|
Už několik modelů kompaktů Sonyho je vybaveno zajímavou funkcí. Vytváří panoramatické obrázky automaticky pomocí pohybu přístroje. Už jsem se o ní zmínil v recenzi přístroje HX-5, nyní jsem měl možnost si ji blíže vyzkoušet. Zde cituji, co bylo o funkci napsáno: Na kruhovém voliči nastavíte ikonku panorama, stisknete spoušť a pak panoramujete neboli česky švenkujete jako videokamerou a přístroj si slepí panorama sám. Při zpracování se zvládá i problém lidí pohybujících se v záběru. Doporučuji pak věnovat pozornost menu, jelikož tato funkce má svoje specifické. Na nastavení velmi závisí výsledek. Dodejme, že úhel záznamu je od 108 do 224 stupňů – ten „menší“ je roven velmi kvalitnímu rybímu oku, ten širší dokonce možnosti rybího oka přesahuje. Podle toho, zdali fotíme Standard mode nebo Ultra Wide dosahujeme poměru stran 40:9 nebo 60:9, jakmile postavíme aparát na výšku pak je to 16:9 či 32:9. Znamená to, že standard „na výšku“ odpovídá běžnému televiznímu širokoúhlému zobrazení. U toho je třeba se zastavit. Na šířku, nebo na výšku? Zdánlivě je to pošetilá volba. Panorama, to je „široký obrázek“, takže logicky je třeba ho brát „na výšku“. Jenže v tom je čertovo kopýtko panoramatického fotografování. Každé panorama, tedy tradiční „lepené“ i tohle „sweep panorama“ se skládá z dílčích snímků napojených na sebe. Jakmile fotíme „na šířku“, bez ohledu na metodě panorama“, dochází
Jakmile ale fotíme „na výšku“, dosáhneme menšího zkreslení a přijatelnějšího poměru výšky a šířky. Na ukázce je záběr ulice v Las Vegas, pořízený aparátem v pozici „na výšku“.  Jenže pozor: přístroje je možno používat nejen pro vodorovnám, ale i pro svislá panoramata, tedy, že panoramujete shora dolů nebo zdola nahoru – je nutno navoilit v menu (a dodržovat). Ukázka tohoto druhého způsobu je zde:  Z toho plyne první závěr: „na šířku“ budeme fotit ve zvláštních případech, kdy opravdu stojíme o skutečnou „nudli“. Úhel záběru  Rozumí se, že i toto panorama bylo pořízeno v pozici „na výšku“, široký záběr obsáhl i strop a spodní partii haly na londýnském letišti vb Heathrow. Široký záběr se vyplácí i ve stísněných prostorách. Byl jsem zvědav, co bude „sweep panorama“ dělat s živou fotkou. Následující ukázku jsem pořídil na chodbičce před toaletami v letadle – kdo kdy letě, ví, jak malý prostor to je!  Snímek udivuje ostrostí i schopností zvládat světelné rozdíly. Z míry přístroj vyvede jen prudký pohyb během panoramování – v levé části snímku se někdo pohyboval a je tam drobet zmatek. Jakmile ale je pohyb přístroje plynulý a lidé sebou moc nemelou, výsledek je udivující – zde mimo jiné i tím, že automatika nastavila ISO na 1600 a výsledek je velmi přijatelný:  K určitému zkreslení pochopitelně dochází, ale i to může mít efekt, jak dokazuje obrázek klasického amerického „stretch“ bouráku:  Jistě jste si všimli, že tento snímek je poněkud vyšší než předchozí obrázky. Šíře panorama záleží hodně na rychlosti panoramování – a lze snímek taky useknout prostě tím, že pohyb zastavíme. Pak se panorama nevytvoří celé a na snímku zůstane volná šedivá plocha, kterou pak při úpravě usekneme. Limitující faktor tvoří rovné blízké linie – toto je pohled z helikoptéry při letu na Grand Canyon:  Ovšem na přírodní snímky je přístroj skutečně dělaný:  Myslím, že už v recenzi jsem Sony HX5 vynachválil, nicméně funkci sweep panorama jsem si zamiloval. Dospěl jsem k možná kacířskému závěru. Vzhledem k tomu, že obrazová kvalita je víc než dobrá, má smysl trápit se s nějakou speciální optikou typu rybí oko? Nejsou to kyselé hrozny, rybí oko mám k disposici. Snímky pořízené tímto systémem jsou přirozenější a dovolují zachytit prostor způsobem dosud nevídaným. Rybí oko stojí kolem dvaceti tisíc, kdežto tahle HX5 stojí necelých devět. jsem velmi zvědav na nově uvedená NEX, který sweep panorama také nabízí, ovšem na čipu formátu APS-C. Ještě třeba dodat, že sweep panorama zdaleka není jediná přednost těchto přístrojů! |
|
Už několik modelů kompaktů Sonyho je vybaveno zajímavou funkcí. Vytváří panoramatické obrázky automaticky pomocí pohybu přístroje. Už jsem se o ní zmínil v recenzi přístroje HX-5, nyní jsem měl možnost si ji blíže vyzkoušet. Zde cituji, co bylo o funkci napsáno: Na kruhovém voliči nastavíte ikonku panorama, stisknete spoušť a pak panoramujete neboli česky švenkujete jako videokamerou a přístroj si slepí panorama sám. Při zpracování se zvládá i problém lidí pohybujících se v záběru. Doporučuji pak věnovat pozornost menu, jelikož tato funkce má svoje specifické. Na nastavení velmi závisí výsledek. Dodejme, že úhel záznamu je od 108 do 224 stupňů – ten „menší“ je roven velmi kvalitnímu rybímu oku, ten širší dokonce možnosti rybího oka přesahuje. Podle toho, zdali fotíme Standard mode nebo Ultra Wide dosahujeme poměru stran 40:9 nebo 60:9, jakmile postavíme aparát na výšku pak je to 16:9 či 32:9. Znamená to, že standard „na výšku“ odpovídá běžnému televiznímu širokoúhlému zobrazení. U toho je třeba se zastavit. Na šířku, nebo na výšku? Zdánlivě je to pošetilá volba. Panorama, to je „široký obrázek“, takže logicky je třeba ho brát „na výšku“. Jenže v tom je čertovo kopýtko panoramatického fotografování. Každé panorama, tedy tradiční „lepené“ i tohle „sweep panorama“ se skládá z dílčích snímků napojených na sebe. Jakmile fotíme „na šířku“, bez ohledu na metodě panorama“, dochází
Jakmile ale fotíme „na výšku“, dosáhneme menšího zkreslení a přijatelnějšího poměru výšky a šířky. Na ukázce je záběr ulice v Las Vegas, pořízený aparátem v pozici „na výšku“. Jenže pozor: přístroje je možno používat nejen pro vodorovnám, ale i pro svislá panoramata, tedy, že panoramujete shora dolů nebo zdola nahoru – je nutno navoilit v menu (a dodržovat). Ukázka tohoto druhého způsobu je zde: Z toho plyne první závěr: „na šířku“ budeme fotit ve zvláštních případech, kdy opravdu stojíme o skutečnou „nudli“. Úhel záběru Rozumí se, že i toto panorama bylo pořízeno v pozici „na výšku“, široký záběr obsáhl i strop a spodní partii haly na londýnském letišti vb Heathrow. Široký záběr se vyplácí i ve stísněných prostorách. Byl jsem zvědav, co bude „sweep panorama“ dělat s živou fotkou. Následující ukázku jsem pořídil na chodbičce před toaletami v letadle – kdo kdy letě, ví, jak malý prostor to je! Snímek udivuje ostrostí i schopností zvládat světelné rozdíly. Z míry přístroj vyvede jen prudký pohyb během panoramování – v levé části snímku se někdo pohyboval a je tam drobet zmatek. Jakmile ale je pohyb přístroje plynulý a lidé sebou moc nemelou, výsledek je udivující – zde mimo jiné i tím, že automatika nastavila ISO na 1600 a výsledek je velmi přijatelný: K určitému zkreslení pochopitelně dochází, ale i to může mít efekt, jak dokazuje obrázek klasického amerického „stretch“ bouráku: Jistě jste si všimli, že tento snímek je poněkud vyšší než předchozí obrázky. Šíře panorama záleží hodně na rychlosti panoramování – a lze snímek taky useknout prostě tím, že pohyb zastavíme. Pak se panorama nevytvoří celé a na snímku zůstane volná šedivá plocha, kterou pak při úpravě usekneme. Limitující faktor tvoří rovné blízké linie – toto je pohled z helikoptéry při letu na Grand Canyon: Ovšem na přírodní snímky je přístroj skutečně dělaný: Myslím, že už v recenzi jsem Sony HX5 vynachválil, nicméně funkci sweep panorama jsem si zamiloval. Dospěl jsem k možná kacířskému závěru. Vzhledem k tomu, že obrazová kvalita je víc než dobrá, má smysl trápit se s nějakou speciální optikou typu rybí oko? Nejsou to kyselé hrozny, rybí oko mám k disposici. Snímky pořízené tímto systémem jsou přirozenější a dovolují zachytit prostor způsobem dosud nevídaným. Rybí oko stojí kolem dvaceti tisíc, kdežto tahle HX5 stojí necelých devět. jsem velmi zvědav na nově uvedená NEX, který sweep panorama také nabízí, ovšem na čipu formátu APS-C. Ještě třeba dodat, že sweep panorama zdaleka není jediná přednost těchto přístrojů! |
