Nezařazené

Vestavěný blesk – co s ním (2)

V první části jsme si ukázali, jak vestavěný blesk funguje a jaké jsou jeho režimu. Teď se podívejme na to, jak se s ním pracuje.

Omlouvám se za to, že snad budu některá už řečená fakta opakovat. Pro praxi jsou ale důležitá.
Pro práci s vestavěným bleskem není ani tak důležitý jeho nízký výkon, jako to, že vydává tvrdé světlo, které nelze běžnými prostředky změkčit a že to světlo – jeho kužel – má svou osu rovnoběžnou s osou objektivu. Navíc obě osy jsou si velmi blízké, hned zkraje dodejme, že to je důvod, proč se zobrazují „červené oči“ – blesk osvítí vnitřek očí, tedy ozáří červenou sítnici (zvířata ji nemají červenou, proto mají „modré“ nebo „nazelenalé oči“).

Toto je třeba si uvědomit, neboť je to základní hendikep vestavěných blesků. Profi blesky mají výklopné reflektory, takže mohou směrovat světlo odrazem, lze na ně nasazovat změkčovací boxy (softboxy), mohou spolupracovat s jinými blesky (vestavěné taky, ale je to v jistém smyslu složitější). Takže, teď, když jsem laskavého čtenáře náležitě vyděsil a znechutil pusťme se do práce.

Kdy použít vestavěný blesk
Blesk – obecně vzato – používáme v případě, kdy je přirozené světlo slabé a hrozí buď podexpozice anebo je třeba použít tak dlouhé doby osvitu, že hrozí rozhýbání obrazu.

Automatický režim proto zapíná blesk kdykoli světelná hladina klesne natolik, že se doba osvitu automaticky prodlouží pod kritickou mez, obvykle pod 1/60 sec (na př. Canon EOS 400D v automatickém režimu, 1/60 se „synchronizační rychlost“, viz předchozí díl.) To je m.j. důvod, proč automatický režim nepoužívat – blesk se sám zapne i v případech, kdy si to nepřejeme. Ikonka je na ukázce vpravo.

Programové režimy – tedy v režimu P (programovaný automat), případně A (priorita clony) nebo S (priorita doby osvitu) a manuální M režim umožňují ovládat režimy blesku. Především lze blesk vypnout – to je důležité v aparátech, které nemají ručně ovladatelný vyskakovací blesk, mají ho vestavěný tak, že reflektor je obnažený a pokud jsou v automatickém režimu blesku, samočinně se spouštějí ve špatných světelných podmínkách, stejně jako kdyby byl zapnutý automatický režim expozice. Ikona pro vypnutý blesk je univerzální, je zobrazena zde na ukázce vpravo, vždy je to „dopravní značka“, kolečko s přeškrtnutým bleskem.

Nucený blesk má ikonku „blesku“, tedy takovou, jaká je na ukázce vpravo. Pokud přejdeme do režimu nuceného blesku, přístroj blýská vždy, tedy i za plného slunce. Jenže problém je v tom, že si nastaví synchronizační čas bez ohledu na světelné podmínky, takže se můžeme dostat do problémů. Když má aparát synchronizační čas 1/60 sec, za plného slunce budeme mít přeexponované obrázky.

Slow flash neboli blesk do pomalého času je to, k čemu vás chci dovést. To je režim blesku, který respektuje expozici změřenou přístrojem a zábleskem scénu jenom přisvítí. Jak to funguje si ukážeme na následujících obrázcích. Na levém obrázku je scéna zachycená s režimem automatického blesku. Popředí je přezářené, střední partie je mnohem tmavší a pozadí je utopené ve tmě – snímek byl pořízen za šera, za zbytkového denního světla. Na obrázku vpravo bylo použito blesku v režimu „slow“. Expozice „držela“ hodnoty příslušné danému osvětlení a blesk jen trochu přisvítil sochu, která je teď dobře prokreslená. Na snímku ani není vidět, že bylo blesku použito.

Závěrem: vestavěný blesk je dobrý sluha a zlý pán. Doporučuji vyhýbat se automatickému režimu fotografování i automatickému režimu blesku. Dále doporučuji se vyhýbat blesku v režimu „odstranění červených očí“ (ikonka s okem). Problematický je i nucený blesk a „to pravé ořechové“ je blesk do pomalého času. V dalším pokračování seriálu příští týden si o něm povíme víc.

