Co se s ní stalo od doby, kdy jsem ji tu recenzoval? Je pořád dobrá – a ohromně zlevnila! Dá se koupit za 13 a půl tisíce a to je příjemná cena za APS-C bezzrcadlovku s elektronickým 2,5 megovým hledáčkem. S Michalem Houdkem jsme ji trochu provětrali a natočili spolu video.
Před těmi třemi lety jsem o ní psal toto, upravil jsem cenové relace:
Co se s ní stalo od doby, kdy jsem ji tu recenzoval? Je pořád dobrá – a ohromně zlevnila! Dá se koupit za 13 a půl tisíce a to je příjemná cena za APS-C bezzrcadlovku s elektronickým 2,5 megovým hledáčkem. S Michalem Houdkem jsme ji trochu provětrali a natočili spolu video.
Před těmi třemi lety jsem o ní psal toto, upravil jsem cenové relace:
Jaký je
Šestitisícovka má 24 mega na hybridním čipu APS-C 23.5 x 15.6 mm , přičemž Af body kryjí 92% plochy čipu (je jich 179). Výrobce deklaruje, že je to momentálně nejrychlejší autofokus na trhu, každopádně je pozoruhodné, že průběžný AF ostří i při frekvenci 11 snímků za vteřinu. Čip má ultrazvukovou ochranu proti prachu a speciální protiprachovou vrstvu. Přístroj má elektronický hledáček, zde ale se šlo oproti NEX6 s počtem pixelů dolů na 1,4 mega . Rozsah citlivosti je 100-25600 ISO, rozsah časů od 30 sec do 1/4000. Displej je vyklápěcí třípalcový, nikoli dotykový. Vestavěný fleš má dosah 6 m při 100 ISO, synchronizační čas 1/160 sec. Video MPEG-4 nebo AVCHD je HD1920 a menší, zápis je na karty systému buď SD nebo Memory Stick Pro Duo. Je zde vestavěná wi-fi s režimem NCF (spojení s mobilem při těsném dotyku). Baterka NP-FW50 má vydržet 360 snímků, rozměry jsou 120 x 67 x 45 mm , tělo váží i s baterkou 344 g.
Komu je určen
Než se pustíme do dalšího zkoumání, podívejme se na tržní situaci. V roce 2018 máme kromě téhle A6000 za 13500 Kč ještě A6300 za 25 tisíc a model A6500 za 47400 Kč. Kde jsou 6200 a 6400? Voda je vzala, Japonec nevyrobil. Cenové rozdíly jsou zásadní, ale rozdíl v písničce jakou dovedou ty modely zazpívat, zas tak velký není. Každopádně je tenhle výběhový typ pořád ještě velmi dobře použitelný a to je důvod, proč jsme si ho s Michalem vzali na paškál.
Model A6000 má na čipu APS-C (23,5×15,6 mm) 24 milionů pixelů s podporou výkonného procesoru Bionz X. Ten si i při tak velkém rozlišení dovolí „multiframe noise reduction“, tedy vyhlazení šumu složením rychle po sobě sejmutých snímků, jakož i zvládá velmi rychlé ostření na hybridním čipu (analýza kontrastu i fázového posunu) – přičemž, jak řečeno, plocha pro aktivní AF je nyní skoro celá plocha obrazu. Kapacita procesoru vystačí i na korekci difrakce (jev působící růst neostrosti při vysoké cloně v důsledku ohybu světelných ln), v technickém popisu najdeme i údaj o různorodém omezování šumu (je aplikováno spíš na stinná místa než dobře osvětlená) a zdůraznění hran.
Ovládání a menu
A6000 nabízí klasické řešení před dedikované ovládací prvky.
Přístroj se zapíná spínačem u spouště, ideální to řešení. Hned vedle je volitelné tlačítko C1. Nas horní stěně je kruhový volič zapuštěný do těla, takže je chráněný před nechtěným posunem. Vedle něho je roller – ovládací kolečko. Kruhový volič nabízí PASM čtveřici – tedy programovatelnou automatiku, prioritu clony / času a ruční nastavení expozice. Dále je tu MR – to je uživatelské nastavení, video, scénické režimy a dva režimy plné automatiky. Zelené je inteligentní automatika, žluté s pluskem je super auto – liší se tím, že v super autu ve specifických situacích dělá více snímků z sebou a kombinuje je.
Ostření setového objektivu je elektrické, buď prostřednictvím kroužku, anebo posunem šoupátka. Já to rád nemám, v poslední době to ale vidíme čím dál častěji.
Pod hranou je zleva – od hledáčku – kolečko pro korekci oční vady, aktivace vestavěného blesku, velké menu AEL, uzávěr ostření – lze přenastavit podle libosti.
Vpravo od displeje je funkční FN menu – ve dvou řadách je zde 6 nabídek a opět – lze to měnit podle svého. Čerstvý majitel asi s tím nebude nic dělat, ale po nějaké době si možná některou pozici přeobsadí. Zde ale obecně je možno dodat – že jednou, během dalšího vývoje, by bylo skvělé, kdyby v Fn menu byl přímý přístup ke speciálním efektům – například „černobílé s bohatými tóny“, moje oblíbená funkce Sony, anebo HDR. Zatím je možné si nastavit přístup k efektům a tam ručně vyhledat a nastavit žádaný efekt.
