Na úterní tiskové konferenci Nikonu jsme narazili na otázku, jak funguje ostření na principu fázové detekce na snímači. Nikon nechce žádné informace prozradit, podobně jsem narazil u Olympusu letos na Photokině. Nicméně na webu se dá leccos najít, co tuto technickou otázku aspoň trochu osvětluje.
Na úterní tiskové konferenci Nikonu jsme narazili na otázku, jak funguje ostření na principu fázové detekce na snímači. Nikon nechce žádné informace prozradit, podobně jsem narazil u Olympusu letos na Photokině. Nicméně na webu se dá leccos najít, co tuto technickou otázku aspoň trochu osvětluje.
O fázové detekci jsme už tady několikrát psali. Princip spočívá v tom, že paprsek procházející správně zaostřeným optickým systémem rozdělíme na dva – a pak ty dva rozdělené paprsky pokračují ve stejné fázi, vlnovka je totožná.
Pokud není správně zaostřeno, každý z nich má jinou fázi, jsou vůči sobě posunuté. Detektor to pozná a dá impulz autofokusovému zařízení, tedy motorkům, které posunou příslušné optické členy tak, aby se fáze srovnaly. Je to v současnosti nejrychlejší a nejpřesnější zaostřovací systém. Jsou jím vybaveny zrcadlovky – ty mají AF modul zpravidla na spodku svého těla, pod zrcátkem. Zrcátko má polopropustnou část, světlo prochází na pomocné zrcátko a jde dolů na modul a tam dojde k rozdělení paprsků a ty pak pokračují na senzory.
Kompakty, včetně kompaktů s výměnným objektivem, typicky nemají toto zařízení a analyzují kontrast – nezaostřený obraz je méně kontrastní než zaostřený obraz. Podstatné je, že se porovnávají dělené světelné paprsky. V zrcadlovkách je paprsek dělen hranolem – jak je to řešeno přímo na čipu?
Tajemství poodhrnul Fujifilm. Princip je patrný z obrázku pocházejícího z tohoto zdroje. V rámci čipu jsou v jeho ploše určené dvojice fotodiod. Pod mikročočkou je ve zvláštní vrstvě vložená maska, která kryje dvě vůči sobě zrcadlově postavené části fotodiody. Tím je vysvětleno dělení, nicméně sama detekce posunu z toho patrná není.
Zde se uchýlím ke kuloárové informaci z Photokiny, kde byla zmínka, že se zde používá princip známý z čipů firmy Foveon. Ty, jak připomenu, využívají toho, že světelná vlna proniká do různé hloubky křemíkové destičky podle své délky – čím je delší vlna, tím hlouběji proniká. Zde se tedy domnívám že leží princip hybridního autofokusu. V současnosti ho používají firmy Fujifilm, Ricoh, Nikon na své sérii Nikon1 a Canon v modelu EOS 650D.
