Nezařazené

Tamron SP AF 17-50 mm F/2.8 (recenze)

Tamron je přední výrobce objektivů, který často přichází i s mimořádnými kusy. Mezi ně nesporně patří tento “záklaďák” s vysokou světelností, určený pro digitální fotoaparáty Canon, Nikon a Sony.

Objektiv je dlouhý 82 mm a široký 74 s průměrem závitu 67 mm. Při jeho výrobě bylo použito XR skel (Extra Reflexive Index). Dva hybridní asférické členy umožnily zkrátit konstrukci na současné technické minimum. Členy používající LD skel (Low Dispersion) se starají o minimalizaci chromatické vady (jak uvidíme, úspěšně). Světelný je F2.8 v celém rozsahu zoomu, to je důležitá vlastnost zvláště pro fotografování s delším ohniskem, přičemž na Canonu, což je přístroj na němž jsem objektiv testoval (EOS 400D), má ekvivalent 27 až 80 mm. Největší clona je 32. Má 13 členů v 16 skupinách a úhel záběru 78 to 31 stupňů. Ostří od 27 cm, nemá žádný makrorežim – jenže ostří stejně v celém rozsahu zoomu, takže při nastavení 50 mm se můžeme docela příjemně přiblížit, viz ukázku:

Zoomuje se širokým prstencem krytým měkkou gumou, příjemnou na dotyk. Lze přepnout na ruční ostření, pak se ostří kroužkem na vnějším okraji objektivu – přeostření z krajnosti do krajnosti je nějakých 300. K nastavení vzdálenosti pomáhá stupnice. V poloze 17 mm lze objektiv uzamknout. Zoomuje se plynule v celém rozsahu, také ruční ostření je naprosto bezproblémové. Autofokus je poněkud hlučný, jaksi “kvíká”, je ale dostatečně rychlý i pro živou fotografii.

Obrazová kvalita je vynikající. Vady jsou nezbadatelné – na přechodech mezi vysokými jasy a hlubokými stíny doslova nic není (na naší ukázce jsou listy červené od přírody, ne od optiky):

Vlevo 17 mm, vpravo 50 mm


Velmi malá je i soudková vada, spíš jde o perspektivní zkreslení vzhledem k tomu, že při širokém úhlu záběru jsou rohy dál od aparátu než středy:

Nadprůměrná je i kresba. Posuzoval jsem ji v rozsahu běžně užívaných clon, tedy od F2.8 do F11. V režimu 17 mm (27 ekv.) je patrný nárůst kresby mezi F2.8 a F4 (tedy, aby bylo jasno: na plnou světelnost nic moc, ale už od F4 je to lepší). Zde jsou výřezy 1:1:

Nahoře vlevo F2.8, vpravo F5.6, dole vlevo F8 při ohnisku f=17 mm (27 ekv.), výřezy z rohů, 1:1.
Nárůst kresby je dobře patrný.

Zajímavý je průběh kresby vyjádřený datovým objemem. Jelikož čím lepší kresba, tím větší datový objem, průběh při ohnisku 17 mm vypadá takto:

Na grafu vidíme to, co jsme pozorovali na ukázkách, prudký růst kresby mezi F2.8 a F4, pak už to není tak dramatické, kulminace na F8 a pak kresba zase klesá. Jiný je průběh při ohnisku 50 mm, je daleko vyrovnanější:

Zde dochází ke kulminaci dokonce při F11. Do třetice zde je srovnání výřezu z reprodukované čárové tabulky. Ohnisko bylo opět 17 mm, přičemž clony byly F2.8 a F5.6 (nahoře) a F8 a F11 dole. Obrázek je informativní, na kliknutí uvidíte “sestřelenou obrazovku” s diagramy 1:1, jak byly vidět zvětšené na monitoru:

Analogické je toto srovnání. Nahoře jsou diagramy pořízené Tamronem 17-50, vlevo F2,8, vpravo F8, dole výsledky Tamronu 18-200, vlevo F3,5, vpravo F8. Opět, na kliknutí uvidíte “sestřelenou obrazovku” s diagramy 1:1, jak byly vidět zvětšené na monitoru:

Při plné světelnosti je rozdíl markantní, při vyšší cloně je takřka neznatelný.

Protisvětlo snáší objektiv výborně, nezaznamenal jsem žádné vnitřní reflexy. To je důsledek “Internal Surface Coatings” , tedy důsledného krytí antireflexními vrstvami všech povrchů uvnitř objektivu.

Shrnutí: Tamron SP AF 17-50 mm F/2.8 je mimořádně kvalitní objektiv, zahrnující široký a střední úhel záběru. K jeho přednostem patří skvělá kresba a vysoká světelnost v plném rozsahu zoomu. Hodí se pro živou fotografii, krajinářskou fotografii i pro běžný živý portrét. Stojí řádově 12 a půl tisíce (říjen 2007), což je ve srovnání s obdobně řešenými objektivy jiných značek výborná cena. Lze ho doporučit jako univerzální “základní” objektiv pro DSLR Canon, Nikon a Sony. Zde je dobře připomenout, že některé specializované prodejny ho nabízejí i v kitu s tělem, na to je třeba se informovat.

