Upravujeme RAW v RawShooter (3)

Už potřetí se zastavujeme u freewarového konvertoru Rawshooter od firmy Pixmantec. V prvním pokračování jsme se zabývali nastavením bílé, v druhém jsme pojednali o úpravě expozice. Dnes prohlídku této verze Rawshooteru uzavřeme.

Velmi rychle zopakujeme, co bylo v předešlých dvou dílech. Otevřeme si obrázek v RAW formátu, tento byl pořízen Canonem EOS 350D, má tudíž příponu cr2. Je zřejmé, že hrozí nebezpečí přepalů – že bílou srst ozářenou sluncem spálíme, když budeme zeslabovat krytí stínů. Zapneme tedy kontrolu přepalů(žlutý trojúhelník s vykřičníkem vpravo dole pod náhledem) a velmi opatrně nastavíme fill light , tedy zesvětlení stínů a budeme pracovat i se shadow contrast a highlight contrast. Čímž se zhruba dostaneme tam, kde jsme posledně skončili s tím, že máme nastaven filtr appearance na indoor medium. Mohl bych stín za psem ještě zeslabit, ale nedomnívám se, že by to bylo ve prospěch věci. Co nám ještě zbývá?

Saturation je sytost, tedy je to v praxi jeden z faktorů barevného modelu SHL (saturation, hue, luminance). Když se podíváme dolů na histogram vidíme, že u tohoto konkrétního obrázku se křivky tří barevných kanálů RGB téměř kryjí: obrázek je velmi málo barevný. Není to závada, motiv je málo barevný. Nicméně neuškodí, když mu na sytosti přidáme.
Hue je česky odstín. V praxi touto funkcí jemně dolaďujeme barevnost obrazu, v našem příkladu to nemá valný smysl.
Sharpness je doostření. Víme, že jde o softwarové doostření, které nemá s rozlišením, tedy s počtem detailů, nic společného – jde prakticky o zvýraznění kontur. Při fotografování v RAW se doporučuje mít na fotoaparátu zapnuté minimální doostření a doostřovat až zde, v konvertoru. Podobnou funkci jako sharpness zde má
detail extraction, neboli zvýraznění podrobností. Je dobře si náhled zvětšit a snímek doostřovat na vhodně voleném detailu. Je vidět, že při energickém zvýšení doostření narůstá šum. To je tedy hranice účinnosti této operace.
Noise supression a color noise supression tvoří závěr úpravy RAW obrázku – je to potlačení šumu. Do značné míry jde protichůdně proti doostření (ono totiž doostření je tak trochu přidání šumu, ale do linií podél hran…). Pracujeme proto opatrně a výsledek pozorujeme zase na zvětšeném náhledu.

Batch conversion
Druhá a poslední fáze je samotná konverze.

Zde je třeba pochopit, že konverze vytvoří nový obrázek podle námi zadaných parametrů a původní CR2 snímek zůstane nedotčený, přesně v tom stavu, v jakém jsme ho nafotili. Nemusíme se tedy bát žádných experimentů, žádný z úkonů které provedeme nebude mít vliv na původní soubor dat.
Na kartě pro konverzi lze nastavit:
Camera profile je profil fotoaparátu, necháme původní.
RGB working space nastavuje barevný prostor: defaultně je zde sRGB, je možno nastavit širší prostor Adobe RGB eventuálně barevné prostory specifických zařízení. Pro běžné použití vřele doporučuji držet se sRGB.
TIFF nebo JPEG je podstatná volba: doporučuji volit TIFF, tedy bezztrátový obrazový formát. V RAW formátu pracujeme s vyhlídkou na maximum obrazové kvality a je proto zbytečné degradovat výsledek tím, že ho ztrátově zkomprimujeme.
8 bit nebo 16 bit je volba pro TIFF, volím 8 bit, ještě jsem se nepřesvědčil o viditelné výhodě převodu do 16 bitového TIFFu.
Quality se týká jen JPEG volby, je to nastavení stupně komprese.
EXIF volíme ano nebo ne – uložení EXIF dat. Doporučuji volit „ano“, vyhodit je můžeme vždycky.
Apply sharpening – ano, chceme doostřit.
Automaticaly open with – zde je možno volbou choose zvolit editor, v němž budeme konvertovaný obrázek dále upravovat (pokud bude třeba)
Name je název zpracovávaného obrázku.
Naming and output location… znamená pojmenování a volbu složky pro výstupní obrázky. Zde otevřeme dialogové okno, kde nastavíme parametry: kolik míst bude mít číslo označující pořadí duplikátu (když konvertujeme jeden snímek několikrát) a „digit delimiter“ je oddělovací znaménko. Zde můžeme doplnit původní název ještě dalším názvem (v našem případě „itris“ – jméno pejska.
Podstatná je volba output location – defaultně je to stejná složka, odkud jsme čerpali RAW, ale doplněná podsložkou converted (název CONVERTED lze změnit). Pod položkou different location lze najít jinou složku, kam zkonvertované snímky uložíme.
Do fronty můžeme vybrat víc RAW obrázků za předpokladu, že všechny projdou stejnou procedurou. Moc to nedoporučuji, on je přece jenom každý snímek trochu jiný – ale lze to, ostatně proto se to jmenuje „batch converter“.

Nezbývá než poslední fáze. Klepnutím na tlačítko ADD proces spustíme. Pokud ve frontě je víc snímků, lze ho zastavit (STOP a některé vyhodit (REMOVE). Poklepáním na LOCATE se podíváme, jak se nám zkonvertované snímky ukládají. Příště se podíváme na „profi“ verzi.

Připomenu, že freewarový produkt lze získat na sránce firmy Pixmantec.

