Za poslední fotovýpravě do Izraele jsme nemohli vynechat Getsemanskou zahradu v Jeruzalémě. Zde podle Lukáše pobýval Ježíš oné osudné noci, kdy ho zatkli a odvlekli k soudu a posléze k ukřižování. Návštěva je úžasný zážitek, poprvé jsem tu byl před pětadvaceti lety a ty olivy, které prý pamatují Krista, se nezměnily. Takto jsem je viděl tehdy a tak jsem je vyfotil tentokrát: 
Za poslední fotovýpravě do Izraele jsme nemohli vynechat Getsemanskou zahradu v Jeruzalémě. Zde podle Lukáše pobýval Ježíš oné osudné noci, kdy ho zatkli a odvlekli k soudu a posléze k ukřižování. Návštěva je úžasný zážitek, poprvé jsem tu byl před pětadvaceti lety a ty olivy, které prý pamatují Krista, se nezměnily. Takto jsem je viděl tehdy a tak jsem je vyfotil tentokrát:
Ono ale kdy popadnete foťák a vyfotíte to, vypadá to takhle:
V horším případě takhle:
Shrnu: pálí slunce, hluboké stíny; Zahrada je to krásná pro oko, ale chybí tu řád, kterého byste se kompozičně chytili. Sliboval jsem si nějaké efekty od růží, které tu pěstují, ale nedopadlo to…
Takže nakonec jsem našel to sestavení z první ukázky – jedna mohutná oliva v popředí, vpravo menší, šikmá, průhledem na keř růží. Dávalo to smysl, ale pořád to bylo strašně kontrastní a bylo mi jasné, že z toho vzejde chaos. V brašně jsem ale měl objektiv Sigma 35/1.4. Rozhodl jsem se tedy k triku s hloubkou ostrosti. Vyfotil jsem to na clonu F1.4. Samozřejmě že hloubka ostrosti je pak minimální:
Ostrá je jen část té svislé olivy, vše ostatní je už mimo a odchází to do silné neostrosti. Následuje další expozice při cloně F9.0. To je taková clona, při které ta pětatřicítka spolehlivě prokreslí celý kmen velké olivy a hloubka ostrosti zasáhne i tu šikmou olivu. Obě fotky si můžete stáhnout v plném rozlišení a konat s nimi pokusy.
O zbytek se postará editace. Ono by se to dalo dělat i v předchozích verzích Zoneru – mnohokrát jsem tu psal o použití pracovní vrstvy. V novém Zoneru X je to snazší, protože umí vrstvy. Otevřu fotku v editoru – tu verzi, pořízenou na clonu F1.4, tedy s rozmazaným pozadím:
Následuje otevření druhé fotky do vrstvy – volíme plusko (přidat vrstvu) a v dialogu volíme Vložit ze souboru.
Obrázek se otevře a překryje ten spodní. Proto je třeba na kartu vrstev na horní vrstvu klepnout pravým uchem myši a okryje se dialog – je třeba volit Maska – Skrýt vše.
V následujícím kroku jdeme do palety nástrojů – Kreslicí nástroje – štětec – barvu volíme bílou. Krytí dáme klidně 100/ a rozmazání… uvidíme. To je právě kouzlo práce s maskou, můžeme průběžně měnit nastavení, opravovat, začínat znovu, dokud se nám obrázek nebude líbit.
Tady je vidět, jak štětec odkrývá ostrou kresbu olivy ve spodní vrstvě:
Jak tak malujeme, na miniatuře masky je vidět stopa našeho štětce:
Celá procedura je hotová ta minutku – a máme ostrou olivu v rozostření Getsemanské zahradě. Ideální je, fotit to ze stativu, ale na svatých místech to nejde. Zato někde v přírodě si to můžete vyzkoušet ze stativu a pak vám odpadne starost s pasováním těch vrstev na sebe. Zbytek času pak můžete věnovat světelnému čarování, jak jsem to dělal – až jsem došel k ukázce na začátku. Ale nemusí to být, jak na to koukám, ono to docela dobře funguje i bez čarování.
Ukázal jsem to na Zoneru, ale opakuji, umí to jakýkoli vrstevný editor, především Photoshop, eventuálně PS Elements (pozor, starší verze nedovedou maskovat, tam to fungovat nebude). Vyzkoušejte si to, ty dvě dílčí fotky jsou na proklik v plném rozlišení. Použití je široké, snadno se to dělá na motivech s výraznými tvary – jako je kupříkladu dva tisíce let stará oliva (prý je mladší, ale olivám sluší – na rozdíl od dam – věk přidávat a ne ubírat).