Tamron je přední výrobce objektivů, který často přichází i s mimořádnými kusy. Mezi ně nesporně patří tento “záklaďák” s vysokou světelností, určený pro digitální fotoaparáty Canon, Nikon a Sony.

Objektiv je dlouhý 82 mm a široký 74 s průměrem závitu 67 mm. Při jeho výrobě bylo použito XR skel (Extra Reflexive Index). Dva hybridní asférické členy umožnily zkrátit konstrukci na současné technické minimum. Členy používající LD skel (Low Dispersion) se starají o minimalizaci chromatické vady (jak uvidíme, úspěšně). Světelný je F2.8 v celém rozsahu zoomu, to je důležitá vlastnost zvláště pro fotografování s delším ohniskem, přičemž na Canonu, což je přístroj na němž jsem objektiv testoval (EOS 400D), má ekvivalent 27 až 80 mm. Největší clona je 32. Má 13 členů v 16 skupinách a úhel záběru 78 to 31 stupňů. Ostří od 27 cm, nemá žádný makrorežim – jenže ostří stejně v celém rozsahu zoomu, takže při nastavení 50 mm se můžeme docela příjemně přiblížit, viz ukázku:

Zoomuje se širokým prstencem krytým měkkou gumou, příjemnou na dotyk. Lze přepnout na ruční ostření, pak se ostří kroužkem na vnějším okraji objektivu – přeostření z krajnosti do krajnosti je nějakých 300. K nastavení vzdálenosti pomáhá stupnice. V poloze 17 mm lze objektiv uzamknout. Zoomuje se plynule v celém rozsahu, také ruční ostření je naprosto bezproblémové. Autofokus je poněkud hlučný, jaksi “kvíká”, je ale dostatečně rychlý i pro živou fotografii.

Obrazová kvalita je vynikající. Vady jsou nezbadatelné – na přechodech mezi vysokými jasy a hlubokými stíny doslova nic není (na naší ukázce jsou listy červené od přírody, ne od optiky):

Vlevo 17 mm, vpravo 50 mm


Velmi malá je i soudková vada, spíš jde o perspektivní zkreslení vzhledem k tomu, že při širokém úhlu záběru jsou rohy dál od aparátu než středy:

Nadprůměrná je i kresba. Posuzoval jsem ji v rozsahu běžně užívaných clon, tedy od F2.8 do F11. V režimu 17 mm (27 ekv.) je patrný nárůst kresby mezi F2.8 a F4 (tedy, aby bylo jasno: na plnou světelnost nic moc, ale už od F4 je to lepší). Zde jsou výřezy 1:1:

Nahoře vlevo F2.8, vpravo F5.6, dole vlevo F8 při ohnisku f=17 mm (27 ekv.), výřezy z rohů, 1:1.
Nárůst kresby je dobře patrný.

Zajímavý je průběh kresby vyjádřený datovým objemem. Jelikož čím lepší kresba, tím větší datový objem, průběh při ohnisku 17 mm vypadá takto:

Na grafu vidíme to, co jsme pozorovali na ukázkách, prudký růst kresby mezi F2.8 a F4, pak už to není tak dramatické, kulminace na F8 a pak kresba zase klesá. Jiný je průběh při ohnisku 50 mm, je daleko vyrovnanější:

Zde dochází ke kulminaci dokonce při F11. Do třetice zde je srovnání výřezu z reprodukované čárové tabulky. Ohnisko bylo opět 17 mm, přičemž clony byly F2.8 a F5.6 (nahoře) a F8 a F11 dole. Obrázek je informativní, na kliknutí uvidíte “sestřelenou obrazovku” s diagramy 1:1, jak byly vidět zvětšené na monitoru:

Analogické je toto srovnání. Nahoře jsou diagramy pořízené Tamronem 17-50, vlevo F2,8, vpravo F8, dole výsledky Tamronu 18-200, vlevo F3,5, vpravo F8. Opět, na kliknutí uvidíte “sestřelenou obrazovku” s diagramy 1:1, jak byly vidět zvětšené na monitoru:

Při plné světelnosti je rozdíl markantní, při vyšší cloně je takřka neznatelný.

Protisvětlo snáší objektiv výborně, nezaznamenal jsem žádné vnitřní reflexy. To je důsledek “Internal Surface Coatings” , tedy důsledného krytí antireflexními vrstvami všech povrchů uvnitř objektivu.

Shrnutí: Tamron SP AF 17-50 mm F/2.8 je mimořádně kvalitní objektiv, zahrnující široký a střední úhel záběru. K jeho přednostem patří skvělá kresba a vysoká světelnost v plném rozsahu zoomu. Hodí se pro živou fotografii, krajinářskou fotografii i pro běžný živý portrét. Stojí řádově 12 a půl tisíce (říjen 2007), což je ve srovnání s obdobně řešenými objektivy jiných značek výborná cena. Lze ho doporučit jako univerzální “základní” objektiv pro DSLR Canon, Nikon a Sony. Zde je dobře připomenout, že některé specializované prodejny ho nabízejí i v kitu s tělem, na to je třeba se informovat.