenky zakřiveného snímače.
Tyto snímače se skutečně vyvíjejí – toto je kupříkladu snímek prototypu z díly – kupodivu – Microsoftu. Ten se vývojem intenzivně zabývá – zveřejněné informace předpokládají, že výrobně vzato půjde o ohýbání čipu. Kdyby bylo 1. dubna, možná bych se smál dobrému vtipu… ale na druhou stranu, když o tom přemýšlíme, jak jinak než lisováním by se zakřivení dalo dosáhnout? Konec konců, hybridní asférické čočky jsou také lisované.



Podobně nejasná je vůbec první fotka uvolněná firmou Sony. Největší světový výrobce snímačů samozřejmě zakřivené senzory vyvíjí.



Je pravděpodobné, že nejdřív se objeví ve smartfonech, toto je představa takového řešení. Za pozornost stojí nákres čipu, všimněte si, že znázorněné fotodiody jdou v centrální oblasti menší než v okrajové.



Má to několik důvodů. K těm důležitějším patří skutečnost, že aby to opravdu fungovalo, musí zakřivení odpovídat optickým vlastnostem objektivu. Což předpokládá pevné ohnisko. Do úvahy připadají i taková řešení, která nám mohou připadat jako sci-fi, že budou objektivy integrované se snímačem (podobné modulární řešení má Ricoh), přičemž objektiv bude mnohem jednodušší. Toto je patentový nákres Canonu – objektiv sestávající ze čtyř členů (to by skutečně byl návrat k Petzvalovi!) integrovaný se zahnutým čipem.



Po webu v těchto dnech víří dohady o chystaných full frame bezzrcadlovkách Canon a Nikon a narazil jsme i na dohady stran zakřiveného čipu. Oni by měli přijít s nějakou bombou, aby dohnali pětiletý náskok Sonyho v této oblasti, nicméně tohle by mohla snadno být bomba odpálená pod zadkem a tudíž o věrohodnosti pochybuji. Spíš bych vsadil na některý z příštích smartfonů.