Už potřetí se zastavujeme u freewarového konvertoru Rawshooter od firmy Pixmantec. V prvním pokračování jsme se zabývali nastavením bílé, v druhém jsme pojednali o úpravě expozice. Dnes prohlídku této verze Rawshooteru uzavřeme.

Velmi rychle zopakujeme, co bylo v předešlých dvou dílech. Otevřeme si obrázek v RAW formátu, tento byl pořízen Canonem EOS 350D, má tudíž příponu cr2. Je zřejmé, že hrozí nebezpečí přepalů – že bílou srst ozářenou sluncem spálíme, když budeme zeslabovat krytí stínů. Zapneme tedy kontrolu přepalů(žlutý trojúhelník s vykřičníkem vpravo dole pod náhledem) a velmi opatrně nastavíme fill light , tedy zesvětlení stínů a budeme pracovat i se shadow contrast a highlight contrast. Čímž se zhruba dostaneme tam, kde jsme posledně skončili s tím, že máme nastaven filtr appearance na indoor medium. Mohl bych stín za psem ještě zeslabit, ale nedomnívám se, že by to bylo ve prospěch věci. Co nám ještě zbývá?

Saturation je sytost, tedy je to v praxi jeden z faktorů barevného modelu SHL (saturation, hue, luminance). Když se podíváme dolů na histogram vidíme, že u tohoto konkrétního obrázku se křivky tří barevných kanálů RGB téměř kryjí: obrázek je velmi málo barevný. Není to závada, motiv je málo barevný. Nicméně neuškodí, když mu na sytosti přidáme.
Hue je česky odstín. V praxi touto funkcí jemně dolaďujeme barevnost obrazu, v našem příkladu to nemá valný smysl.
Sharpness je doostření. Víme, že jde o softwarové doostření, které nemá s rozlišením, tedy s počtem detailů, nic společného – jde prakticky o zvýraznění kontur. Při fotografování v RAW se doporučuje mít na fotoaparátu zapnuté minimální doostření a doostřovat až zde, v konvertoru. Podobnou funkci jako sharpness zde má
detail extraction, neboli zvýraznění podrobností. Je dobře si náhled zvětšit a snímek doostřovat na vhodně voleném detailu. Je vidět, že při energickém zvýšení doostření narůstá šum. To je tedy hranice účinnosti této operace.
Noise supression a color noise supression tvoří závěr úpravy RAW obrázku – je to potlačení šumu. Do značné míry jde protichůdně proti doostření (ono totiž doostření je tak trochu přidání šumu, ale do linií podél hran…). Pracujeme proto opatrně a výsledek pozorujeme zase na zvětšeném náhledu.

Batch conversion
Druhá a poslední fáze je samotná konverze.

Zde je třeba pochopit, že konverze vytvoří nový obrázek podle námi zadaných parametrů a původní CR2 snímek zůstane nedotčený, přesně v tom stavu, v jakém jsme ho nafotili. Nemusíme se tedy bát žádných experimentů, žádný z úkonů které provedeme nebude mít vliv na původní soubor dat.
Na kartě pro konverzi lze nastavit:
Camera profile je profil fotoaparátu, necháme původní.
RGB working space nastavuje barevný prostor: defaultně je zde sRGB, je možno nastavit širší prostor Adobe RGB eventuálně barevné prostory specifických zařízení. Pro běžné použití vřele doporučuji držet se sRGB.
TIFF nebo JPEG je podstatná volba: doporučuji volit TIFF, tedy bezztrátový obrazový formát. V RAW formátu pracujeme s vyhlídkou na maximum obrazové kvality a je proto zbytečné degradovat výsledek tím, že ho ztrátově zkomprimujeme.
8 bit nebo 16 bit je volba pro TIFF, volím 8 bit, ještě jsem se nepřesvědčil o viditelné výhodě převodu do 16 bitového TIFFu.
Quality se týká jen JPEG volby, je to nastavení stupně komprese.
EXIF volíme ano nebo ne – uložení EXIF dat. Doporučuji volit „ano“, vyhodit je můžeme vždycky.
Apply sharpening – ano, chceme doostřit.
Automaticaly open with – zde je možno volbou choose zvolit editor, v němž budeme konvertovaný obrázek dále upravovat (pokud bude třeba)
Name je název zpracovávaného obrázku.
Naming and output location… znamená pojmenování a volbu složky pro výstupní obrázky. Zde otevřeme dialogové okno, kde nastavíme parametry: kolik míst bude mít číslo označující pořadí duplikátu (když konvertujeme jeden snímek několikrát) a „digit delimiter“ je oddělovací znaménko. Zde můžeme doplnit původní název ještě dalším názvem (v našem případě „itris“ – jméno pejska.
Podstatná je volba output location – defaultně je to stejná složka, odkud jsme čerpali RAW, ale doplněná podsložkou converted (název CONVERTED lze změnit). Pod položkou different location lze najít jinou složku, kam zkonvertované snímky uložíme.
Do fronty můžeme vybrat víc RAW obrázků za předpokladu, že všechny projdou stejnou procedurou. Moc to nedoporučuji, on je přece jenom každý snímek trochu jiný – ale lze to, ostatně proto se to jmenuje „batch converter“.

Nezbývá než poslední fáze. Klepnutím na tlačítko ADD proces spustíme. Pokud ve frontě je víc snímků, lze ho zastavit (STOP a některé vyhodit (REMOVE). Poklepáním na LOCATE se podíváme, jak se nám zkonvertované snímky ukládají. Příště se podíváme na „profi“ verzi.

Připomenu, že freewarový produkt lze získat na sránce firmy Pixmantec.