Umax vzal digitální fotografii velmi vážně a už dávno ji nebere jako jakousi přidruženou produkci. Tímto modelem vstupuje do arény vyšší technické třídy.
Koncepce a design Přístroj je řešen jako kompakt, dnes už skoro povinně v kovovém kabátě. Designově je velmi střízlivý, účelný – a pečlivě vyvedený i v detailech, je to pěkný, nenápadný přístroj bez
 |
 |
extravagancí a opiček. Na první pohled nenaznačuje, jak je výkonný! Je vybaven šestimegovým snímačem CCD (6.3 Mpx fyzicky, 5.95 efektivně – tento velký rozdíl je překvapující), o úhlopříčce 1 / 1,8´´, jímž vytváří snímky o rozměrech 2816×2112, 2272×1704, 1600×1200, 640×480. Video je bohužel jen v rozměru 320×240, se zvukem. Pěkný je LCD displej s úhlopříčkou 2.0´´. Snímky se ukládají jako JPEG ve třech stupních komprese, v nejvyšším rozlišení lze ukládat též jako TIFF. Záznam na SD karty do kapacity 512 MB, i toto omezení inzerované v návodu je překvapující. Objektiv je trojnásobný zoom (f=7.2 – 21.6 mm) se světelností F=2.8-4.7, objektiv ostří od 80 cm do nekonečna, v makrorežimu od 9, respektive 30 cm, podle toho, zda je nastaven na širokoúhlý nebo tele – záběr. Rozsah závěrky je 1/2 sec – 1/1500 sec, lze nastavit i dlouhý čas do 8 sec. Přístroj nabízí automatické režimy (auto a program) a manuální s prioritou clony nebo času a plný manuál, ovládání kolečkem na boku přístroje. K disposici jsou i scénické režimy – portrét, sport a noc. Vyvážení bílé má pět předvoleb plus manuál. Citlivost je volitelná mezi 50 a 200 ISO, bohužel 400 ISO není k disposici ani při nižším rozlišení – to je daň za vysoké rozlišení při poměrně malé ploše CCD a tudíž i vysoké hustotě a nutnosti velkého zesilování náboje. Napájen je Li-ion aku, rozměry jsou příjemné, 94x63x35 mm, váha bez baterky a karty 180 g.
Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně, vedle kruhového voliče se spouští uprostřed. Kruhový volič nastavuje scénické režimy, režimy snímání, setup, prohlížení, komunikaci s PC a video, je toho tedy dost. Nalezneme zde i mikrofon. Na zadní stěně je kolébkový ovladač zoomu a vedle displeje tři tlačítka: menu, mazání a zapínání displeje. Pak je tu křížové čtyřcestné kolečko pro pohyb menu (s OK tlačítkem uprostřed), které v běžném provozu zapíná de facto manuální ostření (makro, nekonečno, 3 metry a 1 metr), dále blesk, samospoušť a expoziční kompenzaci plus neobvyklou funkci „korekce osvětlení“. Je to fakticky expoziční kompenzace, s tím rozdílem, že se nastaví fixně na +1,3 EV. Je to vcelku rozumná funkce, jen to se obávám, že poněkud poplete hlavu uživateli, který nemá ve zvyku hluboce studovat návody. Priorita clony umožňuje nastavovat clony po hodnotách „půl clony“ (tedy 2.8 / 3.5 / 4 / 4.8 / 5.6 / 6.7 – mimochodem, ta clona 6.7 půvabně připomíná clony starých německých deskáčů, nezdá se vám?)
Menu je pěkně graficky řešeno, jen to kolečko k ovládání je poněkud titěrné, ale je to jistě věc zvyku. Je třeba si navyknout na systém voleb – nabýt určité souhry
V praxi
Bleskový start za 1,9 sec je velmi příjemný, zpoždění spouště při namáčknutí za 0,1 sec je kultivované, zato bez namáčknutí jsem dosahoval až brutálních hodnot 1,9 sec. Situace se nezlepšila ani po přepnutí z multimetering režimu (zonální měření po celé ploše) na bodové. K zásadnímu zlepší došlo až po přepnutí na manuální ostření – pak bylo zpoždění 0,5 sec. Pro živé záběry tedy vřele doporučuji toto řešení.
