|
Minulý týden mi poslal čtenář M.B. fotku a jestli by s ní šlo něco udělat. Byl to průhled z temné místnosti ven malým okénkem. No, tak to je tedy oříšek. Přitom rozlousknutí je tak snadné. za předpokladu, že se na něj myslí včas. Nejdřív ta fotka:
Tady ji máte, tu fotku, vpravo je ta fotka se zvýrazněnými přepaly. Právě ty přepaly jsou největší problém. Jsou to místa, ve kterých je pouze bílá barva, hodnota 255. Však taky histogram oné fotky vypadá takto:  Je vidět, že vlevo neklesá až do černé, takže tam by se s fotkou dalo něco dělat, zato vpravo nám vyletěla linka vzhůru na hodnotě 255, zcela vpravo, to je hodnota bílé. No a to je náhrobní kámen fotky. Co tedy s tím? U téhle fotky nic moc. Mohli bychom se pokusit o záchranu tmavých partií a to bílé vpravo nějak ošidit. Na úpravu v podobných případech musíme myslet už při fotografování. Asi vás napadne HDR, tedy „high dynamic range“, fotografování ve velkém dynamickém rozsahu. V podstatě ano, jde o tuto věc. Partie uvnitř a partie venku jsou zásadně rozdílně osvětlené. Je tedy v takových případech třeba pořídit přinejmenším dvojici snímků a ty pak složit dohromady. Metoda HDR se často používá, Zoner Photo Studio ji dovede zpracovávat velmi dobře, minulý týden jsme si ukazovali, jak se dá podobná věc řešit v Photoshopu Elements, přirozeně že ve velkém Photoshopu to lze dělat také. Nicméně je to tak trochu z kanónem na vrabce, když jde o průhled okénkem.  Ukážeme si zase ty přepaly, tentokrát jsou žluté, jsou vpravo dole:  To je tak velký světelný rozdíl, že nemá smysl se tím zabývat ani v RAW konvertoru. Pro zajímavost – zde je screenshot konvertoru, kde je „obnova“ jasů na doraz a expozice snížená taky na doraz – ani pak se nepodařilo zachránit to, co je venku:  Takže jsem si pro pozdější zpracování motiv vyfotil s různou expozicí. Říká se tomu bracketing – lépe vybavené fotoaparáty tuto funkci nabízejí, zpravidla jde o sled tří snímků s nastavitelnými rozdíly expozice. Dá se to samozřejmě udělat ručně, tak jsem to udělal já. Dělal jsme to ručně, protože rozdíl jasů venku a uvnitř byl obrovský, mimo možnosti běžného automatického bracketingu. Snímek uvnitř, kde byla skoro tma, je pořízen expozicí 1/60 s při cloně F9.0 a ISO 4000 Canonem EOS Markem II. Ta druhá fotka je pořízena při stejné cloně a citlivost 1/1600 sec. Ano, rozdíl v jasech je tak obrovský, skoro 6 EV, šest stupňů po dvojnásobcích!  Konečné spasování se samozřejmě nejlépe udělá v editoru nabízejícím vrstvy, ale i v Zoneru se to dá udělat také, jelikož příklad je velmi jednoduchý a kolem dveří nejsou žádné přechody. Prostě se ten dobře exponovaný „venek“ dá do výběru polygonovým lasem (klávesa N anebo ikonka na panelu nástrojů „hranaté laso“), vloží se do schránky Ctrl + C a do dobře exponovaného vnitřku se klávesami Ctrl + V vloží. V editorech s vrstvami to lze pak dělat prolínáním, výsledek ale bude více méně stejný – snímek se sloučenou expozicí uvnitř i venku.  Chce to jen jedno – všimnout si už na místě těch velkých světelných rozdílů a různě exponovat. |
|
Minulý týden mi poslal čtenář M.B. fotku a jestli by s ní šlo něco udělat. Byl to průhled z temné místnosti ven malým okénkem. No, tak to je tedy oříšek. Přitom rozlousknutí je tak snadné. za předpokladu, že se na něj myslí včas. Nejdřív ta fotka:
Tady ji máte, tu fotku, vpravo je ta fotka se zvýrazněnými přepaly. Právě ty přepaly jsou největší problém. Jsou to místa, ve kterých je pouze bílá barva, hodnota 255. Však taky histogram oné fotky vypadá takto: Je vidět, že vlevo neklesá až do černé, takže tam by se s fotkou dalo něco dělat, zato vpravo nám vyletěla linka vzhůru na hodnotě 255, zcela vpravo, to je hodnota bílé. No a to je náhrobní kámen fotky. Co tedy s tím? U téhle fotky nic moc. Mohli bychom se pokusit o záchranu tmavých partií a to bílé vpravo nějak ošidit. Na úpravu v podobných případech musíme myslet už při fotografování. Asi vás napadne HDR, tedy „high dynamic range“, fotografování ve velkém dynamickém rozsahu. V podstatě ano, jde o tuto věc. Partie uvnitř a partie venku jsou zásadně rozdílně osvětlené. Je tedy v takových případech třeba pořídit přinejmenším dvojici snímků a ty pak složit dohromady. Metoda HDR se často používá, Zoner Photo Studio ji dovede zpracovávat velmi dobře, minulý týden jsme si ukazovali, jak se dá podobná věc řešit v Photoshopu Elements, přirozeně že ve velkém Photoshopu to lze dělat také. Nicméně je to tak trochu z kanónem na vrabce, když jde o průhled okénkem. Ukážeme si zase ty přepaly, tentokrát jsou žluté, jsou vpravo dole: To je tak velký světelný rozdíl, že nemá smysl se tím zabývat ani v RAW konvertoru. Pro zajímavost – zde je screenshot konvertoru, kde je „obnova“ jasů na doraz a expozice snížená taky na doraz – ani pak se nepodařilo zachránit to, co je venku: Takže jsem si pro pozdější zpracování motiv vyfotil s různou expozicí. Říká se tomu bracketing – lépe vybavené fotoaparáty tuto funkci nabízejí, zpravidla jde o sled tří snímků s nastavitelnými rozdíly expozice. Dá se to samozřejmě udělat ručně, tak jsem to udělal já. Dělal jsme to ručně, protože rozdíl jasů venku a uvnitř byl obrovský, mimo možnosti běžného automatického bracketingu. Snímek uvnitř, kde byla skoro tma, je pořízen expozicí 1/60 s při cloně F9.0 a ISO 4000 Canonem EOS Markem II. Ta druhá fotka je pořízena při stejné cloně a citlivost 1/1600 sec. Ano, rozdíl v jasech je tak obrovský, skoro 6 EV, šest stupňů po dvojnásobcích! Konečné spasování se samozřejmě nejlépe udělá v editoru nabízejícím vrstvy, ale i v Zoneru se to dá udělat také, jelikož příklad je velmi jednoduchý a kolem dveří nejsou žádné přechody. Prostě se ten dobře exponovaný „venek“ dá do výběru polygonovým lasem (klávesa N anebo ikonka na panelu nástrojů „hranaté laso“), vloží se do schránky Ctrl + C a do dobře exponovaného vnitřku se klávesami Ctrl + V vloží. V editorech s vrstvami to lze pak dělat prolínáním, výsledek ale bude více méně stejný – snímek se sloučenou expozicí uvnitř i venku. Chce to jen jedno – všimnout si už na místě těch velkých světelných rozdílů a různě exponovat. |
