Úprava RAW v Zoneru Photo Studiu 13 – začínáme (1)

Tento týden si projdeme rawový modul Zoneru. Je to velmi hodnotný kus softwaru a už dlouho tvrdím, že kdyby dotyčný nepoužíval NIC jiného než tenhle modul, za těch patnáct stovek to rozhodně stojí. Doufám, že vám tento týden dokážu, že ta konverze není žádná kabbala a výsledek že stojí za to. O RAW obecně jsem nedávno pojednal ZDE. Vysvětluju tu, co to je a k čemu to je a jestli má smysl se tím zabývat a na závěr polemicky, zda má smysl souběžně fotit v RAW i JPG (myslím že ne, ale každému jeho nebe). Čili předpokládám, že víte, že

• RAW je datový soubor a že každý výrobce ho pojednává po svém, takže zdaleka ne každý obdaří své RAW soubory příponou raw, například Canon má *.cr2, Nikon *.nef, Olympus
• *.orf, Panasonic *.rw2 atakdále.
• nejen každý výrobce, ale každá model musí mít k sobě vhodný konvertor; aby bylo rozuměno, zpravidla konvertor příslušný k výrobci (na př. Canon má Digital Photo Professional) umí ten model, k němuž patří cédéčko na němž jste si ho přinesli, a starší, jenže když si pak za dva roky koupíte nový model, musíte přeinstalovat software

Z toho plyne jedno poučení.
Váš ZPS 13 velmi odbře umí Canony, protože Zoner má s Canonem tradičně dobré vztahy , zkrátka ten konvertor Canony umí. Ale pokud nemáte Canon a zjistíte, že váš přístroj si nerozumí s RAW konvertorem ZPS 13, je tu snadná odpomoc.

Firma Adobe vyvinula tzv. digitální negativ. Nabízí zdarma ke stažení Adobe Camera Raw a DNG konvertor(lze stáhnout ZDE). S tímto konvertorem naložíte podle předepsaného postupu a pak si jen v možnostech ZPS 13 napíšete do příslušné kolonky cestu ke konvertoru. Pak s velkou pravděpodobností ten váš ZPS13 zvládne i exotičtější přístroj.

Teď ale se už věnujme konverzi.
Náš zkoumaný rawový konvertor umí celoplošné zásahy, nedovede tedy působit místně, jako to umí konvertor v Aperture, Lightroomu nebo Camera Raw Photoshopu. Působí na celý obraz najednou. Napadne vás, jaký to má smysl? Když vyfotíme snímek jak v RAW, tak JPG, budou oba vypadat stejně:

Rozdíl je v tom, že zásahy do JPG jsou ve finále vždycky ztrátové, kdežto úpravami v konvertoru jen vytváříme sadu parametrů, které budou naráz aplikovány na finální generování obrazu. Vznikne tedy plnohodnotný obrázek s maximem informace, kdežto při úpravě JPG vždycky nějakou informaci ztrácíme. Navíc, JPG se skládá ze 3 barevných kanálů po 8 bitech, kdežto RAW je typicky dvanáctibitový a je schopen vytvářet vysoce kvalitní obrazy TIF s 3×16 bity. Je to tedy maximální dosažitelná kvalita. Ale teď už opravdu přistupme k věci samé.

Začínáme doopravdy
Natáhneme naše obrázky do vytvořené složky – podle toho, jakou metodou archivujeme obrázky. Máme jich tu, dejme tomu, padesát. V naší ukázce jsou čtyři. Máme otevřeného správce, položka RAW je zcela vpravo. A teď pozor: když bychom teď, v tom stavu Správce, v jakém je, klepli na záložku RAW, do nabídky konvertoru se natáhnou všechny rawy ve složce.

To není pohodlné. Proto je nejlépe nejdřív smazat to nepovedené, vybrat to lepší, z toho zase to nejlepší… a do finální úpravy natáhnout jen tu smetanu. Když tedy kombinací klávesy Ctrl a klepáním kurzoru vybereme z těch – podle našeho příkladu – padesáti dejme tomu pět, do konvertoru se natáhne jen těch pět.

To je první maličká vychytávka, usnadňující práci. V tom levém sloupci teď máme nabídku. Můžeme volit kterýkoli obrázek z nich. A teď zase pozor:

Každý lze upravovat extra, ale také lze na všechny vybrané aplikovat tu úpravu, kterou jsme si odladili na jednom z nich. To je důležité. Když je všech pět vybraných v podstatě stejných, je to veliká výhoda. Když je po všech úpravách, postupujeme takto:

1) klepneme na položku fronta nahoře na liště:

Pokud chceme všechny fotky ve frontě upravit, volíme přidat všechny do fronty. Pokud jen některé, pak musíme ve frontě vybrané fotky zase přes Ctrl + levé tlačítko myši vybrat, vrátit se do položky Ffronta a volit přidat vybrané do fronty. Chápete ten rozdíl? Ze všech padesáti jsme přes ctrl+myš vybrali deset a z nich zase přes Ctrl+myš vybereme pět – a ty dáme do fronty.

2) teď řekneme konvertoru, jak má s fotkami ve frontě naložit. Klepneme na nastavení:

a volíme – nejčastěji – aktuální nastavení pro všechny vybrané. To nastavení lze kopírovat do schránky a z něho aplikovat, lze s tím dělat všelicos, ale v praxi nejčastěji volíme tuto možnost. No a tím jsme poslali fotky do fronty a řekli konvertoru, jak s nimi naložit – a pak už jen odstartujeme dávkový konverzní proces klepnutím na ikonku se šipkami a už to sviští. To nastavení slouží k uložení nastavení do souboru. Moc velký smysl to podle mě nemá, protože hlavní smysl konverze je v individuálním přístupu k fotce. Ale lze to udělat.

