V souvislosti s novým modelem telezoomu Tamron 70-200/2.8 jsem se zmínil o tom, že je k němu možno připojit telekonvertor. Obecně vzato: telekonvertor je optické zařízení, které prodlužuje ohniskovou vzdálenost. Nejčastěji se setkáme s typu 1,4x, jako je tento, nebo 2 x. Jsou to optická zařízení, tedy obsahují čočky (na rozdíl od mezikroužků) a podobně jako mezikroužky se vkládají mezi tělo a objektiv: mají tedy bajonetové osazení na obou koncích. Není to tedy telepředsádka – s těmi se potkáváme nejčastěji v souvislosti s kompakty. Telepředsádky, jak už název naznačuje, se připevňují zepředu na objektiv. Funkci mají stejnou, tedy ve výsledku prodlužují ohnisko, nicméně obecně platí, že telekonvertory vedou k podstatně lepším obrazovým, výsledkům.
Není to jednoduché zařízení a není tedy divu, že jsou vždycky dosti nákladné, pokud jde o tento telekonvertor, cenou 14 tisíc je hodně drahý, cenově dosahuje úrovně značkových výrobků, originál Canon je dokonce o 2 tisíce levnější. Tento konvertor Tamron se vyrábí i v provedení pro Nikon a Sony.
Je to velmi důmyslné a složité optické zařízení. Má 5 členů ve 4 skupinách, je dlouhý 19 mm, tedy spíš krátký a široký je 68 mm. Váží 132 gramů. Prodlouží ohniskovou vzdálenost 1,4 x, jak naznačuje už jeho název. To je ta lepší vlastnost telekonvertorů, zaplatíme za to úbytkem světelnosti – zde je to o 1 EV, tedy místo F2.8 máme F4.0 a následně se to týká všech clon. Když čteme specifikace Tamronu, je zřetelné, že je konstruovaný – dalo by se říci šitý na míru – hlavně těm 70-200/2.8 (vyrábí je Canon, Nikon i Sony). Jeho užití se doporučuje pro ohniska delší než 90 mm a plný autofokus se zaručuje od světelnosti F2.8 a větší. Je určený pro objektivy Tamron, konkrétně pro 90/2.8, zmíněnou 70-200/2.8 a také pro telezoom 150-600, kde ovšem – jak čtu v uživatelských recenzích – je třeba vysoké světelné hladiny a kontrastního motivu, jinak je nutno ostřit ručně. Jiná uživatelská recenze upozorňuje, že s užitím na 100-400 od Canonu nefunguje autofokus a také live view, přímý náhled na displeji. Opakuji tedy, že je zamýšlen pro výrobky Tamron.
Jak se s ním fotí
Je malý a lehhký, takže po jeho nasazení ani necítíme, že se nám ohnisko o 100 mm prodloužilo (pokud máte 70-200 a fotíte na delším konci, což je logické, nicméně dodávám to kvůli pořádku). Přirozeně, že jsem zkoumal, jestli nepoškodí rychlost autofokusu. Určitě by se hodil při sportovní fotografii, přece jen máte najednou třístovku, byť na cloně F4.0. Moje hodně pohyblivé pejsky ale držel v rovině ostrosti bez problému.
Jaký je rozdíl zobrazení při 200 a 300 mm? Toto je 200 mm:
Přiblížení není na první pohled dramatické:
Když se ale podíváme důkladněji, uvidíme značný rozdíl:
Takto vypadá fotka po výřezu a převzorkování na původní velikost, tedy fakticky digitální zoom:
Když provedu výřez a následně zvětším na původní velikost a srovnám kresbu obou, vzpomenu si na úsloví o nebi a dudách, vlevo fotka s konvertorem, vpravo nazvětšovaný výřez.
Tohle srovnání je, myslím, dosti pádný příspěvek k úvahám typu „to se ořízne“.
Shrnutí:
Telekonvertor Tamron 1,4x je k disposici pro některé objektivy Tamron určené pro přístroje Canon, Nikon a Sony, existuje i v provedení 2x, pak ale jde světelnost o dvě clony dolů a obecně – tyhle dvojkové konvertory se moc nedoporučují. Jedna čtyřka nedělá problémy ani při kontinuálním snímání a průběžném autofokusu (za dobrých světelných podmínek a při cloně F2.8. Konkrétně řečeno, je určen pro objektivy Tamron 90, 70-200 a 150-600 nejnovější generace. To je třeba mít na paměti – tyhle věci se nemají kupovat zbrkle, je třeba se informovat o vhodnosti. Výdaj je výrazný, kvalita je výtečná a je třeba vzít v úvahu i úsporu objemu a váhy.
