Stabilizace, to je hit fotografické techniky. Z četby inzerátů snadno nabudeme dojmu, že objektiv bez stabilizace je podřadný šunt. V dnešním díle fotoškoly si problematiku stabilizace blíže osvětlíme. Naposledy jsem se stabilizací důkladněji zabýval v květnu v roce 2011 v článku Stabilizace, ano či ne.
Stabilizace, to je hit fotografické techniky. Z četby inzerátů snadno nabudeme dojmu, že objektiv bez stabilizace je podřadný šunt. V dnešním díle fotoškoly si problematiku stabilizace blíže osvětlíme. Naposledy jsem se stabilizací důkladněji zabýval v květnu v roce 2011 v článku Stabilizace, ano či ne.
Pokud vás stabilizace zajímá doopravdy, na ten článek se podívejte, jsou tam praktické příklady, které ilustrují závažnou tezi. Stabilizace, ať optická (v objektivu) nebo na čipu, je efekt je tedy statistický a naděje na dobrý výsledek poroste s četností snímků, to je jednoznačný závěr. Pokud fotíte jeden snímek, máte menší naději, než když jich vyfotíte deset v sérii. A navíc, když fotíte v sérii, tak ta první je vždycky méně ostrá, protože nese důsledky stisknutí spouště.
Přesto bych stabilizaci neodepisoval. Nesmíme od ní čekat nemožné, nicméně zlepšení přinese, to určitě. Ostatně, když je kvalitní stabilizace, pak efekt i vidíte v hledáčku, ten obraz je najednou stálý, nevidíte žádné klepání. Řekl bych dokonce, že je to takový selský návod na text – jakmile efekt optického stabilizátoru nevidíte v hledáčku, efekt není velký. Pokud jde o stabilizaci čipu, výsledek by měl být na srcadlovce patrný v režimu live view. V přístroji s elektronickým hledáčkem by měl být vidět v hledáčku
No a více si povíme v dalším díle videoškoly, kterou spolku s Tomášem Mähringem točíme ve spolupráci s firmou Aaron.