Od zítra editujeme naostro.

Tento týden si projdeme rawový modul Zoneru. Je to velmi hodnotný kus softwaru a už dlouho tvrdím, že kdyby dotyčný nepoužíval NIC jiného než tenhle modul, za těch patnáct stovek to rozhodně stojí. Doufám, že vám tento týden dokážu, že ta konverze není žádná kabbala a výsledek že stojí za to. O RAW obecně jsem nedávno pojednal ZDE. Vysvětluju tu, co to je a k čemu to je a jestli má smysl se tím zabývat a na závěr polemicky, zda má smysl souběžně fotit v RAW i JPG (myslím že ne, ale každému jeho nebe). Čili předpokládám, že víte, že

• RAW je datový soubor a že každý výrobce ho pojednává po svém, takže zdaleka ne každý obdaří své RAW soubory příponou raw, například Canon má *.cr2, Nikon *.nef, Olympus
• *.orf, Panasonic *.rw2 atakdále.
• nejen každý výrobce, ale každá model musí mít k sobě vhodný konvertor; aby bylo rozuměno, zpravidla konvertor příslušný k výrobci (na př. Canon má Digital Photo Professional) umí ten model, k němuž patří cédéčko na němž jste si ho přinesli, a starší, jenže když si pak za dva roky koupíte nový model, musíte přeinstalovat software

Z toho plyne jedno poučení.
Váš ZPS 13 velmi odbře umí Canony, protože Zoner má s Canonem tradičně dobré vztahy , zkrátka ten konvertor Canony umí. Ale pokud nemáte Canon a zjistíte, že váš přístroj si nerozumí s RAW konvertorem ZPS 13, je tu snadná odpomoc.

Firma Adobe vyvinula tzv. digitální negativ. Nabízí zdarma ke stažení Adobe Camera Raw a DNG konvertor(lze stáhnout ZDE). S tímto konvertorem naložíte podle předepsaného postupu a pak si jen v možnostech ZPS 13 napíšete do příslušné kolonky cestu ke konvertoru. Pak s velkou pravděpodobností ten váš ZPS13 zvládne i exotičtější přístroj.

Teď ale se už věnujme konverzi.
Náš zkoumaný rawový konvertor umí celoplošné zásahy, nedovede tedy působit místně, jako to umí konvertor v Aperture, Lightroomu nebo Camera Raw Photoshopu. Působí na celý obraz najednou. Napadne vás, jaký to má smysl? Když vyfotíme snímek jak v RAW, tak JPG, budou oba vypadat stejně:

Rozdíl je v tom, že zásahy do JPG jsou ve finále vždycky ztrátové, kdežto úpravami v konvertoru jen vytváříme sadu parametrů, které budou naráz aplikovány na finální generování obrazu. Vznikne tedy plnohodnotný obrázek s maximem informace, kdežto při úpravě JPG vždycky nějakou informaci ztrácíme. Navíc, JPG se skládá ze 3 barevných kanálů po 8 bitech, kdežto RAW je typicky dvanáctibitový a je schopen vytvářet vysoce kvalitní obrazy TIF s 3×16 bity. Je to tedy maximální dosažitelná kvalita. Ale teď už opravdu přistupme k věci samé.

Začínáme doopravdy
Natáhneme naše obrázky do vytvořené složky – podle toho, jakou metodou archivujeme obrázky. Máme jich tu, dejme tomu, padesát. V naší ukázce jsou čtyři. Máme otevřeného správce, položka RAW je zcela vpravo. A teď pozor: když bychom teď, v tom stavu Správce, v jakém je, klepli na záložku RAW, do nabídky konvertoru se natáhnou všechny rawy ve složce.

To není pohodlné. Proto je nejlépe nejdřív smazat to nepovedené, vybrat to lepší, z toho zase to nejlepší… a do finální úpravy natáhnout jen tu smetanu. Když tedy kombinací klávesy Ctrl a klepáním kurzoru vybereme z těch – podle našeho příkladu – padesáti dejme tomu pět, do konvertoru se natáhne jen těch pět.

To je první maličká vychytávka, usnadňující práci. V tom levém sloupci teď máme nabídku. Můžeme volit kterýkoli obrázek z nich. A teď zase pozor:

Každý lze upravovat extra, ale také lze na všechny vybrané aplikovat tu úpravu, kterou jsme si odladili na jednom z nich. To je důležité. Když je všech pět vybraných v podstatě stejných, je to veliká výhoda. Když je po všech úpravách, postupujeme takto:

1) klepneme na položku fronta nahoře na liště:

Pokud chceme všechny fotky ve frontě upravit, volíme přidat všechny do fronty. Pokud jen některé, pak musíme ve frontě vybrané fotky zase přes Ctrl + levé tlačítko myši vybrat, vrátit se do položky Ffronta a volit přidat vybrané do fronty. Chápete ten rozdíl? Ze všech padesáti jsme přes ctrl+myš vybrali deset a z nich zase přes Ctrl+myš vybereme pět – a ty dáme do fronty.

2) teď řekneme konvertoru, jak má s fotkami ve frontě naložit. Klepneme na nastavení:

a volíme – nejčastěji – aktuální nastavení pro všechny vybrané. To nastavení lze kopírovat do schránky a z něho aplikovat, lze s tím dělat všelicos, ale v praxi nejčastěji volíme tuto možnost. No a tím jsme poslali fotky do fronty a řekli konvertoru, jak s nimi naložit – a pak už jen odstartujeme dávkový konverzní proces klepnutím na ikonku se šipkami a už to sviští. To nastavení slouží k uložení nastavení do souboru. Moc velký smysl to podle mě nemá, protože hlavní smysl konverze je v individuálním přístupu k fotce. Ale lze to udělat.

Od zítra editujeme naostro.