Nezařazené

Začínáme: Jak je to s růží

Náš čtenář J. O. má problém s fotografováním růže proti jasnému pozadí. Jak to udělat, aby na snímku bylo všechno, jak pozadí, tak ta růže? Odpověď je složitě jednoduchá a naopak. Mnozí z vás to znají, někteří možná ne.

Podstatu problému vidíme na srovnání obou snímků:

Když se podíváme na záznam EXIF, zjistíme, že silueta růže byla pořízena 1/250 sec při cloně F3.5, kdežto druhý obrázek byl exponován 1/60 sec při cloně F3.5. Snímek byl navíc přisvětlen bleskem, nastaveným na korekci -2 EV. Oba snímky jsou exponovány v podstatě správně: ten první správně zobrazil pozadí, druhý více méně správně zobrazil růži. Potíž je v tom, že ani jeden, ani druhý nedokázal zobrazit obé.

Teoreticky by to šlo. Chce to trochu matematiky na prstech. Kolik stupňů od sebe dělí osvit 1/60 a 1/250? V podstatě jsou si velmi blízko: řada dob osvitu je 1/60 – 1/125 – 1/250 a do tohoto rozpětí se vejdou i velmi jednoduché kompakty! Bylo by třeba pracovat ve dvou krocích:

    1) Nejdříve zjistit hodnoty expozice pozadí a hlavního objektu, v našem případě růže. Namířím tedy nejdříve – v tomto případě – na oblohu, aparát mám nařízený na režim A (priorita clony), abych měl jednu hodnotu danou, stálou, a namáčknu – a podívám se, jakou hodnotu doby osvitu mi přístroj nabízí. V našem případě to byla 1/250 sec.
    2) Potom provedu stejnou operaci, avšak tentokrát namířím na růži a zjistím, že doba osvitu je 1/60 sec. Vím, že kompromisní doba osvitu je “někde mezi” – čistá aritmetika mi nabízí 1/125 sec. Tím bych získal fotku, která bude mít o něco světlejší oblohu než je na obrázku vlevo a o něco tmavší růži než je na obrázku vpravo.

Je tu i jiná možnost – dosvětlit bleskem. Náš čtenář se o to pokoušel. Aby to fungovalo, musel by “exponovat na pozadí, tedy na oblohu. Ta 1/250 je příliš rychlá doba, musel by exponovat, dejme tomu, 1/125 na clonu F4.5 (vysvětlím začátečníkům: když prodloužíme o 1 stupeň, tedy dvojnásobně, dobu osvitu, musíme zvětšit clonu o jeden stupeň, tedy z F3.5 na F5). Pak by si musel vyladit blesk tak, aby růži ani nepřesvětlil, ani aby nebyl nedostatečný. Podle mého odhadu by kompenzace blesku kolem -1 EV byla ta správná.

No a pak je tu třetí možnost, snímat nadvakrát ze stativu, jednou exponovat “na oblohu” a podruhé “na růži” a v editoru oba snímky složit. Pak by to vypadalo asi takto:

Tahle třetí metoda mi přijde nejrozumnější, ovšem vyžaduje to editor zvládající vrstvy, jako je Photoshop nebo Paint Shop Pro. Mimochodem, nějaký cynický sirotek může podotknout, že si můžu kdykoli vyfotit zajímavé nebe a pak doma kdykoli vyfotit růži na nějakém neutrálním pozadí a pak obé složit dohromady. I to je samozřejmě řešení a dělá se to častěji, než kdo tuší.

Náš čtenář J. O. má problém s fotografováním růže proti jasnému pozadí. Jak to udělat, aby na snímku bylo všechno, jak pozadí, tak ta růže? Odpověď je složitě jednoduchá a naopak. Mnozí z vás to znají, někteří možná ne.

Podstatu problému vidíme na srovnání obou snímků:

Když se podíváme na záznam EXIF, zjistíme, že silueta růže byla pořízena 1/250 sec při cloně F3.5, kdežto druhý obrázek byl exponován 1/60 sec při cloně F3.5. Snímek byl navíc přisvětlen bleskem, nastaveným na korekci -2 EV. Oba snímky jsou exponovány v podstatě správně: ten první správně zobrazil pozadí, druhý více méně správně zobrazil růži. Potíž je v tom, že ani jeden, ani druhý nedokázal zobrazit obé.

Teoreticky by to šlo. Chce to trochu matematiky na prstech. Kolik stupňů od sebe dělí osvit 1/60 a 1/250? V podstatě jsou si velmi blízko: řada dob osvitu je 1/60 – 1/125 – 1/250 a do tohoto rozpětí se vejdou i velmi jednoduché kompakty! Bylo by třeba pracovat ve dvou krocích:

    1) Nejdříve zjistit hodnoty expozice pozadí a hlavního objektu, v našem případě růže. Namířím tedy nejdříve – v tomto případě – na oblohu, aparát mám nařízený na režim A (priorita clony), abych měl jednu hodnotu danou, stálou, a namáčknu – a podívám se, jakou hodnotu doby osvitu mi přístroj nabízí. V našem případě to byla 1/250 sec.
    2) Potom provedu stejnou operaci, avšak tentokrát namířím na růži a zjistím, že doba osvitu je 1/60 sec. Vím, že kompromisní doba osvitu je “někde mezi” – čistá aritmetika mi nabízí 1/125 sec. Tím bych získal fotku, která bude mít o něco světlejší oblohu než je na obrázku vlevo a o něco tmavší růži než je na obrázku vpravo.

Je tu i jiná možnost – dosvětlit bleskem. Náš čtenář se o to pokoušel. Aby to fungovalo, musel by “exponovat na pozadí, tedy na oblohu. Ta 1/250 je příliš rychlá doba, musel by exponovat, dejme tomu, 1/125 na clonu F4.5 (vysvětlím začátečníkům: když prodloužíme o 1 stupeň, tedy dvojnásobně, dobu osvitu, musíme zvětšit clonu o jeden stupeň, tedy z F3.5 na F5). Pak by si musel vyladit blesk tak, aby růži ani nepřesvětlil, ani aby nebyl nedostatečný. Podle mého odhadu by kompenzace blesku kolem -1 EV byla ta správná.

No a pak je tu třetí možnost, snímat nadvakrát ze stativu, jednou exponovat “na oblohu” a podruhé “na růži” a v editoru oba snímky složit. Pak by to vypadalo asi takto:

Tahle třetí metoda mi přijde nejrozumnější, ovšem vyžaduje to editor zvládající vrstvy, jako je Photoshop nebo Paint Shop Pro. Mimochodem, nějaký cynický sirotek může podotknout, že si můžu kdykoli vyfotit zajímavé nebe a pak doma kdykoli vyfotit růži na nějakém neutrálním pozadí a pak obé složit dohromady. I to je samozřejmě řešení a dělá se to častěji, než kdo tuší.