Na čtyřcestném voliči je nahoře nastavení displeje, vlevo režim pohonu (jednotlivé snímky, série, samospoušť, vpravo je ISO a dole je korekce expozice. Tři tyto pozice lze obsadit jinou funkcí dle libosti. Korekci expozice lze přiřadit buď k hornímu rolleru, anebo ke kolečku kolem čtyřcestného voliče – tato možnost mi připadá praktičtější. Dole pak je tlačítko pro zobrazení fotek a vpravo dole C uživatelské tlačítko.
Kámen úrazu ovladatelnosti je složitost při posouvání zaostřovacího bodu. Kdyby tak byl displej dotykový… ale víte, jak je to s kdyby, jsou to chyby – vzdychal jsem v roce 2014 a teď v roce 2018 Sony na dotykový displej v téhle řadě nadále kašle. Arrrgh!
Menu má šest oddílů, foto, nastavení, wi-fi, aplikace, prohlížení a „aktovka“ čili setup. Menu jsou velmi přehledná a snadno pochopitelná.
Ve fotomenu doporučuji obrazovku 4, ta se nastavuje dynamický rozsah, kreativní styl a obrazové efekty. Na obr. 6 se zapíná / vypíná stabilizace. Menu nastavení má čtyři obrazovky, na obrazovce 1 se zapíná Zebra – ta vyznačí nezaostřené oblasti zebrováním – proužky. Asistent MF zvýrazňuje obrysy při ručním ostření – velmi užitečné, pokud fotíme s nestandardními objektivy přes redukci. Na obr. 3 je zajímavá funkce „uvolnění bez objektivu“ – tu je třeba povolit, pokud s redukcí chceme fotit cizími objektivy. Zde je i položka finder/monitor. To je další bolavý palec tohoto přístroje. Zde se dá zapnout automatické přepínání – oční senzor přepne do hledáčku. Dá se i natvrdo přepnout buď EVF nebo displej. Ale na žádné z volitelných tlačítek nelze navolit přepínání EVF/LCD. To je pěkná otrava, protože ten senzor je citlivý a protože je blízko kraje, stačí abyste při focení neopatrně hnuli palcem a obrázek vám z displeje zmizí do EVF.
Wifi je užitečná věc, bohužel spárování se smartfonem je složité, vyžaduje hesla typu BfLM123PsVz. O nesnázích se získáváním aplikací jsem už několikrát psal, omezím se tedy na fňuknutí, že nás Sony nadále nepokládá za plnohodnotné zákazníky (platí i v roce 2018). Menu prohlížení je prostinké, škoda že tu nelze aplikovat filtry a ukládat fotky. Je tu položka Přehrávání fotografií 4K, pokud máte televizi 4K. Což nemám, nemohu posoudit. Menu setup má sedm obrazovek, na obr 1 lze vypnout „dlaždice“, obrázkové ikonky, a nahradit je psaným textem.
Jak se s ním fotí
Přístroj je skvěle ovladatelný a elektronický hledáček v kombinaci s výklopným displejem ho pasují do role pohotového, nenápadného partnera pro živou fotografii. Škoda, že nejde tlačítkem přepínat hledáček a displej a že displej není dotykový. Za dobrých světelných podmínek ostří velmi rychle a ani to doostřování při sérii 11 fps není klamavá reklama..
Při zpracování jsem se potkal s mně dosud neznámý jevem. Fotil jsem v RAW a fotky byly neostré… Jenže ony to byly neostré jen náhledy těch obrázků, obrázky samy o sobě byly v pořádku. Proč to tak je nevím, zatím jsem nic podobného neviděl.
Byl jsem zvědav na údajné odstranění difrakce – setový objektiv cloní do F22, respektive F32 při nejdelším ohnisku. Ukázka – vlevo clona 22, vpravo 8, výřez 100% zobrazení.
Efekt přesvědčivý není, na kratší straně rozumná kresba setového objektivu končí na F11. Pak ovšem fotky splňují všechna očekávání, kladená na velký čip APS-C a na 24megové rozlišení.
Vysoké ISO je velká přednost tohoto přístroje. I krajních 6400 ISO se dá použít. Přístroj nabízí automatické ISO s multi-odstraněním šumu složením z dílčích expozic. To je specialita Sony už delší dobu, nicméně to vede k nepřirozeným vymydleným výsledkům při 3200 ISO. To je mi jemně zašumění obrázek při 6400 ISO milejší.
Shrnutí
Sony A6000 nabízí výtečný obrazový výsledek s velmi dobrou ovladatelností, přičemž je tu možno stroj upravit podle vlastních potřeb. Tradičně výtečné jsou obrazové efekty včetně plynulého panorama, jehož je Sony průkopníkem.
Obecně vzato je háček v optice. Setový objektiv 16-50 s rozsahem ekv. 20 – 75 je velmi dobrý, jeho další předností jsou malé rozměry. Záleží ovšem na tom, zdali se uživatel nadchne pro „power zoom“, elektrické zoomování. Sony nabízí velmi zajímavý zoom 10-18/4.0. Osobní zkušenost s ním nemám, ale odhaduji, že by mohl být velmi dobrý, ale za cenu převyšující cenu těla.Stojí 25 tisíc a dostal cenu TIPA. Ale pozor… na kvalitě objektivu opravdu, ale opravdu záleží!
Ukázky:
1 – 2 rozsah zoomu, 12 při 3200 ISO, 13 a 14 filtr „černobílý s bohatými tóny“
| 1 |
 |
2 |
 |
| 3 |
 |
4 |
 |
| 5 |
 |
6 |
 |
| 7 |
 |
8 |
 |
| 9 |
 |
10 |
 |
| 11 |
 |
12 |
 |
| 13 |
 |
14 |
 |
| 15 |
 |
16 |
 |
