Loni v květnu jsem zde psal o úspěchu dvou studentů jaderné fakulty Radima Nedbala a Babaka Mahdiana, kteří byli oceněni v mezinárodní soutěži Next Idea pořádané městem New York. Nabídli možnost verifikace pravosti fotek softwarem nazvaným VerifEyed. Oba inspiroval návod na YouTube, jak dělat pojistné podvody. Je to samozřejmě široké pole. Digitální obrazy hrají v dnešní době klíčovou roli v mnoha důležitých procesech v průmyslu, zdravotnictví, obchodě a v řadě dalších odvětví. Používají se například k dokumentaci autonehod pro pojišťovny nebo místa činu pro policejní složky. Soudy vynášejí rozsudky na základě fotodokumentací. A svou roli hraje digitální obraz také v mezilidských vztazích, třeba na internetové seznamce. Sofistikované programy, například známý Photoshop, jsou ale zdrojem falzifikátů, které jsou mnohdy i pro experta velmi často vizuálně neodhalitelné.
Nicméně každá úprava zanechá ve struktuře digitálního obrazu stopu. Princip detekce spočívá v odhalování nepřirozených souvislostí uvnitř obrazu. Tvorba digitálního obrazu přináší mnoho charakteristických artefaktů do výsledného digitálního obrazu. Tyto artefakty hrají při odhalování manipulací s digitálními fotografiemi důležitou roli.
Mezi používané metody patří například detekce nekonzistence chromatických vad, detekce několikanásobné JPEG komprese, detekce nekonzistentního šumu, duplikovaných oblastí či detekce založená na druhové analýze zdrojového zařízení. Tak například detekce nekonzistence chromatických vad sleduje barevné vady neboli chromatickou aberaci, což je vada, která souvisí s tím, že ohnisková vzdálenost čočky závisí na indexu lomu a ten se mění s barvou světla (tj. s vlnovou délkou). Bílé světlo je totiž složeno z různých vlnových délek a každá jeho složka (tzn. každá barva) se při průchodu čočkou láme trochu jinak. Při průchodu čočkou s barevnou vadou tak dochází k rozkladu světla. V důsledku této vady je každý bod zobrazen v určité barvě a obklopen mezikružími v jiných barvách. Chromatické vady čoček tvoří jednu z nejzajímavějších vlastností využívaných při detekci modifikací obrazu. Naproti tomu třeba detekce několikanásobné JPEG komprese je vyvinutou metodou, jež využívá poznatku, že vícenásobné kvantované DCT koeficienty přinášejí do obrazu stopy detekovatelné například pomocí statistického klasifikátoru. Spolehlivost systému se podle ředitele společnosti ImageMetry Mahdiana blíží stu procentům. Tyto metody lze aplikovat v pojišťovnictví, bankovnictví, logistice, státní správě, elektronických aukčních síních, online seznamkách apod., říká k tomu Babak Mahdian.
Systém funguje i na internetu. Na webové stránce VerifEyed je možné se zaregistrovat. Společnost nenabízí trial verzi, je třeba hned naostro jít na placenou verzi, přičemž verifikace 20 fotek stojí 4.99 dolarů, za 99.90 je to 700 obrázků a balíček Premium Plus stojí 499.90, čímž se získá nárok na verifikaci 4200 fotek.
Do webu náleží i blog, kde najdete zajímavé materiály týkající se falšování fotek. Je zde například uveden známý případ, kdy fotograf Los Angeles Times Brian Walski udělal montáž ze svou svých fotek, aby získal výslednou, kompozičně dokonalou. Na podvod přišel obrazový editor, který si všiml, že v pozadí se několik postav objevilo dvakrát.Na odhalení takového podfuku samozřejmě není žádný VerifEyed zapotřebí.
Je to ale názorný příklad podvodu toho druhu, proti jakému je VerifEyed zaměřen.
VerifEyed sbírá ocenění doma i v zahraničí. Díky zařazení do projektu CzechAccelerator agentury CzechInvest odcestovala společnost ImageMetry v roce 2010 se svým projektem
do Plug and Play Tech Centra v Silicon Valley v Kalifornii a již o rok později převzala z rukou starosty města New Yorku Michaela Bloomberga první cenu v prestižní mezinárodní soutěži New York City Next Idea. Letos získal projekt VerifEyed cenu „Industrie“ v rámci soutěže Česká hlava, kterou realizuje Ministerstvo průmyslu ČR.