V první části jsme si ukázali, jak vestavěný blesk funguje a jaké jsou jeho režimu. Teď se podívejme na to, jak se s ním pracuje.

Omlouvám se za to, že snad budu některá už řečená fakta opakovat. Pro praxi jsou ale důležitá.
Pro práci s vestavěným bleskem není ani tak důležitý jeho nízký výkon, jako to, že vydává tvrdé světlo, které nelze běžnými prostředky změkčit a že to světlo – jeho kužel – má svou osu rovnoběžnou s osou objektivu. Navíc obě osy jsou si velmi blízké, hned zkraje dodejme, že to je důvod, proč se zobrazují „červené oči“ – blesk osvítí vnitřek očí, tedy ozáří červenou sítnici (zvířata ji nemají červenou, proto mají „modré“ nebo „nazelenalé oči“).

Toto je třeba si uvědomit, neboť je to základní hendikep vestavěných blesků. Profi blesky mají výklopné reflektory, takže mohou směrovat světlo odrazem, lze na ně nasazovat změkčovací boxy (softboxy), mohou spolupracovat s jinými blesky (vestavěné taky, ale je to v jistém smyslu složitější). Takže, teď, když jsem laskavého čtenáře náležitě vyděsil a znechutil pusťme se do práce.

Kdy použít vestavěný blesk
Blesk – obecně vzato – používáme v případě, kdy je přirozené světlo slabé a hrozí buď podexpozice anebo je třeba použít tak dlouhé doby osvitu, že hrozí rozhýbání obrazu.

Automatický režim proto zapíná blesk kdykoli světelná hladina klesne natolik, že se doba osvitu automaticky prodlouží pod kritickou mez, obvykle pod 1/60 sec (na př. Canon EOS 400D v automatickém režimu, 1/60 se „synchronizační rychlost“, viz předchozí díl.) To je m.j. důvod, proč automatický režim nepoužívat – blesk se sám zapne i v případech, kdy si to nepřejeme. Ikonka je na ukázce vpravo.

Programové režimy – tedy v režimu P (programovaný automat), případně A (priorita clony) nebo S (priorita doby osvitu) a manuální M režim umožňují ovládat režimy blesku. Především lze blesk vypnout – to je důležité v aparátech, které nemají ručně ovladatelný vyskakovací blesk, mají ho vestavěný tak, že reflektor je obnažený a pokud jsou v automatickém režimu blesku, samočinně se spouštějí ve špatných světelných podmínkách, stejně jako kdyby byl zapnutý automatický režim expozice. Ikona pro vypnutý blesk je univerzální, je zobrazena zde na ukázce vpravo, vždy je to „dopravní značka“, kolečko s přeškrtnutým bleskem.

Nucený blesk má ikonku „blesku“, tedy takovou, jaká je na ukázce vpravo. Pokud přejdeme do režimu nuceného blesku, přístroj blýská vždy, tedy i za plného slunce. Jenže problém je v tom, že si nastaví synchronizační čas bez ohledu na světelné podmínky, takže se můžeme dostat do problémů. Když má aparát synchronizační čas 1/60 sec, za plného slunce budeme mít přeexponované obrázky.

Slow flash neboli blesk do pomalého času je to, k čemu vás chci dovést. To je režim blesku, který respektuje expozici změřenou přístrojem a zábleskem scénu jenom přisvítí. Jak to funguje si ukážeme na následujících obrázcích. Na levém obrázku je scéna zachycená s režimem automatického blesku. Popředí je přezářené, střední partie je mnohem tmavší a pozadí je utopené ve tmě – snímek byl pořízen za šera, za zbytkového denního světla. Na obrázku vpravo bylo použito blesku v režimu „slow“. Expozice „držela“ hodnoty příslušné danému osvětlení a blesk jen trochu přisvítil sochu, která je teď dobře prokreslená. Na snímku ani není vidět, že bylo blesku použito.

Závěrem: vestavěný blesk je dobrý sluha a zlý pán. Doporučuji vyhýbat se automatickému režimu fotografování i automatickému režimu blesku. Dále doporučuji se vyhýbat blesku v režimu „odstranění červených očí“ (ikonka s okem). Problematický je i nucený blesk a „to pravé ořechové“ je blesk do pomalého času. V dalším pokračování seriálu příští týden si o něm povíme víc.