Je první jarní den a sněhu si užijeme leda na horách. Tak trochu pro vzpomínku chci dnes zařadit fotku, kterou zaslal příznivec Digineffu a člen poroty naší soutěže Richard Horák. Snímek pořídil púři poslední sněhové patálii v Praze v Karlíně – je na něm chrám Cyrila a Metoděje. Je pořízen večer, vyveden v tónině high key, snímek mě hned upoutal svým zvláštním pojetím.
Je první jarní den a sněhu si užijeme leda na horách. Tak trochu pro vzpomínku chci dnes zařadit fotku, kterou zaslal příznivec Digineffu a člen poroty naší soutěže Richard Horák. Snímek pořídil púři poslední sněhové patálii v Praze v Karlíně – je na něm chrám Cyrila a Metoděje. Je pořízen večer, vyveden v tónině high key, snímek mě hned upoutal svým zvláštním pojetím.
Richard Horák se ochotně podělil se svým tajemstvím. Ano, jakkoli to tak nevypadá, jde o panoramatický snímek, vytvořený dokonce z jedenácti fotografií! Použil fotoaparát Nikon D800 a osmnáctimilimetrový, tedy hodně širokoúhlý objektiv. Snímky sesadil dohromady v Lightroomu. Zde jsou ty dílčí obrázky, přichystané k sestavení. Všimněte si, jak malé rozdíly mezi nimi jsou. Já si to vyzkoušel v PTGui, velmi oblíbeném softu na vytváření panoramatických obrázků.
Ten funguje velmi jednoduše. Nejdřív si do něho natáhneme výchozí obrázky.
V dalším kroku je PTGui sestaví – zde to měl vcelku jednoduché, jde o obrázky v jedné lince, ale on to umí sestavit i ze dvou či více řad.
V posledním kroku si nastavíme, jakou má mít výsledný panoramatický obrázek velikost.
To je vcelku všechno. Při tvorbě panoramat – obecně – je třeba dbát na přesahy – čím jsou větší, tím lépe, proto bylo těch výchozích fotek tolik. A taky nesmíme zapomenout na přebytky kolem – ono vždy něco přijde na oltář vlasti, takže je dobře nechat kolem dokola dostatek prostoru k oříznutí. Ony ty panoramaticky pořízené obrázky mívají značné rozměry v pixelech, takže se eventuálního ořezu nemusíme bát. Díky velkému rozlišení so pak obrázek nechá líbit i další editační zásahy bez ztráty kytičky. Nebo, jako zde, bez ztráty vločky.
