|
Onehdy jsem na webu našel zajímavé tvrzení, že se šumu lze aspoň trochu zbavit, když fotíme na menší rozlišení. Pravidelní čtenáři už dávno vědí, že netrpím šumofobií. Naopak, tvrdím, že šum je papírový tygr. Nicméně takové odvážné tvrzení stojí za vyzkoušení. Fotil jsem Canonem EOS 5D MkII maximální citlivostí 25 tisíc ISO. Podotýkám, že nikdy takovou citlivost nepoužívám. V praxi občas sáhnu po 5 tisíc ISO, když například jsem fotil v Tibetu mnichy v jejich spoře osvětlených svatyních, ale budiž, toto je laboratorní pokus. Fotil jsem tedy při této maximální citlivost, a postupně snižoval rozlišení: 21 megapixelů, 11 Mpx a 5 Mpx. Expozice byla ve všech třech případech stejná. Pak jsem na monitoru postupně zvětšoval obrázek tak, abych dostal figurku do plného formátu. Počínal jsem si tedy stejně, jako kdybych tiskl ty fotky na daný formát. Podotýkám, že jsem tento pokus už dělal – a výsledné obrázky A4 byly od sebe k nerozeznání, nikdo nepoznal, který je z 21, 11 a 5 Mpx. Teď se ale zabýváme šumem. Udělal jsem si screenshoty, tedy záznamy obrazu z monitoru, abych měl všechny tři stejně velké opět, je to totéž, jako bych to tiskl. No a všechny tři srovnal:  Kutálejte mě ze schodů, jestli vidím zásadní rozdíl. Pravda, každý obrázek má ten šum trochu jiný, ovšem to je dáno tím, že šum je proměnný jev – kdyby nebyl, jak snadné by bylo ho odstranit! Ale když už jsme v tom srovnávání, pokračujme. Já ty fotky fotil souběžně v JPG a RAW. A zde – na první pohled – je rozdíl značný:  Obrázek označený cr2 je mnohem víc poznamenaný šumem, zejména barevným. Ale pozor, nepodléhejme dojmům. To vlevo, co jsem spatřil v prohlížeči Photo Studia Zoneru, není raw, je to náhled rawového obrázku! Takže když někdo tenhle obrázek uloží „ulož jako JPEG“, získá velmi bídnou kvalitu. Takže znovu, nejdřív musí proběhnout konverze:  Hrůza! Konvertovaný obrázek (ten vlevo) je zašuměný jako prase! Jak je to možné? Vždyť z rawu máme tu nejvyšší kvalitu… Bodejť by nebyl… Redukce šumu byla při konverzi nastavená na nulu. A RAW zaznamená vše, i šum, a ten se musí odstranit. Takže to zkusme odstranit, konvertujme znovu. Obě táhla odstranění šumu i odstranění barevného šumu jsem narazil na 100%. Výsledek? Obrázek z rawu je pořád, i po konverzi s redukcí šumu, více zašuměný než holý JPEG vygenerovaný foťákem. Provedeno v konvertoru PS od Zoneru.  Když ale konverzi provedu v Photoshopu a dám si práci s odšuměním, Camera Raw Photoshopu fotku vyžehlí, že po šumu nezbude památka:  Jak je to všechno možné? Vysvětlení prosté. RAW jsou syrová data, nasbíraná i s šumem, a ten se odstraňuje až při konverzi – záleží na tom, jak to který konvertor umí. Camera Raw, jak vidno, to umí moc dobře. Nezbude tedy než udělat ještě jeden pokus. Zatím bylo to srovnání trochu nefér. RAW zaznamenává i šum, kdežto při generování JPEG je nastavena redukce šumu, přímo ve foťáku. V Mark II jsou tři stupně, nízká, standardní a vysoká redukce. Defaultně je nastavena standardní redukce, a takto byly redukovány naše dosavadní ukázky JPEG. V uživatelských nastaveních Canonu 5D tedy redukci šumu při vysokém ISO vypneme. Na ukázce je tentokrát vlevo JPEG se standardní redukcí a vpravo bez redukce. Rozdíl je značný:
 Obrázek bez redukce je podstatně víc zašuměný než ten s redukcí, což je asi tak překvapující, jako že nám bude v mraze bez kabátu víc zima než s kabátem. Co z toho plyne?  |
