|
V rámci IDIFu vedu seminář v pražské zoologické zahradě – už jsem několikrát na tomto místě referoval o různých zkušenostech z těchto fotovýprav. Dnes, když jsem se probíral posledními fotkami, jsem si uvědomil jeden problém, který je třeba řešit: fotografování skrz sklo.
Když se řekne fotografování skrz sklo, hned vás asi napadne polarizační filtr. Ten by samozřejmě značně zjednodušil situaci. Bohužel, v pavilónech v ZOO je poměrně málo světla a polarizační filtr by nám asi udělal čáru přes rozpočet. Velmi totiž světlo užírá. Nicméně, není třeba lámat hůl: důležité je, abychom se vyvarovali reflexů, je jedno jak, a polarizák není jediný prostředek, jak to udělat. Obvykle stačí, abychom se přiblížili blízko ke sklu a zastínili ho vlastním tělem. Pak získáme celkem bez problému technicky uspokojivé fotky. Podotýkám, že všechny ukázky v tomto článku byly pořízeny přístrojem Canon SX1 IS, tedy ultrazoomem.  V pražské ZOO udržují skla čistá a při troše opatrnosti a s kapkou štěstí můžeme získat nerušené pohledy – mnohdy i takové, jaké bychom ve volné přírodě těžko realizovali.  Někdy je ale možné zrcadlení využít. Na následujícím snímku jsem využil zrcadlení vodní hladiny. Tihle dva propletení hadi podřimují v akváriu v pavilonu šelem. Nejdřív jsem zkoušel fotit jak hlavičky, tak těla, ale pak jsem si všiml toho odrazu – a ten vytvořil podivuhodný, těžko čitelný útvar:  A do čtvrtice všeho skleněného: lední medvědi jsou za sklem… Kolikrát jsem si dělal stín, abych ulovil méďu „jakoby ve volné přírodě“! Až teď jsem si všiml zajímavého odrazu ve skle. Vypadá to trochu jako montáž, ale montáž to není – jenom divná realita.  Odrazů ve skle se tedy nemusíme bát – a někdy jich můžeme využít ku prospěchu obrázku. Doplněk |
|
V rámci IDIFu vedu seminář v pražské zoologické zahradě – už jsem několikrát na tomto místě referoval o různých zkušenostech z těchto fotovýprav. Dnes, když jsem se probíral posledními fotkami, jsem si uvědomil jeden problém, který je třeba řešit: fotografování skrz sklo.
Když se řekne fotografování skrz sklo, hned vás asi napadne polarizační filtr. Ten by samozřejmě značně zjednodušil situaci. Bohužel, v pavilónech v ZOO je poměrně málo světla a polarizační filtr by nám asi udělal čáru přes rozpočet. Velmi totiž světlo užírá. Nicméně, není třeba lámat hůl: důležité je, abychom se vyvarovali reflexů, je jedno jak, a polarizák není jediný prostředek, jak to udělat. Obvykle stačí, abychom se přiblížili blízko ke sklu a zastínili ho vlastním tělem. Pak získáme celkem bez problému technicky uspokojivé fotky. Podotýkám, že všechny ukázky v tomto článku byly pořízeny přístrojem Canon SX1 IS, tedy ultrazoomem. V pražské ZOO udržují skla čistá a při troše opatrnosti a s kapkou štěstí můžeme získat nerušené pohledy – mnohdy i takové, jaké bychom ve volné přírodě těžko realizovali. Někdy je ale možné zrcadlení využít. Na následujícím snímku jsem využil zrcadlení vodní hladiny. Tihle dva propletení hadi podřimují v akváriu v pavilonu šelem. Nejdřív jsem zkoušel fotit jak hlavičky, tak těla, ale pak jsem si všiml toho odrazu – a ten vytvořil podivuhodný, těžko čitelný útvar: A do čtvrtice všeho skleněného: lední medvědi jsou za sklem… Kolikrát jsem si dělal stín, abych ulovil méďu „jakoby ve volné přírodě“! Až teď jsem si všiml zajímavého odrazu ve skle. Vypadá to trochu jako montáž, ale montáž to není – jenom divná realita. Odrazů ve skle se tedy nemusíme bát – a někdy jich můžeme využít ku prospěchu obrázku. Doplněk |
