Zajímavá událost, nezajímavé fotky

Uvědomil jsem si ten rozpor tuhle neděli, kdy jsem více méně náhodou byl u startu veteránské rallye, která vedla od pražské Stromovky bůhví kam. Jak se taková věc má fotit, aby z toho aspoň něco bylo? Tady je každá rada drahá. Věc sama jistě zajímavá je. Krásná auta, to je samo o sobě atraktivní téma. Do toho bylo v tomto případě pěkné počasí, svítilo sluníčko. Kolem se motá spousta lidí, i to je atraktivní. No a v neposlední řadě – focení těm lidem nevadí. Jaksi se předpokládá, že se bude fotit. Jenže když to vyfotíte jaksi jen tak, z jedné vody šup na pplot, vyjde z toho nuda, jako zde:

Celky v takových případech málo kdy k něčemu vedou. Ona totiž platí jedna zásada: to že je něco zajímavé anebo krásné na pohled neznamená, že z toho bude zajímavá a krásná fotka. V realitě je vždy třeba najít motiv a ten fotit náležitými prostředky, to je klíč k celé věci. Takže, jak na to?

Rada první – chvála detailu
Celky vedou velmi často k nepřehlednosti a jen skutečný mistr je dovede zvládnout tak, aby se v nich divák vyznal. Daleko snadněji dosáhneme efektní fotky, když se zaměříme na detail. I ten je možno zpracovávat různě. Zde je využito symetrie a důsledné geometričnosti. Je to v podstatě jako kdybychom ten chladič oxeroxovali! Ale určitou působivost to má.

S tím souvisí otázka, zdali to fotit dlouhým nebo krátkým ohniskem. Předchozí ukázka je pořízena objektivem 70-200. Kolega M. Široký na to šel silně širokoúhlým objektivem o ohnisku 10 mm, čili ekvivalent 15 mm. Zatímco delší ohnisko jaksi ruší prostor a vyzvedává geometričnost motivu krátké ohnisko zvýrazňuje prostor.

Také to vede k zajímavému zobrazení motivu, ale jsou tu úskalí – do obrázku se připletou parazitní motivy, zde je to obloha a budova v pozadí. Lze to do jisté míry řešit tónovým potlačením pozadí, jak to udělal kolega z Dílny O. Reitler:

V tomto případě jsem se zbaběle držel toho delšího ohniska, abych se nemusel prát s nežádoucími detaily a detailíky v pozadí.

Rada druhá – lidská situace
Podotkl jsem, že se kolem točí zajímaví lidé. Obvykle se držím pravidla tří, totiž že když je na fotce víc lidí než tři, začínají problémy. A zase jsme u otázky ohniska. Ta obvykle předpokládá volbu na ose dlouhé / krátké. Střední ohniska jsou ve většině případů k ničemu, vedou k nudnému standardnímu pohledu na svět. Jednodušší je práce s dlouhým ohniskem, zde je to f=150 mm.

Ovšem zase – není to jediná možnost! Kolega z Dílny L. Vejtruba použil rybí oko na Nikonu s výborný výsledkem:

Ovšem zde je soudruh poručík použit jako markant, tedy výrazný stěžejní objekt, který zabírá rozhodující třetinu plochy obrazu, a děj se odehrává za ním v jakési miniatuře, takže ho neruší, nýbrž dokresluje. A to je ten správný přístup k širokoúhlému pojetí fotografie. Takže – šťastnou cestu!

Uvědomil jsem si ten rozpor tuhle neděli, kdy jsem více méně náhodou byl u startu veteránské rallye, která vedla od pražské Stromovky bůhví kam. Jak se taková věc má fotit, aby z toho aspoň něco bylo? Tady je každá rada drahá. Věc sama jistě zajímavá je. Krásná auta, to je samo o sobě atraktivní téma. Do toho bylo v tomto případě pěkné počasí, svítilo sluníčko. Kolem se motá spousta lidí, i to je atraktivní. No a v neposlední řadě – focení těm lidem nevadí. Jaksi se předpokládá, že se bude fotit. Jenže když to vyfotíte jaksi jen tak, z jedné vody šup na pplot, vyjde z toho nuda, jako zde:

Celky v takových případech málo kdy k něčemu vedou. Ona totiž platí jedna zásada: to že je něco zajímavé anebo krásné na pohled neznamená, že z toho bude zajímavá a krásná fotka. V realitě je vždy třeba najít motiv a ten fotit náležitými prostředky, to je klíč k celé věci. Takže, jak na to?

Rada první – chvála detailu
Celky vedou velmi často k nepřehlednosti a jen skutečný mistr je dovede zvládnout tak, aby se v nich divák vyznal. Daleko snadněji dosáhneme efektní fotky, když se zaměříme na detail. I ten je možno zpracovávat různě. Zde je využito symetrie a důsledné geometričnosti. Je to v podstatě jako kdybychom ten chladič oxeroxovali! Ale určitou působivost to má.

S tím souvisí otázka, zdali to fotit dlouhým nebo krátkým ohniskem. Předchozí ukázka je pořízena objektivem 70-200. Kolega M. Široký na to šel silně širokoúhlým objektivem o ohnisku 10 mm, čili ekvivalent 15 mm. Zatímco delší ohnisko jaksi ruší prostor a vyzvedává geometričnost motivu krátké ohnisko zvýrazňuje prostor.

Také to vede k zajímavému zobrazení motivu, ale jsou tu úskalí – do obrázku se připletou parazitní motivy, zde je to obloha a budova v pozadí. Lze to do jisté míry řešit tónovým potlačením pozadí, jak to udělal kolega z Dílny O. Reitler:

V tomto případě jsem se zbaběle držel toho delšího ohniska, abych se nemusel prát s nežádoucími detaily a detailíky v pozadí.

Rada druhá – lidská situace
Podotkl jsem, že se kolem točí zajímaví lidé. Obvykle se držím pravidla tří, totiž že když je na fotce víc lidí než tři, začínají problémy. A zase jsme u otázky ohniska. Ta obvykle předpokládá volbu na ose dlouhé / krátké. Střední ohniska jsou ve většině případů k ničemu, vedou k nudnému standardnímu pohledu na svět. Jednodušší je práce s dlouhým ohniskem, zde je to f=150 mm.

Ovšem zase – není to jediná možnost! Kolega z Dílny L. Vejtruba použil rybí oko na Nikonu s výborný výsledkem:

Ovšem zde je soudruh poručík použit jako markant, tedy výrazný stěžejní objekt, který zabírá rozhodující třetinu plochy obrazu, a děj se odehrává za ním v jakési miniatuře, takže ho neruší, nýbrž dokresluje. A to je ten správný přístup k širokoúhlému pojetí fotografie. Takže – šťastnou cestu!