|
Onehdy jsem na webu našel zajímavé tvrzení, že se šumu lze aspoň trochu zbavit, když fotíme na menší rozlišení. Pravidelní čtenáři už dávno vědí, že netrpím šumofobií. Naopak, tvrdím, že šum je papírový tygr. Nicméně takové odvážné tvrzení stojí za vyzkoušení. Fotil jsem Canonem EOS 5D MkII maximální citlivostí 25 tisíc ISO. Podotýkám, že nikdy takovou citlivost nepoužívám. V praxi občas sáhnu po 5 tisíc ISO, když například jsem fotil v Tibetu mnichy v jejich spoře osvětlených svatyních, ale budiž, toto je laboratorní pokus. Fotil jsem tedy při této maximální citlivost, a postupně snižoval rozlišení: 21 megapixelů, 11 Mpx a 5 Mpx. Expozice byla ve všech třech případech stejná. Pak jsem na monitoru postupně zvětšoval obrázek tak, abych dostal figurku do plného formátu. Počínal jsem si tedy stejně, jako kdybych tiskl ty fotky na daný formát. Podotýkám, že jsem tento pokus už dělal – a výsledné obrázky A4 byly od sebe k nerozeznání, nikdo nepoznal, který je z 21, 11 a 5 Mpx. Teď se ale zabýváme šumem. Udělal jsem si screenshoty, tedy záznamy obrazu z monitoru, abych měl všechny tři stejně velké opět, je to totéž, jako bych to tiskl. No a všechny tři srovnal: Kutálejte mě ze schodů, jestli vidím zásadní rozdíl. Pravda, každý obrázek má ten šum trochu jiný, ovšem to je dáno tím, že šum je proměnný jev – kdyby nebyl, jak snadné by bylo ho odstranit! Ale když už jsme v tom srovnávání, pokračujme. Já ty fotky fotil souběžně v JPG a RAW. A zde – na první pohled – je rozdíl značný: Obrázek označený cr2 je mnohem víc poznamenaný šumem, zejména barevným. Ale pozor, nepodléhejme dojmům. To vlevo, co jsem spatřil v prohlížeči Photo Studia Zoneru, není raw, je to náhled rawového obrázku! Takže když někdo tenhle obrázek uloží „ulož jako JPEG“, získá velmi bídnou kvalitu. Takže znovu, nejdřív musí proběhnout konverze: Hrůza! Konvertovaný obrázek (ten vlevo) je zašuměný jako prase! Jak je to možné? Vždyť z rawu máme tu nejvyšší kvalitu… Bodejť by nebyl… Redukce šumu byla při konverzi nastavená na nulu. A RAW zaznamená vše, i šum, a ten se musí odstranit. Takže to zkusme odstranit, konvertujme znovu. Obě táhla odstranění šumu i odstranění barevného šumu jsem narazil na 100%. Výsledek? Obrázek z rawu je pořád, i po konverzi s redukcí šumu, více zašuměný než holý JPEG vygenerovaný foťákem. Provedeno v konvertoru PS od Zoneru. Když ale konverzi provedu v Photoshopu a dám si práci s odšuměním, Camera Raw Photoshopu fotku vyžehlí, že po šumu nezbude památka: Jak je to všechno možné? Vysvětlení prosté. RAW jsou syrová data, nasbíraná i s šumem, a ten se odstraňuje až při konverzi – záleží na tom, jak to který konvertor umí. Camera Raw, jak vidno, to umí moc dobře. Nezbude tedy než udělat ještě jeden pokus. Zatím bylo to srovnání trochu nefér. RAW zaznamenává i šum, kdežto při generování JPEG je nastavena redukce šumu, přímo ve foťáku. V Mark II jsou tři stupně, nízká, standardní a vysoká redukce. Defaultně je nastavena standardní redukce, a takto byly redukovány naše dosavadní ukázky JPEG. V uživatelských nastaveních Canonu 5D tedy redukci šumu při vysokém ISO vypneme. Na ukázce je tentokrát vlevo JPEG se standardní redukcí a vpravo bez redukce. Rozdíl je značný:
Obrázek bez redukce je podstatně víc zašuměný než ten s redukcí, což je asi tak překvapující, jako že nám bude v mraze bez kabátu víc zima než s kabátem. Co z toho plyne? |
