Nedávná novinka Tamronu udělala hned po uvedení náramný rozruch. Teď už je jasné, že se Tamron stejně jako Sigma rozhodl vtrhnout na trh profi fotografické optiky. Ultraširokoúhlý objektiv určený především pro full frame do této kategorie bezpochyby patří.
Nedávná novinka Tamronu udělala hned po uvedení náramný rozruch. Teď už je jasné, že se Tamron stejně jako Sigma rozhodl vtrhnout na trh profi fotografické optiky. Ultraširokoúhlý objektiv určený především pro full frame do této kategorie bezpochyby patří.
Jaký je a komu je určen
Začnu odzadu, tedy tím, komu je určen. Především je třeba jednoznačně konstatovat, že jde o objektiv vhodný pro full frame zrcadlovky. Vyrábí se v provedení Canon, Nikon a Sony. Tito výrobci nabízejí i zrcadlovky anebo SLT přístroje s APS-C snímačem, avšak přepočítací faktor 1,5x posouvá ohniskovou vzdálenost tohoto objektivu na 21-45 mm ekv. To je poněkud nesmyslný rozsah a opravdu bych těžko chápal někoho, kdo by na útlé tělo APS-C zrcadlovky cpal předmět o váze 1100 g a rozměrech d x š 145×98 s jiným motivem, než že tím chce umlátit býka.
Objektiv je stabilizovaný. Toto zařízení přispělo k opulentní váze i rozměrům. Smysl má stabilizace bez jakýchkoli výhrad při snímání videa. Fotoaparáty, především pak full frame fotoaparáty se stále častěji používají místo profesionálních kamer a při tomto způsobu užití má stabilizace smysl. Pro fotografii mám o ní vážné pochybnosti. Jaroslav Kortus má na svém Makofoto výtečnou recenzi tohoto objektivu a polemizuje v ní s názorem, že je stabilizace u takových ohnisek zbytečná. Píše doslova: V mnoha případech je užitečná a jde vždy vypnout – ostatně doporučuji stabilizaci vypnout vždy, když není potřebná. V tom (a nejen v tom) se určitě shodneme… Takže užitečná? Záleží na nárocích na ostrost. Tento rozsah ohnisek je výtečný pro krajinu a architekturu a v takové fotografii nemá žádná neostrost prostor a důvod. Jestliže tedy v recenzi BH photo píší, že se dá udržet až vteřina z ruky, pak jistě ano, udržet se dá, ale ostrá ta fotka nebude. Takže už jen podotknu, že bez stabilizace by objektiv mohl být jistě o pět tisíc levnější a čtyřicet deka lehčí.
Stabilizaci pusťme z hlavy, nikoli však tužku z ruky. Máte-li Canon, originál značkový objektiv 16-35/2,8 stojí 41 tisíc. Nikon 14-24/2,8 stojí 49 tisíc. Máte Sonyho? 16/35 Vario Sonnar solidní obchody nabízejí za 56 až 60 tisíc a nejlevněji ho pořídíte za 46. Takže tenhle Tamron vyjde pro kterýkoli z oněch tří systémů výhodněji než odpovídající značkový typ, a ta stabilizace se dá vypnout. Existuje ovšem i Tokina 16-28/2,8, ale tu jsem neměl příležitost zkoumat.
Je to tedy objektiv náročný, profesionální a bez kompromisů. Je částečně kovový a plastový, avšak pocitově je to dokonalá práce. Má vysokou světelnost po celé šíři zoomu. Na full frame má úhel záběru 110° 32′ – 71° 35′ , ostří od 28 cm (od čipu). Obsahuje 18 členů ve 13 skupinách. Přední skupina obsahuje prvky XGM (eXpanded Glass Molded Aspherical) a několik LD (Low Dispersion) členů Clona má 9 lamel. Výrobce uvádí antireflexní vrstvy a vodu odpuzující eBAND*1 a BBAR (Broad-Band Anti-Reflection) – té proti vodě se říká antifoulingová vrstva. Sonické ostření USD*3 (Ultrasonic Silent Drive) je rychlé, přesné a tiché. Že se dodává ve třech provedeních jsem se už zmiňoval, pro Sony je bez stabilizace (nejspíš uvnitř je, ale je jaksi neutralizovaná.
Jak se s ním fotí
Je to nádherný solidní kus. Vypouklá přední čočka je chráněna důkladnou integrovanou sluneční clonou. Následuje široký gumou krytý prstenec pro zoomování, opatřený indikací rozsahu. Z krajnosti do krajnosti je to asi osmdesát stupňů. Zoomování šlo trochu ztuha a bylo slyšet. Užší pogumovaný prstenec slouží k ostření, přičemž za okénkem vidíme stupnici. Na levé straně je přepínač automatického a ručního ostření, přičemž sonické AF umožňují ruční doostřování i při A. Pod tím je pak vypínač stabilizátoru.
Antifoulingová vrstva je zajímavá – jakkoli nejsem příznivec testování pomocí šmirglu a vidiových vrtáků, objektiv jsem pokusně pocákal vodou. Krůpěje vytvořily jakési kuličky a šly setřepat. Nicméně paraple je lepší ochrana, myslím.
Kresba je špičková.
Používám objektiv Canon 17-40/4.0, to je obecně uznávaný krajinářský objektiv canonistů. V centru kreslily oba v podstatě stejně:
V rohu ale byl lepší Tamron (vlevo):
Kresba je v podstatě bezproblémová už od plné světelnosti F2.8, jak při ohnisku 15, tak 30 mm. Znatelně zeslábne při F16 a hodně slabá je při F22, ale to je normální důsledek ohybu světelných vln přes hrany clony (difrakce). Zde je 100% zvětšení při 15 mm, clony 2.8, 5.6, 11 a 22.
Zd eobdoba, ohnisko 30 mm, stejné clony:
Obraz je brilantní, ostrý, barvy zářivé. Pozoruhodná je schopnost zvládat protisvětlo – nepamatuji, že bych viděl objektiv tak lhostejný vůči slunci v záběru.
Stabilizace samozřejmě funguje, dělal jsem obvyklý test 10 fotek po sobě. Zastávám názor, že jakž takž bezpečná je rychlost závěrky blízká aspoň dvojnásobku numerické hodnoty ohniska, tedy při 15 mm by to měla být 1/30 sec, pokud se fotí na full frame s vysokým rozlišením (zde 24 mega). Takže: při zapnuté stabilizaci byly všechny snímky pořízení při bezpečné 1/40 sec ostré jak při zapnuté, tak při vypnuté stabilizaci. Při 1/20 sec byl neostrý jeden, ostatní v podstatě ostré stejně jako předchozí série. Při 1/8 sec byly s přimhouřením oka jakž takž použitelné 2 z 10.
Shrnutí
Tamron SP 15-30mm f/2.8 Di VC USD je vážný adept pro výbavu krajináře, ať pracuje se systémem Canon, Nikon nebo Sony. Je to solidní objektiv vybavený špičkovými optickými materiály. Udivující jsou jeho krycí vrstvy, ať už jde o vodu odpuzující kryt přední čočky anebo antireflexní vrstvy jeho členů. Ostří rychle a tiše, zoomuje poněkud ztuha, ale nedrhne. V květnu 2015 stojí 35 tisíc, tedy méně než jeho značkoví partneři.
Ukázky:
1 | 2 | ||
3 | 4 | ||
5 | 6 | ||
7 | 8 | ||
9 | 10 | ||
11 | 12 | ||
13 | 14 | ||
15 | 16 | ||
17 | 18 |
Chcete znát názor prodejce, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky objektivu Tamron SP 15-30mm ?