Myslím že stojí za to tady začít recenzovat i zajímavé výměnné objektivy, zvláště pak ty od nezávislých výrobců, určené většímu počtu těl. Jako první jsem si vybral ne zrovna novinku, osvědčený širokorozsahový zoom od Tamronu. Na obrázcích je dobře vidět „trik“ této ultrakrátké konstrukce – z těla se vysouvají dva tubusy. Průměr filtru je 62 mm, délka je 83,7 mm, šířka 73,8 mm, váha 398 g. Objektiv má 15 čoček ve 13 skupinách, nejkratší zaostřitelná vzdálenost je 45 cm. Objektiv je určen výhradně pro digitální zrcadlovky s čipem velikosti APS-C, tedy nikoli pro „full size“ 24×36 mm. Zkratka Di znamená Digitaly integrated design, s římskou II to znamená, že je určen pro APS-C. V dodávce jsou krytky a sluneční clona, nikoli pouzdro. Běžná cena je 12990 Kč, dá se pořídit o cca 500 Kč levněji. Ostření je automatické nebo manuální, přepínač vidíme na snímku dole vlevo. Páčka LOCK (snímek dole vpravo) uzamyká objektiv v „zataženém“ stavu, tedy při nastavení na 18 mm. Při ostření se přední část neotáčí, to je výhoda jak při nasazené sluneční cloně, tak při nasazeném polarizačním filtru. Objektiv v praxi Při ohnisku 18 mm měl objektiv slabou kresbu při cloně F 3.5, ale už při F 6.3 se kresba výrazně zlepšila a při F11 a F22 držela prakticky stejnou úroveň, se zřejmým optimem kolem clony F 8. Později v praxi jsem zjistil, že stačí opravdu jen trochu zaclonit a ostrost je víc než snesitelná: Při ohnisku 100 mm měl objektiv optimum na F 11, při plné světelnosti F 5.6 zdaleka nebyl špatný. Optimum měl při F 11, aberace nebyla patrná. Při ohnisku 200 mm měl objektiv optimum na F 11, při plné světelnosti F 6.3 zdaleka nebyl špatný a kupodivu horší kresbu měl při F 22. Na hranách je patrná slabá aberace. Z ukázek – připomeňme, že jde o obrovské výřezy z desetimegového obrázku – je patrné, že kresebně nejsilnější je při středním ohnisku f=100 a při středních clonách. Ostření bylo bezproblémové, včetně kontinuálního ostření při sériovém focení, ovšem frekvencí 3 fps. Problémy nastaly až při kratší vzdálenosti, kdy se stačil zaostřit jen každý druhý snímek ze série, ovšem těžko soudit, zda to bylo vinou fotoaparátu nebo objektivu. Tamronům lidé vyčítají hlučnost, objektiv, pravda, trochu píská, ale není to nic strašného. Vinětace (tmavé rohy) žádné, soudková vada v širokém záběru malá, při ohnisku 100 a 200 mm žádné zkreslení. Protisvětlo zvládal velmi dobře, vnitřní reflexy nepatrné. Závěr: Objektiv má kresbu velmi dobře použitelnou ve všech rozsazích, slabší při širokoúhlém režimu při plné světelnosti, stačí ale jen trochu zaclonit a kresba se výrazně zlepší. Nejlépe kreslí kolem 100 mm ohniska a při středních clonách, což platí obecně pro všechny objektivy, to není žádný objev. Velmi dobře poslouží jako univerzální objektiv, dovedu si představit, že si ho lidé budou kupovat jako základní objektiv k tělu a pak k němu – někdy a možná – dokoupí speciály, jako rybí oko nebo extra dlouhý teleobjektiv. V „zataženém stavu“ je krátký, je relativně lehký – a kresby se nemusí nikdo obávat. Objektiv se dodává v provedení pro Canon, Nikon, Pentax a Konica Minolta / Sony Alfa. Velmi doporučuji. Ukázky:
|