Nezařazené

Unified Color má dvě novinky

V těchto dnech UC dal na trh novou verzi HDR Expose a plugin pro Photoshop 32 FLOAT V2. Obě jsem vyzkoušel, jednu úspěšně, druhou neúspěšně. Připomenu, že v srpnu jsem tu referoval o Expose s velkým nadšením – a to nevyprchalo. Však se k Expose ještě vrátím.

V těchto dnech UC dal na trh novou verzi HDR Expose a plugin pro Photoshop 32 FLOAT V2. Obě jsem vyzkoušel, jednu úspěšně, druhou neúspěšně. Připomenu, že v srpnu jsem tu referoval o Expose s velkým nadšením – a to nevyprchalo. Však se k Expose ještě vrátím.

32 FLOAT V2 je plugin pro Photoshop, zkoušel jsem to na CS5 a přiznám, že fakt nevím, od které verze je PS schoppen vytvořit HDR obrázek v 32 bitech. To je totiž prefabrikát, který si nejdřív v PS vyrobíte a pak nastupuje onen plugin. Můžete si ho stáhnout a vyzkoušet ze stránky Unified Color. Já pluginem nebyl nadšený. Jednotlivé položky neumožňují návrat do výchozího postavení a nefungovalo ani „zpět“ Ctrl+Z. Výsledek se sice dal uložit, ale jen v PSD a TIFF a příbuzných formátech a ten se pak špatně zobrazoval v jiných programech, zakopaný pes je v přechodu z 32bitového zobrazení a já neměl dost trpělivosti na to, abych našel tu správnou cestu ven. Zkrátka, po chvíli zuření jsem to odinstaloval a rád se nechám poučit čtenářem, který to vyzkouší a poradí mi, kde jsem dělal chybu. Navíc, jak se ukázalo, mi plugin po instalaci zřejmě nabořil Photoshop, takže děkuju pěkně.

HDR Expose 2 je jiné kafe! Zachoval si veškeré dobré vlastnosti původní verze. Nejdřív se vyrobí HDR složený obrázek z více méně libovolného množství dílčích snímků. Já pracoval se čtyřmi, přičemž stíny vyžadovaly dobu osvitu 13 sec a průhled na ulici 1 sec – to pro představu jasového rozsahu zabírané scény. Mimochodem, pro vaše info – takhle jsem to fotil Nikonem J1 ze stativu Benro a vyfotil jsem si to programem True HDR mobilem iPhone 4S.


Abyste měli představu – toto jsou dílčí obrázky:


No a jak se s novým softem pracuje.
Nejdřív si natáhnete obrázky s různou expozicí a soft si je zpracuje do svého nativního barevného prostoru. Předchozí verze nejdřív vyžadovala nastavení rozsahu – podle histogramu vpravo nahoře (viz můj předchozí článek). Tato operace odpadá. Náhledový obrázek už od první chvíle otevření je upravený – podle naposledy použitého presetu (přednastavení) – nabídka je dole (lze to ovšem vypnout).


Můžete se pak trefovat do presetů, jaký nejlépe odpovídá vašim představám, ovšem ten je pak možné dále upravovat.


Na ukázce je preset Optimal se staženou expozicí do mínusu a zmírněnými stíny v oddílu Tone mapping.
Tonalitu upravíme v dalším oddíle Tone tuning – posunutím táhla Black point se nastaví hloubka stínu, aniž by se posunula barevnost. Lze pracovat i s běžnými křivkami, dále je možné obrázek doostřovat a snižovat mu šum, ba dokonce lze nastavit štětce pro lokální zesvětlování a ztmavování, nicméně tyto úkony bych svěřil běžné obrazové editaci.


Procesy lze automatizovat dávkovým zpracováním, to je další významná novinka oproti předchozí verzi.
Výsledek je udivující především v tom, že na hranicích světlých a tmavých partií nejsou vidět žádné přechody, které bývají u HDR zpracování kámen úrazu. Software je to rozhodně zajímavý a jeho cena 129 dolarů mi nepřipadá přemrštěná – tím spíš, že e-shop vám skutečně počítá dolary a ne stejnou sumu v eurech, jak to mnohdy u amerických softwarových firem bývá.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: