Velký třesk od Leiky

Leica M9
Navazuje na „M-sérii“ analogových aparátů, od M8 digi. Její snímač CCD (!!!) má rozměr 24×36 mm a 18 miliónů pixelů, tudíž objektivy nemají žádný prodlužovací faktor ohniska. O generování obrazu se stará duální procesor. Závěrka je samozřejmě štěrbinová s rozsahem časů 32 sec až 1/4000 sec, synchronizace blesku při 1/180 sec a delším čase. Nejvyšší citlivost je ISO 2500. Sériové focení 2 snímky za sec, to je první „méně dech vyrážející“ údaj. LCD je 2,5 palcový, 230 tisíc pixelů (druhý „méně dech vyrážející“ údaj). Přístroj se drží tradice, ovládání časů je vyvedeno do volícího kroužku na horní stěně, spoušť má závit pro drátěnou spoušť. Objektivy jsou samozřejmě výměnné, zípis na karty rodiny SD. K přístroji se dodává Adobe Lightroom jako obslužný software. A konečně cena – k 5 tisícům liber, tedy k dvěma stům tisícům korunám.

Leica X1
Tento model má „jenom“ APS- C snímač 23.6 x 15.8 mm typu CMOS s výstupem 12 megapixelů a méně, až po 1,89 Mpx. . Objektiv je pevný ( v tiskové zprávě se píše „univerzálně použitelný“ 🙂 ), je to Elmarit 24 mm při F2.8, ovšem autofokusový, což je ústupek od tradice ručního ostření pomocí dálkoměru. Nalezneme zde i programovatelnou automatiku a režimy priorita clony / času / manuál. Rozsah citlivosti je od 100 do 3200 ISO., rozsah clon od F2.8 do F16 (překvapivě málo), rozsah časů 30 sec až 1/2000. Rozměry jsou 124 x 60 x 32 mm, což jsou vcelku příjemné rozměry, kupříkladu maličký Canon Ixus měří 87 x 56 x 18 mm. Svým řešením navazuje tento přístroj na řadu M, s tím významným rozdílem, že není dálkoměrný, že nemá průhledový hledáček a tudíž se pracuje „na displej“. Zajímavý je i zápis – na JPEG a DNG. Baterka se dobíjí 200 minut a vydrží na 260 snímků – to není oslnivý výkon. Neznámou zůstává cena, bude známá až koncem roku, jelikož přístroj se bude dodávat od ledna příštího roku.

Leica M9
Navazuje na „M-sérii“ analogových aparátů, od M8 digi. Její snímač CCD (!!!) má rozměr 24×36 mm a 18 miliónů pixelů, tudíž objektivy nemají žádný prodlužovací faktor ohniska. O generování obrazu se stará duální procesor. Závěrka je samozřejmě štěrbinová s rozsahem časů 32 sec až 1/4000 sec, synchronizace blesku při 1/180 sec a delším čase. Nejvyšší citlivost je ISO 2500. Sériové focení 2 snímky za sec, to je první „méně dech vyrážející“ údaj. LCD je 2,5 palcový, 230 tisíc pixelů (druhý „méně dech vyrážející“ údaj). Přístroj se drží tradice, ovládání časů je vyvedeno do volícího kroužku na horní stěně, spoušť má závit pro drátěnou spoušť. Objektivy jsou samozřejmě výměnné, zípis na karty rodiny SD. K přístroji se dodává Adobe Lightroom jako obslužný software. A konečně cena – k 5 tisícům liber, tedy k dvěma stům tisícům korunám.

Leica X1
Tento model má „jenom“ APS- C snímač 23.6 x 15.8 mm typu CMOS s výstupem 12 megapixelů a méně, až po 1,89 Mpx. . Objektiv je pevný ( v tiskové zprávě se píše „univerzálně použitelný“ 🙂 ), je to Elmarit 24 mm při F2.8, ovšem autofokusový, což je ústupek od tradice ručního ostření pomocí dálkoměru. Nalezneme zde i programovatelnou automatiku a režimy priorita clony / času / manuál. Rozsah citlivosti je od 100 do 3200 ISO., rozsah clon od F2.8 do F16 (překvapivě málo), rozsah časů 30 sec až 1/2000. Rozměry jsou 124 x 60 x 32 mm, což jsou vcelku příjemné rozměry, kupříkladu maličký Canon Ixus měří 87 x 56 x 18 mm. Svým řešením navazuje tento přístroj na řadu M, s tím významným rozdílem, že není dálkoměrný, že nemá průhledový hledáček a tudíž se pracuje „na displej“. Zajímavý je i zápis – na JPEG a DNG. Baterka se dobíjí 200 minut a vydrží na 260 snímků – to není oslnivý výkon. Neznámou zůstává cena, bude známá až koncem roku, jelikož přístroj se bude dodávat od ledna příštího roku.