Obrazová kvalita velmi dobrá, přístroj v kompresi fine vytváří ostré obrázky, nicméně při bližším prozkoumání je patrné, že zde pomáhá k dobrému dojmu i optická iluze způsobená doostřením (viz vlevo). Doporučuji nabírat expozici ze stinných míst, jakmile se soustřeďujeme na světlá, hrozí nebezpečí podexpozice. Bohužel, histogram je velmi málo výkonný – jeho údaje jsou někdy až nepochopitelné (na př. při záběru odrazu slunce v kaluži mi tvrdil, že nemám v obrázku žádnou bílou) a hlavně – nereagují na nastavení expoziční kompenzace, takže jeho efektivita je nulitní, řečeno zdvořile. Barevnost je vzorově neutrální, bílá byla stoprocentně vyrovnaná ve všech třech kanálech. Jak se dalo čekat, při ISO 200 je značný šum, to je důvod, proč se výrobce neodvážil jít na jinak obvyklých 400, natož 800 ISO. Příjemná je kompenzace oční vady v optickém hledáčku, nicméně zarážející je nepřesnost LCD, „přídavek“ stovky pixelů je nemilé obohacení obrazu.
Nutno dodat, že uvedené nedostatky se projeví až při velkém zvětšení, takže uživatel, který se bude se svými zvětšeninami pohybovat v rozmezí 9×13 až A4 bude velmi spokojen. Jenže pak je nabíledni otázka, proč fotit na 6 Mpx? Nebyl jsem překvapen vysokou kvalitou obrázků tohoto přístroje při 4 Mpx!
Akumulátor se nabíjí přímo ve fotoaparátu, není třeba ho vyjímat. Připneme ho k síťovému adaptéru a pak už jen sledujeme LED kontrolku: dokud svítí zeleně, akumulátor se nabíjí, jakmile je nabitý, LED zhasne.
Shrnutí
Umax 6331 je funkcemi bohatě vybavený kompakt s velmi dobrým obrazovým výsledkem. Případné nedostatky vyplývají s přemrštěné miniaturizace šestimegového snímače na malé ploše s úhlopříčnou 1 /1,8´´. Pro běžné fotografování je dobře vhodný.
Ukázky
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Snímek vlevo je ukázka digitálního zoomu, Na Žofince je vidět, kolik „masa“ aparát přidává – na displeji to vypadalo, že tabulka s čárovým diagramem řeže s okrajem formátu. |
Umax vzal digitální fotografii velmi vážně a už dávno ji nebere jako jakousi přidruženou produkci. Tímto modelem vstupuje do arény vyšší technické třídy.
Koncepce a design Přístroj je řešen jako kompakt, dnes už skoro povinně v kovovém kabátě. Designově je velmi střízlivý, účelný – a pečlivě vyvedený i v detailech, je to pěkný, nenápadný přístroj bez
|
| |
extravagancí a opiček. Na první pohled nenaznačuje, jak je výkonný! Je vybaven šestimegovým snímačem CCD (6.3 Mpx fyzicky, 5.95 efektivně – tento velký rozdíl je překvapující), o úhlopříčce 1 / 1,8´´, jímž vytváří snímky o rozměrech 2816×2112, 2272×1704, 1600×1200, 640×480. Video je bohužel jen v rozměru 320×240, se zvukem. Pěkný je LCD displej s úhlopříčkou 2.0´´. Snímky se ukládají jako JPEG ve třech stupních komprese, v nejvyšším rozlišení lze ukládat též jako TIFF. Záznam na SD karty do kapacity 512 MB, i toto omezení inzerované v návodu je překvapující. Objektiv je trojnásobný zoom (f=7.2 – 21.6 mm) se světelností F=2.8-4.7, objektiv ostří od 80 cm do nekonečna, v makrorežimu od 9, respektive 30 cm, podle toho, zda je nastaven na širokoúhlý nebo tele – záběr. Rozsah závěrky je 1/2 sec – 1/1500 sec, lze nastavit i dlouhý čas do 8 sec. Přístroj nabízí automatické režimy (auto a program) a manuální s prioritou clony nebo času a plný manuál, ovládání kolečkem na boku přístroje. K disposici jsou i scénické režimy – portrét, sport a noc. Vyvážení bílé má pět předvoleb plus manuál. Citlivost je volitelná mezi 50 a 200 ISO, bohužel 400 ISO není k disposici ani při nižším rozlišení – to je daň za vysoké rozlišení při poměrně malé ploše CCD a tudíž i vysoké hustotě a nutnosti velkého zesilování náboje. Napájen je Li-ion aku, rozměry jsou příjemné, 94x63x35 mm, váha bez baterky a karty 180 g.
Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně, vedle kruhového voliče se spouští uprostřed. Kruhový volič nastavuje scénické režimy, režimy snímání, setup, prohlížení, komunikaci s PC a video, je toho tedy dost. Nalezneme zde i mikrofon. Na zadní stěně je kolébkový ovladač zoomu a vedle displeje tři tlačítka: menu, mazání a zapínání displeje. Pak je tu křížové čtyřcestné kolečko pro pohyb menu (s OK tlačítkem uprostřed), které v běžném provozu zapíná de facto manuální ostření (makro, nekonečno, 3 metry a 1 metr), dále blesk, samospoušť a expoziční kompenzaci plus neobvyklou funkci „korekce osvětlení“. Je to fakticky expoziční kompenzace, s tím rozdílem, že se nastaví fixně na +1,3 EV. Je to vcelku rozumná funkce, jen to se obávám, že poněkud poplete hlavu uživateli, který nemá ve zvyku hluboce studovat návody. Priorita clony umožňuje nastavovat clony po hodnotách „půl clony“ (tedy 2.8 / 3.5 / 4 / 4.8 / 5.6 / 6.7 – mimochodem, ta clona 6.7 půvabně připomíná clony starých německých deskáčů, nezdá se vám?)
Menu je pěkně graficky řešeno, jen to kolečko k ovládání je poněkud titěrné, ale je to jistě věc zvyku. Je třeba si navyknout na systém voleb – nabýt určité souhry
V praxi
Bleskový start za 1,9 sec je velmi příjemný, zpoždění spouště při namáčknutí za 0,1 sec je kultivované, zato bez namáčknutí jsem dosahoval až brutálních hodnot 1,9 sec. Situace se nezlepšila ani po přepnutí z multimetering režimu (zonální měření po celé ploše) na bodové. K zásadnímu zlepší došlo až po přepnutí na manuální ostření – pak bylo zpoždění 0,5 sec. Pro živé záběry tedy vřele doporučuji toto řešení.
Obrazová kvalita velmi dobrá, přístroj v kompresi fine vytváří ostré obrázky, nicméně při bližším prozkoumání je patrné, že zde pomáhá k dobrému dojmu i optická iluze způsobená doostřením (viz vlevo). Doporučuji nabírat expozici ze stinných míst, jakmile se soustřeďujeme na světlá, hrozí nebezpečí podexpozice. Bohužel, histogram je velmi málo výkonný – jeho údaje jsou někdy až nepochopitelné (na př. při záběru odrazu slunce v kaluži mi tvrdil, že nemám v obrázku žádnou bílou) a hlavně – nereagují na nastavení expoziční kompenzace, takže jeho efektivita je nulitní, řečeno zdvořile. Barevnost je vzorově neutrální, bílá byla stoprocentně vyrovnaná ve všech třech kanálech. Jak se dalo čekat, při ISO 200 je značný šum, to je důvod, proč se výrobce neodvážil jít na jinak obvyklých 400, natož 800 ISO. Příjemná je kompenzace oční vady v optickém hledáčku, nicméně zarážející je nepřesnost LCD, „přídavek“ stovky pixelů je nemilé obohacení obrazu.
Nutno dodat, že uvedené nedostatky se projeví až při velkém zvětšení, takže uživatel, který se bude se svými zvětšeninami pohybovat v rozmezí 9×13 až A4 bude velmi spokojen. Jenže pak je nabíledni otázka, proč fotit na 6 Mpx? Nebyl jsem překvapen vysokou kvalitou obrázků tohoto přístroje při 4 Mpx!
Akumulátor se nabíjí přímo ve fotoaparátu, není třeba ho vyjímat. Připneme ho k síťovému adaptéru a pak už jen sledujeme LED kontrolku: dokud svítí zeleně, akumulátor se nabíjí, jakmile je nabitý, LED zhasne.
Shrnutí
Umax 6331 je funkcemi bohatě vybavený kompakt s velmi dobrým obrazovým výsledkem. Případné nedostatky vyplývají s přemrštěné miniaturizace šestimegového snímače na malé ploše s úhlopříčnou 1 /1,8´´. Pro běžné fotografování je dobře vhodný.
Ukázky
| |
|
| |
|
| |
|
| |
Snímek vlevo je ukázka digitálního zoomu, Na Žofince je vidět, kolik „masa“ aparát přidává – na displeji to vypadalo, že tabulka s čárovým diagramem řeže s okrajem formátu. |
