Nezařazené

Tanky v krajině


Tanky jsou pánská zábava… pokud se pohybují nikoli za účelem válečným či válečno – připravovacím. Navštívili jsme muzeum tanků ve Smržovce i Jablonce a vyřádili jsme se s foťáky v ruce. Toto je pokračování článku Fotili jsme tanky a hlavně zkoumali expozici z 25. ledna.

Taková fotka nemohla chybět na kartě žádného z posluchačů Dílny. Upřímně řečeno, málo co se fotí tak snadno jako tank jedoucí po zasněžené pláni. Je to až ostudně snadné… 🙂
Není divu, že našinec chce vyzkoušet nějaké skopičiny. Tak samozřejmě jedoucí tank je dobře fotit delším ohniskem, už proto, že „přejetí tankem bolí, když na ně není člověk zvyklej“. Ovšem krátké ohnisko a široký úhel záběru dokáže zvýraznit tvary toho příšerného stroje, jakým je tank.

No a odtud vede cesta k dalším experimentům. Takové setkání dvou tankových hlavní a elektrického drátu se nevidí každý den…

Nesmíme ale nechat tanky odjet. Když se dostanou do protisvětla, pak je to ta správná atmosféra. A taky člověk riskuje omítnuté sněhem.

No a konečně – kolem téhle techniky se točí spousta zajímavých lidí. I takový rozchechtaný dialog stojí za focení, tím spíš, když se odehrává ve dvanáctistupňovém mrazu!

A technické poučení?
Celkem banální zjištění: zřejmě má smysl buď hodně krátké nebo hodně dlouhé ohnisko. Takové ty střední hodnoty moc velký smysl nemají. Buď chci prostor zvýraznit a pak jdu blízko s krátkým ohniskem (širokoúhlým objektivem“, anebo naopak používám dlouhé ohnisko a prostor se zdánlivě zhustí.

Pokud jde o tu expozici, opravdu na základě zkušeností z této zimy nabývám skepsi vůči poučce kterou jsem tu mockrát hlásal, že se „musí“ dávat kompenzace do plusu. Je fakt, že automatika je kalibrovaná na střední šedou a že sníh má vyšší odrazivost, tudíž automatika se jím nechá oklamat a jsou z toho podexponované obrázky, jenže ony jsou podexponované, ale tónově bohatší, než ty „správné“, kompenzované do plusu. Ale tohle nechť si každý odzkouší sám.

Tanky jsou pánská zábava… pokud se pohybují nikoli za účelem válečným či válečno – připravovacím. Navštívili jsme muzeum tanků ve Smržovce i Jablonce a vyřádili jsme se s foťáky v ruce. Toto je pokračování článku Fotili jsme tanky a hlavně zkoumali expozici z 25. ledna.

Taková fotka nemohla chybět na kartě žádného z posluchačů Dílny. Upřímně řečeno, málo co se fotí tak snadno jako tank jedoucí po zasněžené pláni. Je to až ostudně snadné… 🙂
Není divu, že našinec chce vyzkoušet nějaké skopičiny. Tak samozřejmě jedoucí tank je dobře fotit delším ohniskem, už proto, že „přejetí tankem bolí, když na ně není člověk zvyklej“. Ovšem krátké ohnisko a široký úhel záběru dokáže zvýraznit tvary toho příšerného stroje, jakým je tank.

No a odtud vede cesta k dalším experimentům. Takové setkání dvou tankových hlavní a elektrického drátu se nevidí každý den…

Nesmíme ale nechat tanky odjet. Když se dostanou do protisvětla, pak je to ta správná atmosféra. A taky člověk riskuje omítnuté sněhem.

No a konečně – kolem téhle techniky se točí spousta zajímavých lidí. I takový rozchechtaný dialog stojí za focení, tím spíš, když se odehrává ve dvanáctistupňovém mrazu!

A technické poučení?
Celkem banální zjištění: zřejmě má smysl buď hodně krátké nebo hodně dlouhé ohnisko. Takové ty střední hodnoty moc velký smysl nemají. Buď chci prostor zvýraznit a pak jdu blízko s krátkým ohniskem (širokoúhlým objektivem“, anebo naopak používám dlouhé ohnisko a prostor se zdánlivě zhustí.

Pokud jde o tu expozici, opravdu na základě zkušeností z této zimy nabývám skepsi vůči poučce kterou jsem tu mockrát hlásal, že se „musí“ dávat kompenzace do plusu. Je fakt, že automatika je kalibrovaná na střední šedou a že sníh má vyšší odrazivost, tudíž automatika se jím nechá oklamat a jsou z toho podexponované obrázky, jenže ony jsou podexponované, ale tónově bohatší, než ty „správné“, kompenzované do plusu. Ale tohle nechť si každý odzkouší sám.